Geologicka stezka Chrudim EarthCache

Planeta Země vznikla asi před 4,6 miliardami let. Geologické dějiny začaly poté, co se na původní žhavé tekuté zemské kouli vytvořila pevná horninová kůra. S geologickými dějinami Chrudimska Vás blíže seznámí krátká stezka, která se nachází na náměstí U Vodárny. Na šesti stanovištích zavítáme do různých období a seznámíme se s horninami, které jsou na Chrudimsku pro tato období typické.

Na prvním stanovišti najdeme pouze informace o stezce, proto pokračujeme na stanoviště druhé. Nacházíme se v období PROTEROZOIKUM (jinak také starohory), které datujeme před 2,5 miliardami až 542 miliony let. Zemi tehdy pokrýval oceán Panthalassa, z něhož vystupoval obrovský kontinent Rodinia. Ten se asi před 600 miliony let rozpadl a vytvořil základy pozdějších kontinentů. Nejstaršími dochovanými horninami na Chrudimsku jsou proterozoické ruly od Seče, břidlice z Pohořan, a také amfibolity z Markovic západně od Ronova. Tento amfibolit se nachází před Vámi. Až si ho prohlédnete, můžete pokračovat na třetí zastávku.

Zde už se přesouváme do období PALEOZOIKUM (jinak také prvohory), konkrétně do periody devon. Kontinent Rodinia se rozpadá na menší pevniny. Největším kontinentem se stává Gondwana, za zmínku také stojí Siberia (Sibiř) a Laurentie. Při severním okraji kontinentu Gondwana vznikly ve starším paleozoiku kambrické břidlice a pískovce od Heřmanova Městce, ordovické křemence z Podhůry u Slatiňan, silurské břidlice od Vápenného Podola a Hlinska. Za zmínku určitě stojí také devonské vápence z Prachovic, na jeden exemplář se právě díváte.

Pokračujeme na zastávku čtvrtou. Nacházíme se stále v období PALEOZOIKUM, ale tentokrát v periodě karbon. V tomto období se srážejí kontinenty Gondwana a Laurentie, čímž vzniká obrovský superkontinent Pangea. Jižně od Chrudimě se zformoval rozsáhlý nasavrcký masiv budovaný žumbereckou a křižanovickou žulou, gabrem od Vrbatova Kostelce či hlineckým granodioritem. Ten můžete vidět před sebou.

Vydáváme se na páté zastavení. Přecházíme do období MEZOZOIKUM (česky druhohory), konkrétně do periody zvané křída. Ta je jednou z hlavních částí geologického času. Rozpadá se rozsáhlý kontinent Pangea a formují se základy dnešních kontinentů. V období svrchní křídy před 96 až 86 miliony let bylo nynější Chrudimsko zalito mořem. Na jeho dně vznikly cenomanské pískovce (Škrovád a Rabštejnská Lhota) a později turonské opuky. Před sebou vidíte ukázku opuky. O historii moří okolo Chrudimi pojednává Earthcache GC2DVHX.

Míříme na poslední, šestou zastávku. Nacházíme se v období KENOZOIKUM, což je nejmladší geologická éra. Konkrétně jde o periodu kvartér (čtvrtohory), čímž se vlastně pomalu přesouváme až do současnosti. Po ústupu moře se Chrudimsko již natrvalo stává souší. V posledních dvou milionech let se dotvářel dnešní reliéf - vznikaly půdy, usazovaly se větrem nanášené spraše (Bylany, Tuněchody) a řekami akumulované štěrky, písky a hlíny. Další podrobnosti o geologii Chrudimska naleznete v expozici Vodních zdrojů Chrudim, která se nachází ve vedlejším domě.

Tímto naše putování téměř končí. Pokud si tento listing však čtete až na místě, jistě jste si všimli, že některé informace chybí. Není to však chyba, ale účel. Přesouváme se tak k poslední části keše, kterou jsou drobné povinné úkoly. Nehledejte v tom nic složitého, všechny informace naleznete na jednotlivých stanovištích stezky. Otázky jdou v řadě od prvního stanoviště (viz. waypoint) po poslední. Odpovědi na ně mi prosím posílejte mailem přes profil.

1. PROTEROZOIKUM: Nacházelo se místo vzniku markovického amfibolitu na pevnině či v oceánu?

2. PALEOZOIKUM devon: Před kolika miliony let se vytvářely devonské vápence z Prachovic?

3. PALEOZOIKUM karbon: Čím byl doprovázen střet kontinentů?

4. MEZOZOIKUM křída: Z jaké lokality pochází opuka nacházející se před Vámi?

5. KENOZOIKUM kvartér: Z jaké řeky pochází štěrky, které se nachází před Vámi?

Nakonec bych Vás rád poprosil o vyfocení se kdekoli na stezce a připojení této fotografie k logu. Tato podmínka je čistě dobrovolná, ovšem mě jako ownera její splnění velice potěší.