Vcela medonosna Mystery Cache

Když vymřou včely, lidstvu zbudou jen čtyři roky života.

Albert Einstein

Ke keši

Na úvodních souřadnicích keš nehledejte. Včelkám se pouze líbí stromy v okolí! K vyluštění vám stačí důkladné přečtení listingu a odpověď na otázky. Cache naleznete na souřadnicích:

N 49° 4A BC4´

E 13° 2D EF4´

A = Kdo objevil včelí mezeru?

Čermák = 2

Huber = 1

Langstroth = 0

B = Co je brť?

dutina starého stromu = 2

paseka v lese = 1

vletový otvor = 3

C = Jak velká je včelí mezera?

0-6 mm = 3

6-9 mm = 2

9-12 mm = 5

D = Kolik dokáže matka vyprodukovat denně vajíček?

900 = 9

1200 = 7

1500 = 8

E = Za jak dlouho se vylíhne trubec?

14 dní = 5

21 dní = 2

24 dní = 4

F = Maximální obsah vody v medu?

18% = 6

20% = 1

22% = 3

Včela medonosná žije na zemi asi 15 milionů let. Přežily dobu ledovou a po oteplení, asi před deseti tisíci lety, vedla jejich cesta přes Španělsko na sever Evropy, kde se rozšířili po celém kontinentě, a dále směrem do Asie. Prvotně žily v různých terénních nerovnostech. V zalesněných plochách jim jako obydlí sloužily brtě – dutiny starých stromů, ze kterých lidé, tzv. brtníci vybírali divoké plásty s medem. Poté, co lidé objevili blahodárné účinky medu a jeho opojnou sladkou chuť, začali si včely stěhovat blíže ke svému domovu. Med byl totiž jediné sladidlo a byl velmi ceněný. Přechovávali je v hliněných nádobách, košnicích ze slámy, popř. v dřevěných špalcích a med získávali vylamováním plástů. Po takovémto zásahu bylo včelí dílo zničeno a tak v 18. Století přišel švýcarský včelař Francois Huber s prvním truhlíkovým úlem. V polovině 19. Století objevil americký včelař Lorenzo Langstroth tzv. včelí mezeru. Povšiml si, že pokud se mezi jednotlivými voskovými plásty nebo mezi stěnami úlu mezera menší než 6 mm, včely ji vyplní propolisem. Ponecháme-li mezeru větší než 9,5 mm, včely ji vyplní voskem. Rozmezí mezi oběma hodnotami je tzv. včelí mezera, které si včely nevšímají. Této skutečnosti je hojně využíváno při tvorbě mezistěn a volně vyjímatelných částí úlu. Svůj objev si Lorenzo nechal patentovat a dnešní včelaři stále hojně používají úly Langstroth.

Anatomie včel

Tělo včel se skládá ze tří částí: z hlavy, hrudi a zadečku. Hlava je s hrudí spojena tenkým zůžením, umožňující pohyb. Po boku hlavy má včela dvě složené oči a na vrcholu hlavy má ještě tři jednoduché oči. Tykadla včel jsou dvě článkovitá ústrojí umístěná vedle sebe v jamkách přibližně ve středu přední strany hlavy nad čelním štítem. Na tykadlech se nachází mnoho smyslových orgánů, pomocí kterých včela dovede vnímat čichová a hmatová podráždění. Hlava včelí matky má srdcovitý tvar, dělnice trojúhelníkový a hlava trubce je kruhovitá. Hruď má hlavní funkci jako nosič orgánů pohybu – křídel a nohou. Tomu odpovídá i její vnitřní a vnější stavba a mohutné svalstvo. V larválním vývojovém stádiu má včela 3 hrudní články, dospělá včela má však hruď složenou ze 4 hrudních článků. Včela má tři páry nohou, které jí slouží k pohybu, ukládání voskových šupin, sběru a ukládání pylu. Na bocích má 2 páry blanitých křídel, která se během letu spojí háčky a vytvoří tak větší plochu. Křídla také slouží k chlazení úlu a odvětrání vydýchaného vzduchu z úlu. Zadeček - v něm jsou uložené zažívací orgány, medový váček, jedová žláza, vzdušné vaky a žihadlo. Je pohyblivě spojen s hrudní částí. Žihadlo na konci zadečku je duté, napojené na jedový váček. Na žihadle se nacházejí zpětné háčky, které znemožňují po bodnutí jeho vytažení z rány. Včela si tak po bodnutí vytrhne žihadlo i s jedovým váčkem a následně umírá. Po vytržení žihadla dochází ještě po nějakou dobu k vypouštění jedu do rány, což zvyšuje účinek bodnutí. Mezi nejdůležitější smyslové orgány patří zrak, čich a smysl pro orientaci.

Vývoj včely

1. Vajíčko

2. Larva

3. Předkukla

4. Kukla

5. Dospělec

Včelí matka klade vajíčka do dělničí anebo trubčí buňky, v rojové náladě i do mateří misky. Neoplozená vajíčka pokládá pouze do trubčích buněk, které jsou větší než buňky dělničí. Po 3 dnech od nakladení se vajíčko promění v larvu, kterou včely krmí mateří kašičkou, pylem a medem. Devátý den včely larvu zavíčkují. Za pomoci svých kusadel se pak včela dělnice vylíhne za 21 dnů, trubec za 24 a matka za 16 dnů.

Včelstvo a jeho práce

Včely žijí ve velkých organizovaných společenstvech čítají až 50 000 jedinců. Tvoří ho vždy jen jedna matka, tisíce dělnic a několik set trubců. Matka je včelí samička, která má jako jediná z celého včelstva vyvinuté pohlavní orgány, tedy vaječníky a spermatéku a je schopna se oplodnit. Sperma získává od trubců v květnu – červnu při tzv. Snubním letu. Matka vyletí z úlu a ve vzduchu se nechá oplodnit od několika trubců. Po návratu do úlu se do několika dnů rozklade a včely dělnice se o ni všemožně starají. Od dělnic se liší na první pohled svými většími rozměry. Matky měří 20–25 mm a jejich jedinou celoživotní starostí je klást vajíčka. Za den jich naklade až 1500, která váží více než sama matka. Od dělnice se dále liší tím, že nemá orgány uzpůsobené ke sběru, tedy pylové košíčky, voskotvorné žlázy, ani hltanové žlázy. Matka se také na rozdíl od dělnic nepodílí na pracích v úlu. Své žihadlo má uzpůsobené nejen k obraně (a to pouze v případě konfliktu s jinou matkou; nemá na žihadle protiháčky, proto po bodnutí nehyne, jako je to u dělnic) ale její žihadlo funguje zejména jako kladélko ke kladení vajíček. O matku se musí dělnice soustavně starat. Celý život jí krmí tzv. mateří kašičkou (výměšek hltanových žláz mladých včel), bohatou na bílkoviny. Zkrátka všechny řídí vylučováním svých feromonů. Dělnice tvoří ve včelstvu nejpočetnější složku. Jsou to samičky, které mají nevyvinuté pohlavní orgány, a proto se nemohou spářit s trubci. Dělnice vyrůstají do velikosti 12–14 mm a ve včelstvu vykonávají veškeré funkce, tj. Vyhledávání potravy (nektar, medovici, pyl a donášejí vodu do úlu. Staví plásty, krmí matku, zahřívají plod, uklízí a střeží česno. Po vylíhnutí nejprve začnou sílit a po 2-3 hodinách se z nich stávají tzv. včely čističky, jejichž úkolem je vyčistit buňky a připravit je matce k zakladení. Přibližně od 4. dne po vylíhnutí začínají krmit včelí plod mateří kašičkou smísenou s medem a pylem. V dalším stádiu se dělnicím aktivují voskotvorné žlázy a 12. den se z nich stávají stavitelky, které staví včelí dílo. V následujícím stádiu vývoje se ze stavitelek stávají strážkyně česna (úlová dvířka), které mají za úkol bránit před vetřelci a v době, kdy není snůška, i před jinými včelami. V posledním stádiu, 21. dne, se z mladušek stávají létavky, vylétají z úlu a zapojují se do shánění potravy a vody. Tato činnost včelí tělíčko vysiluje a po 6 - 8 týdnech je již znát velké opotřebení (vybledlé barvy) a včela uhyne. Včely uhynou i v případě, že použijí své žihadlo, protože si ho po bodnutí vytrhnou i s jedovou žlázou. Na zimu se líhnou tzv. dlouhověké včely, které mají za úkol přečkat zimu a jejichž délka života je i několik měsíců. Trubec má jediný úkol – na jaře oplodnit včelí matku. Včely je v létě nechávají v úle pouze do pozdního léta, poté je nekompromisně vyženou a trubci zahynou.

Včelí produkty

Med je nejvýznamnějším produktem včel. Jeho složení není konstantní, průměrně obsahuje 38% fruktózy, 30% glukózy a 2-10% sacharózy. Med také obsahuje vodu, její složení nesmí přesáhnout 18%, jinak hrozí kvašení. Med může mít různou barvu, podle toho, z jaké rostliny pyl, nektar, nebo medovice pochází. V žádném případě však barva neurčuje kvalitu, med je vždy stejný. Pro včelstvo je med zásobou energeticky bohaté potravy. Během roku silné včelstvo vyrobí a z větší části i spotřebuje řádove stovky kg medu. Vetšina spotřeby probíhá v sezone, na přečkání zimy včelstvu stačí približně 1 kg na měsíc. Včelaři by měl patřit pouze přebytek a zásoby na zimu musí zůstat! Bohužel někteří včelám všechen med vytočí a včely pak dokrmují roztokem cukru s vodou. Cukr z řepy ale musí včelky syntetizovat a rozložit na jednodušší sacharózu, což je pro ně spousta práce! Vosk produkují mladé úlové včely jako výpotek tzv. zrcátek na spodní straně článků zadečku. Používají ho na stavbu stěn včelího díla a na utěsnění mezer. Plást je pozoruhodný svojí strukturou. Základem je dutý šestistěn až 15mm hluboký. Tento tvar umožňuje, že stěny buňky jsou společné buňkám sousedním a navzájem do sebe beze zbytku zapadají a jednotlivé buňky vybíhají do stran vzhůru v mírném úhlu 5°. Nevodorovný sklon přispívá k tomu, že obsah buněk (med a sladina) nemohou vytéci. Včela je dokonalý stavitel! Propolis je včelí antibiotikum, které se dá využít k dezinfekci ran a za 2. sv. války byl hojně využíván naředěný lihem. Včely s ním tmelí různé mezery a sbírají ho na pryskyřičných rostlinách. Mateří kašička je vysoce hodnotná bílkovinná látka, kterou vylučují včely mladušky ze svých hltanových žláz a využívají ji ke krmení plodu a včelí matky. V medicíně je využívána na podporu imunitního systému.

Několik zajímavostí

1. Včely se dokáží dorozumívat. Včelí matka ovládá dělnice svými feromony a doslova je ovládá! Včelí společenstvo je dokonale organizované a dokáže se bránit vosám, sršňům a dokonce i hlodavcům. Pokud vnikne myš, popř. rejsek do úlu, včely ho zpacifikují a obalí voskem (nemohou ho vytáhnout ven, proto ho zaizolují vůči hnilobě).

2. Včely opylují až 90% všech rostlin! Bez nich by lidstvo prakticky přestalo existovat.

3. Včely si dokáží sdělit, jakou a kde našly pastvu. Využívají při tom tance, kdy létavka, která objeví bohatý zdroj potravy, přilétne zpět do úlu a začne pochodovat po plástvi. Pobíhá stále dokola na jednom místě a opisuje při tom tvar podobný obrysu číslice 8 . V prostřední části této osmičky kýve celým tělem ze strany na stranu a zároveň třepotá křídly. Právě tím směrem, kterým se létavka třepotá, leží kýžená potrava. Záležitost je komplikovaná skutečností, že plástve jsou v úlu umístěny kolmo a nikoliv vodorovně, takže létavka třepotající se směrem ke dvanáctce na ciferníku pomyslných hodin oznamuje přihlížejícím družkám, že lokalita s potravou je směrem ke slunci. Směřuje-li v třepotavé fázi tance k osmičce na ciferníku (120^o vlevo od dvanáctky), je nutno hledat potravu směrem 120^o vlevo od polohy slunce v daném okamžiku. Rychlost, s jakou se včela během nejdůležitější části tance třepe, určuje vzdálenost potravy. Rychlejší kývání tělem znamená bližší potravu, pomalejší třepot potravu vzdálenou.

4. Včelí roj na vás nikdy nezaútočí!