Přijměte pozvání na procházku do lesa. Ukážeme vám místo, kde měl stát pěchotní srub N-S 66. Byla však vybudována pouze základová deska a studna.
Prosím chovejte se na tomto místě slušně a s úctou, která všem těmto objektům právem náleží.
Pokud si chcete přečíst něco více o opevněních v okolí Borové, můžete pokračovat ve čtení listingu.
Výňatek ze vzpomínek PPLK. ANTONÍNA ŠABATY
z knihy OPEVNĚNÍ NA NÁCHODSKU, Skutečnost a vzpomínky,
od Václava Kaplana a Jaroslav Brože:
„Situace se vyhrocovala, my jsme byli opuštěni, všemi zrazeni. Československo se mělo stát obětí ve prospěch světového míru. Pod hrozbou války ze strany Německa a pod nátlakem spojenců kapitulovalo.
Byli jsme zdrceni, tohle nikdo z nás nečekal. Styděli jsme se, mnozí hanbou plakali.
Na pravém křídle mého úseku připadlo několik nevyzbrojených objektů Německu. Šel jsem od objektu k objektu a s každým jsem se loučil. Na pasekách ke mně přistoupil neznámý hospodář, poklekl přede mnou a hořce plakal. Prosil, abych je neopouštěl, že je Němci pobijí. Byla to svízelná situace, sám jsem byl rozrušen, ale tento člověk byl úplně zničen. Čím jsem ho měl uklidnit? S trochou odvahy jsem mu řekl: „Nebojte se a věřte našemu národnímu písničkáři Hašlerovi, který v rozhlase neohroženě prohlásil: Po těch cestičkách, po kterých dnes odcházíme, po těch se budeme opět vracet.“
Československé stálé opevnění z let 1935 až 1938
Československé stálé opevnění z let 1935 až 1938 je nejvýznamnější vojenskou a stavební památkou na 1. republiku.
Téměř všechny evropské státy volily před 2. sv. válkou stavbu opevnění jako způsob zajištění ochrany. Opevnění stavělo i Německo, i když připravovalo válku útočnou. Československo bylo hitlerovským Německem přímo ohroženo, neboť s ním mělo 1550 km společných hranic. Roku 1934 čs. vláda rozhodla vybudovat stálé opevnění k odvrácení útoku. Roku 1935 byla ustavena Rada pro opevnění a Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP). ŘOP plánovalo ukončení hlavní etapy výstavby do roku 1945.
Přednostně byla budována linie těžkého opevnění na úseku nejpravděpodobnějšího útoku Německa – od severní Moravy přes hřebeny Orlických hor po Krkonoše, dále v okolí Prahy, při hlavních komunikacích a přechodech přes řeky, po připojení Rakouska k Německu bylo třeba opevnit hranici na jihu Moravy.
V první řadě se stavělo v nejohroženějších oblastech, kde by terénní podmínky umožňovaly nepříteli nejsnadnější průchod. Proto také v různých částech náchodského úseku najdeme opevnění v různých stadiích rozpracovanosti.
Čs. pevnostní systém se skládal z lehkého opevnění (LO) a těžkých objektů (TO)
Opevnění z let 1935 – 1938 v obci Borová
Lehké opevnění vzor 36
V obci Borová nalezneme pouze dva zničené objekty vz.36. Jednalo se o betonovou střeleckou místnost, která měla 2 – 3 střílny směrem k nepříteli. Stavba byla zadána dne 18.8.1936 stavební firmě Václav Kareš, Náchod. Tato firma zde postavila i jednu strážní chatu, ze které se dochovaly pouze základy.
Lehké opevnění vzor 37
Lehké opevnění se budovalo většinou ve dvou souběžných liniích za objekty těžkého opevnění z pohledu nepřítele.
V podúseku D2 Borová bylo do září 1938: v I. sledu zbudováno 27 objektů a
v II. sledu také 27 objektů.
Stavba byla zadána firmě ing. Josef Smetana z České Skalice v září 1937. První objekt byl vybetonován 16. října 1937. Všechny objekty byly po r. 1938 zničeny Němci. Dnes můžeme spatřit jen zarostlé rozvaliny těchto pevnůstek.
Těžké opevnění
Stavební podúsek 6/V Borová
Zakázku na základě neveřejné soutěže získala stavební firma ing. Václav Střebský z Plzně. Stavba 11 objektů byla zadána 17. března 1938 a zahájena 27. března 1938. Kanceláře firmy se nacházely přímo v obci. Doba výstavby byla stanovena na 250 dní a zadávací částka byla téměř 12,5 milionu Kč. Provedení protitankových překážek zadáno 21. července 1938 staviteli ing. J. Smetanovi z České Skalice.
Do září 1938 bylo stavebně dokončeno 6 objektů a část protitankových překážek. U dvou objektů byla zbudována pouze základová deska a vrtaná studna. U ostatních provedeny jen výkopové práce. Zvony nebyly osazeny.
N-S 60 (Soused)
Oboustranný dvouzvonový srub I. třídy odolnosti. Zbraně vlevo L1, M, ZN. Vpravo L1, M, G, ZN. 4x N. Stavebně dokončen 28. července 1938.
N-S 61 (Chata)
Oboustranný dvouzvonový srub I. třídy odolnosti. Zbraně vlevo G, M, ZN. Vpravo M, ZN. 4xN. Stavebně dokončen 10. července 1938.
N-S 62a (Cesta)
Jednostranný jednozvonový srub II. třídy odolnosti. Zbraně vpravo M, ZN. 3xN.
Objekt vybetonován 7.srpna 1938.
N-S 62b (Studna)
Jednostranný jednozvonový srub II. třídy odolnosti. Zbraně vlevo L1, M, ZD. 3xN.
Objekt vybetonován 19.srpna 1938.
N–S 63 (Louka)
Oboustranný dvouzvonový srub II. třídy odolnosti. Zbraně vlevo L1, M, ZN. Vpravo L1, M, ZN. 4x N. Objekt vybetonován 3.září 1938.
N–S 64 (Osada)
Oboustranný dvouzvonový srub II. třídy odolnosti. Zbraně vlevo L1, M, G, ZN. Vpravo L1, M, ZN. 4x N. Objekt vybetonován 3.září 1938.
N–S 65 (Pozorovatelna)
Byla provedena výkopová jáma se skořápkou, vrtaná studna, část OMS.
N–S 66 (Stráň)
Byla provedena výkopová jáma se skořápkou, vrtaná studna.
N–S 67 (Dolina)
Byla provedena výkopová jáma.
N–S 68 (Paseka)
Byla provedena výkopová jáma, kopaná studna, část OMS.
N–S 69 (Celnice)
Byla provedena výkopová jáma.
Legenda:
L1 – smíšené dvojče, těžký kulomet vz.37 a 4cm protitankový kanón
M – dvojče TK vz.37 ve střílně pod betonem
N – lehký kulomet vz.26 ve střílně pod betonem
G – 9cm kasematní minomet vz.38 ve střílně pod betonem
ZN – lehký kulomet vz.26 v pancéřovém zvonu
ZD – těžký kulomet vz.37 sólo v pancéřovém zvonu
OMS - septik
Zhodnocení čs. opevnění
Německá armáda měla před naším opevněním respekt. Němci provedli zkoušky objektů ještě na podzim 1938. Provedli proti nim ostrou střelbu ze všech svých zbraní a vyzkoušeli pumy všech velikostí. Minomety neměly téměř žádný účinek. Polní dělostřelectvo způsobilo mělké trychtýře jen u přímých zásahů. Nejtěžší bomby 500 až 1000 kg vyrazily ve stropech důlky 15 až 35 cm hluboké. Pancíř odolával skvěle všem zbraním, proto byly zvony a střílny použity do německých opevnění. Němci se obávali, aby Češi při případném vojenském povstání nevyužili opevněná pásma jako kostru obrany, proto od léta 1939 byly lehké objekty systematicky ničena trhavinami a pokud to nešlo, byly vyplněny kamenem a zabetonovány. Těžké objekty však prakticky zničit nešly.