Při zařezávání řeky Berounky a říčky Třemošné do podkladu zůstal na jejich soutoku vypreparován skalnatý ostroh. Podle geologické mapy by mělo jít o zpevněné sedimenty jako jsou droby, prachovce či břidlice, které v pásu přecházejí přes řeku směrem k Olešné. Na špici přivracené k Berounce je skála natolik strmá, že na svém konci poslouží jako drobná vyhlídka.
Kaceřovský Mlýn a novější hospodářské stavby
Skromný výhled se nabízí na soutok zmíněných toků a dále po proudu do údolí Berounky, kde zalesněné svahy prudce klesají k řece a místy jsou vidět i skalní výchozy. Nepřehlédnutelný je jez a další zařízení a budovy v areálu starého Kaceřovského Mlýna. Historie mlýna je psaná určitě od roku 1406, možná ještě déle, ale vše je již napsáno v keši Kaceřovský Mlýn, která leží na protilehlém břehu. Snad jen jedna zajímavost: na soutoku se potkávají hranice katastrálních území Kaceřova, Plané a Olešné. Mlýn je nazýván podle Kaceřova, k jehož panství nejspíše ve středověku náležel, na otiscích Stabilního katastru před 180 lety ležel na území Plané na břehu Miza Fluß a dnes patří do katastru Olešné – vystřídal vše, aniž by se pohnul z místa.
Ještě před pár roky se ve vodáckých průvodcích k jezu psalo varování, neboť starý kamenný jez byl rozvalený a nesjízdný. Od října 2014 je však starý jez naprostou minulostí. Vlastník a provozovatel MVE Kaceřovský Mlýn nechal v roce 2014 vybudovat nový jez, stavbu realizovala pražské společnost NOWASTAV a.s. Jez stojí na stejném místě jako předešlý, tj. na říčním kilometru 111,395. Jez má betonový stupeň, ze kterého vystupují ve třetinách délky dva pilíře kapkovitého půdorysu. Rozděluji jez na tři průtočná pole a zároveň kotví pohyblivý poklop, který je možné pneumaticky zvedat. Poklopem lze určovat výšku hladiny Berounky nad jezem v rozmezí přibližně 70 cm, přičemž při maximálním zvednutí by mělo dojít ke vzdutí hladiny do vzdálenosti přibližně 1,4 km proti proudu. Celková délka přelivné hrany je zhruba 86 metrů.
Součástí jezu je pochopitelně vtokový objekt o šířce 14 metrů s česlemi je umístěn u pravého břehu a přivádí vodu na 4 turbiny. Modře natřené turbiny jsou nepříliš častou ukázkou Archimedova šroubu neboli šnekové turbiny, která od konce 20. století zažívá renesanci. Je vhodná pro místa s malými spády a nízkým průtokem. Její výhodou jsou také velmi nízké otáčky, díky nimž turbina nenaseká živočichy, které se do ní dostanou, naopak bez úhony vyplavou pod výpustí. Jez doplňuje dlouhý rybí přechod obcházející úsek s turbinami. Nové řešení turbin a výpusti učinilo z historického odtokového kanálu pod pravým břehem slepé rameno řeky.
U levého břehu byla vybudována vodácká propust (šlajsna), ale skutečný výsledek budí rozpaky: výpusť začíná schodem o výšce okolo 70 cm a konec výpusti nepočítá s délkou běžné kanoe. Připočtete-li příliš nízký průtok, je výsledkem nesjízdná šlajsna, kterou je možné použít jen pro přetahování lodí. Přitom propust měla umožňovat plavbu sportovních lodí a mělo přes ni protékat 0,4 metru krychlového vody za sekundu.
Kudy ke krabičce
Pohled po proudu Berounky
Řidiči aut a cyklisté odbočí v ostré zatáčce silnice spojující Kaceřov a Planou (waypoint T1) a po pěkné štěrkové cestě dojedou těsně za odbočku vlevo, kde rozhodně nechají auto (waypoint PA). Dolů k vyhlídce by bylo možné autem zajet, jenže to přes les není možné, poblíž ní není příliš místa na otáčení a také nechceme, aby chataři kešku vyhodili. Cyklisté klidně sjedou. Pěší se mohou projít z Plané, odkud vede travnatá cesta mezi poli (waypoint T2), na níž navazuje klesající cesta lesem. Vodáci se rozhodně nebudou snažit slézt skálu – blízko šlajsny ústí pozvolná cesta, která vedla k přívozu, který nad jezem spojoval oba břehy. Tato cesta vás dovede do horní zatáčky, odkud se dostanete na vyhlídku bezpečně.
Na vyhlídku nechoďte přes pozemek u chaty, z cesty scházejte až v zatáčce (waypoint T3) . Keš je umístěna na bezpečném místě, odkud nikam nespadnete, nelezte zbytečně po skalách.
(kopie listingu)