Mikoláš Aleš se narodil 18. 11. 1852 v Miroticích u Písku. Jeho otec pocházel z patricijské rodiny, která zde vlastnila velký majetek. Po studiích na gymnáziu a reálce v Písku navštěvoval Aleš pražskou akademii. Významné pro jeho vývoj bylo stipendium ve Vídni na Světové výstavě v r. 1873, kde získal ucelený přehled o současných snahách evropského malířství. Na akademii se Aleš setkal s malířem Františkem Ženíškem, který jej seznámil se svým spolužákem z karlínské reálky, s tehdejším nájemcem suchdolského velkostatku Alexandrem Brandejsem. Psal se rok 1876, Alexandr Brandejs byl velkým příznivcem talentů a u něj na statku se scházeli malíři jako např. František Ženíšek, Antonín Chittussi, Václav Brožík, Jakub Schikaneder, sochař J. V. Myslbek, či spisovatelé a básníci jako např. Jaroslav Vrchlický a Julius Zeyer. Alexandr Brandejs vytušil v Alšovi talentovaného muže a pozval ho k sobě na statek. Pobyt Mikoláše Alše na Suchdole se protáhl z plánovaných 14 dní na půldruhého roku. Pohostinný dům Brandejsův zbavil Alše existenčních problémů a tak se mohl plně věnovat tvůrčí práci. Začal se studiem koní, okouzlovala jej i suchdolská příroda. Největší díl Alšových prací pochází právě z období jeho pobytu na Suchdole. Z velkých obrazů je to nejznámější Alšův obraz Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem, považovaný za největší skvost české malby té doby. Na Suchdole kreslil a maloval Aleš stovky studií z vojenského života, hulány a husary, cikány, Araby na poušti či pasáčky koz. V únoru 1879 vyhrál M. Aleš s Fr. Ženíškem konkurz na výzdobu Národního divadla. Díky velké odměně, kterou obdržel jako součást výhry v tomto konkurzu, si mohl Aleš urovnat své finanční poměry a konečně se oženit se svojí milovanou Marinou. Tímto se na konci dubna 1879 uzavírá kapitola jeho působení na Suchdole. Ačkoli se zbytek Alšova života nenesl ve znamení velkých úspěchů (došlo ke sporu o výzdobu Národního divadla, nakonec z projektu odešel), prožil šťastný rodinný život se svojí ženou Marinou a třemi dětmi. Zemřel 10. 7. 1913 ve věku 60 let. Národ se s ním rozloučil jako s velkým umělcem: na pražském Vyšehradě písněmi Kdož jste boží bojovníci a Kde domov můj.
Připomínek života a díla tohoto velkého malíře nalezneme v Praze mnoho. Na Vyšehradském hřbitově je Mikoláš Aleš pochován a jeho hrob je ozdoben jeho bustou. V Praze je po něm pojmenováno Alšovo nábřeží na Praze 1, na jednom z místních domů je umístěna busta a pamětní deska s nápisem „Mikoláš Aleš 1852-1913 Český malíř / Czech painter". V Bělěhradské ulici na Praze 2 můžeme nalézt pamětní desku na domě, ve kterém „13 let tvořil a dne 10. 7. 1913 zemřel“. Na domě v Karmelitské ulici na Praze 1 nalezneme také pamětní desku. Umístěna je na domě, kde „žil a tvořil v letech 1886-1889 Mikoláš Aleš jeden z největších českých malířů“. Pomník s bustou pak stojí také v Alšových sadech v ulici Na Větrově v Praze 4 - Lhotce. Nás bude pro nalezení krabičky a získání vytouženého bodu zajímat, jak si Mikoláše Alše připomíná Suchdol.
Na výchozích souřadnicích můžeme zaparkovat své geovozidlo. Pokud jedeme autobusem, vystoupíme na zastávce Internacionální. Trasa vede na Suchdole po místech spojených s Mikolášem Alšem k nedalekému Brandejsovu statku.
První stage je umístěna na Suchdolském náměstí, kde stojí busta Mikoláše Alše s vyrytým Alšovým podpisem. Pokud stojíme uprostřed náměstí čelem k poště, vlevo před sebou uvidíme bustu Mikoláše Alše. Až se pokocháme, spočítáme velké kamenné kvádry i kameny jiných tvarů po pravé ruce (jeden je dřevěný, ale započítejme ho taky). V adventním období na nich bývá každoročně postaven krásný betlém. Počet "kvádrů" = A.
Druhá stage je před Základní školou Mikoláše Alše, která je poblíž konečné zastávky autobusu Suchdol. Uvnitř školy se nachází pamětní deska, která ale není veřejně přístupná. Před školou je památník obětem války. Od památníku bylo vidět číslo popisné ZŠ (to je to červené). Číslo popisné = B. Nyní je číslo sundáno, indicii B ale můžeme i tak snadno zjistit na místě: spočítejme, kolik hodin je dohromady za celý týden otevřená Místní veřejná knihovna a vynásobme to 12x - tím dostaneme stejné číslo, indicii B. Otevírací doba knihovny je na velké desce na plotě.
Třetí stage je na dohled od školy. Zde se nachází v ulici Pod Rybníčkem kamenný památník s reliéfní hlavou (medailonem) a pamětní deskou s textem: "Za pobytu v Suchdole u Prahy v letech [C] - 1879 vytvořil svá nejkrásnější díla". C nahrazuje letopočet a je naší další indícií. Malým písmem je pod tím uvedeno, kdy byla tato pamětní deska vytvořena. Tento letopočet = D. Pro potřeby výpočtu finálky vypočítáme indicii F, kde F=D-C.
Čtvrtá stage nás dovede k Brandejsovu statku, kde Mikoláš Aleš pobýval. Stojíme-li na uvedených souřadnicích čelem k budově, uvidíme na střeše několik úzkých komínů. Počet komínů = E.
Finální krabička se nachází na N 50° 08. ((A*A)-8), E 014° 22. ((B+F)-(A+E+10)). Není třeba se pro ni prodírat křovím a trním, není ani třeba zdolávat náročný terén. V keši je při publikaci tužka, ale znáte to, je lepší mít svoji tužku s sebou.