Desetihektarový areál raně středověkého slovanského velkomoravského hradiště Mikulčice - Valy nedaleko Hodonína, v Jihomoravském kraji, zkoumaný intenzivně archeology od roku 1954, patří do správy Masarykova muzea v Hodoníně a je jeho pobočkou.
První muzejní expozice na archeologickém nalezišti byla otevřena v provizorním objektu v roce 1960. Vládním výnosem č. 251 z března 1962 byl areál vyhlášen Národní kulturní památkou. Pro stálou muzejní expozici v pavilonech i v terénu se v té době vžil název Národní kulturní památník Mikulčice - Valy (NKP).
Rok 1963 byl ve znamení oslav 1100. výročí příchodu byzantské misie do našich zemí a s ní spojených počátků slovanského písemnictví. V Domě umění v Brně probíhala souborná výstava Velká Morava. V Mikulčicích se současně pracovalo na stavbě pavilonu, chránícího originální kostelní základy, který je dnes sám o sobě ukázkou výstavnictví své doby. Současně se ve spolupráci s jugoslávskými techniky budovala přístupová silnice, dokončená do dnešní podoby v roce 1966.
Další muzejní expozici na mikulčických Valech, vytvořenou z dosavadních archeologických nálezů, připravili pracovníci Archeologického ústavu ČSAV Brno a Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně na rok 1970. Práce řídil akademik Josef Poulík, působící od zahájení zdejšího systematického výzkumu jako jeho vedoucí. V této expozici byly poprvé instalovány i dva desetimetrové dubové čluny - monoxyly, nalezené v roce 1967 na dně jednoho z bývalých ramen řeky Moravy u zbytků dřevěného mostu.
Zásadním mezníkem v historii stálé muzejní expozice v Národním kulturním památníku Mikulčice - Valy bylo převedení celé lokality v roce 1987 do správy Muzea Hodonínska v Hodoníně (dnes Masarykovo muzeum v Hodoníně, příspěvková organizace). Hodonínští muzejníci doplnili expozici o rozměrnou plastickou mapu, sloužící jako podklad pro úvodní slovo průvodců. Do pavilonu se základy I. a II. kostela instalovali faksimile písemností ze světových archivů, týkající se svým obsahem západních Slovanů a Říše velkomoravské a zde také umístili trojrozměrné makety všech dosud objevených kostelů i paláce.
V roce 1994, kdy uplynulo čtyřicet let od zahájení zdejších archeologických prací, byl pavilon II doplněn o panelovou výstavu s názvem Archeologický výzkum v Mikulčicích - jeho ohlas ve vědě a veřejnosti. Podával přehled o úspěšném putování výstavy Velká Morava kulturními metropolemi Evropy.
V roce 45. výročí zbudování pavilonu II nad základny II. kostela byla expozice v tomto objektu zásadně zrekonstruována a obnovena. Dne 1. dubna 2008 byla v tomto pavilonu otevřena druhá stálá expozice památníku nazvaná VELKOMORAVSKÉ MIKULČICE - DRUHÝ KOSTEL A SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA KNÍŽECÍHO HRADU, která pomocí moderních audiovizuálních prostředků (filmovou projekcí spojujících uměleckou formou hudbu, slovo a obraz) informuje návštěvníky o mikulčickém hradišti.
Další současná stálá expozice archeologických výzkumů a nálezů na Valech VELKOMORAVSKÉ MIKULČICE - KNÍŽECÍ HRAD V ÚDOLNÍ NIVĚ ŘEKY MORAVY instalovaná v pavilonu I - návštěvnickém centru - vzešla v roce 1997 z iniciativy Masarykova muzea v Hodoníně. V prostoru výstavního sálu je vytvořena iluze řečiště Moravy se čluny - monoxyly, mosty i zbytky palisád, tvořícími rámec pro okolní výstavní vitríny.
Obě expozice s příslušným průvodcovským výkladem i s prohlídkou pěšího okruhu po mikulčickém hradišti okolo kopií základů někdejších 8 sakrálních staveb a knížecího paláce mají velký návštěvnický úspěch.
Pohledem do nedaleké budoucnosti může být urbanistická studie Mikulčicko-kopčanského archeoparku, vypracovaná v roce 2006 doc. Janou Gregorovou a jejími kolegy, která je základem pro postupnou revitalizaci archeologického muzejního areálu i okolní přírody. Studií navržené proměny napomáhají při posuzování našeho návrhu o zápis do Listiny světového kulturního dědictví UNESCO, který byl poprvé podán v sídle UNESCO v Paříži společně za obě archeologická naleziště na podzim roku 2007. Návrh na zápis do Listiny světového kulturního dědictví UNESCO byl rozhodnutím MK ČR stažen den před závěrečným hodnocením v červenci 2009.
Nové přípravy materiálů a dokumentace spojené s druhým podáním návrhu na zápis Mikulčicko-kopčanského archeoparku na Listinu světového kulturního dědictví UNESCO byly zahájeny uspořádáním mezinárodního odborného sympozia loni v Hodoníně na přelomu listopadu a prosince 2010. Nyní pokračují práce na novém Management plánu a druhý návrh na zápis byl podán v centrále UNESCO v Paříži na podzim roku 2012, ale po vyhodnocení byl v červnu 2014 z finálního hodnocení stažen k dopracování.
Velmi významný byl rok 2013. V rámci oslav 1.150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu navštívil hradiště v Mikulčicích koncem května konstantinopolský patriarcha Bartoloměj. Třídenní velké oslavy byly úvodem k cyklu celostátních cyrilometodějských oslav, které vyvrcholily v červenci na Velehradě. V říjnu téhož roku jsme zahájili rekonstrukci návštěvnického Pavilonu I, který se za 18 měsíců změnil v nové moderní návštěvnické centrum s 30 metrů vysokou vyhlídkovou věží. Stavba byla dokončena 24. března 2015. Slavnostní otevření se uskutečnilo 1. května a vysvěcení bylo provedeno pravoslavnými kněžími 25. května 2015.
Použity texty z webů Masarykova muzea v Hodoníně a Archeologického ústavu AV ČR Brno.