POPIS KEŠE
Keš je umístěná kousek od bunkru. Prosím při odlovu buďte maximálně ostražití, místní někdy bývají až moc zvědaví co kde je, tak abychom předešli zbytečným potížím DÁVEJTE SI POZOR.
Název: MO-S 4 "Šedá vila"
Odolnost: III. stupeň
Osádka 45 mužů, z toho 4 dělostřelečtí pozorovatelé
Zbraně pod betonem: pravá střelecká místnost: 1 x protitankový kanón vz. 36 (sólo), 2 x těžký kulomet vz. 37 (sólo), a lehké obranné kulomety vz. 26
Levá střelecká místnost: 1x protitankový kanón vz. 36, lehký kulomet vz. 26
Zbraně pod pancířem: oba zvony byly vybaveny lehkými kulomety, v kopuli bylo dvojče těžkých kulometů a v druhé kopuli byl sólo těžký kulomet
Betonáž: 15-23. 3. 1936
Objem betonu: 2 702 m3
Počet filtrů: 3
Studna: kopaná - 7,6m
V objektu se nacházela také radiostanice, a byl trvale napojen na veřejnou elektrickou síť
Historie:
Po nástupu Adolfa Hitlera se vztahy mezi Československem a Německem značně přiostřily. A vzhledem k tomu, že německá armáda začala zbrojit, vzniklo velké nebezpečí napadení. K vybudování stálého opevnění se naše (tehdy ještě Československá) republika rozhodla po vzoru spojenecké Francie. Zde byla hned po První světové válce postavena Maginotova linie. Ta byla podél celé hranice Francie s Německem. Byly zvažovány i jiné způsoby obrany, ale ty byly zamítnuty. Naše republika měla (a má) velice nevhodný tvar (podlouhlý z východu na západ) a počet vojáků, kteří by museli chránit pohraničí, by silně přesahoval možnosti republiky. Proto bylo zvoleno řešení stálého opevnění a počet nutných vojáků k obraně území se tím snížil. V ČSR se linie opevnění začala budovat na Bohumínsku (tedy u nás) a měla být postupně vybudována kolem celé republiky. Strategie obrany před útočícím Německem byla taková, že budeme postupně ustupovat před útočícím nepřítelem ze západu. Aby nám nemohl vpadnout do boku ze severu (a po anšlusu Rakouska i z jihu), bylo opevnění na severní části hranice bunkr MO-S5 Na trati Bohumín s Německem silnější, tzv. těžké (mělo odolat až několik týdnu) a na západě bylo budováno pouze lehké opevnění (tzv řopíky). Celá republika by postupně ustupovala a čekala na pomoc zahraničních spojenců (Francie, Rusko). Na prvním stavebním podúseku spolupracovali čeští stavitelé s francouzskými a proto jsou zdejší bunkry atypické oproti většině zbývajících v republice. Jako první byl vybudován srub MOS-8 (prosinec 1935). Do celého Bohumínského podúseku dále ještě patří objekty MOS-2 až MOS-7. MOS-1 nebyl vybudován na údajně protest polské vlády.
Rok 1970