Severka XI. - Jizerskohorske skalni vyhlidky Mystery Cache
Severka XI. - Jizerskohorske skalni vyhlidky
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Série keší Severka vznikla pro zpříjemnění pobytu geohostů naší Chalupy Severky. Jedná se o 13 mystery keší, které mají za úkol seznámit Vás s místy v blízkém okolí, které rozhodně stojí za návštěvu.
JIZERSKOHORSKÉ SKALNÍ VYHLÍDKY
Ještě během třetí čtvrtiny minulého století bývaly Jizerské hory pohořím lesnatým a rozhledy poskytovaly jen vrcholové skály nebo několik rozhleden. Potom přišel apokalyptický zvrat. Stromy hynuly a obrovské lesní plochy byly brutálním způsobem vytěženy. Hory lesnaté se proměnily v horstvo vyhlídkové a daleké rozhledy do krajiny blízké i nejvzdálenější najednou přestaly být vzácností. V nedávno vydané knížce Daleké obzory – jizerskohorské skalní vyhlídky je zachyceno třicet pět přírodních vyhlídek Jizerských hor. Jejich kouzlo nespočívá jenom v dalekých rozhledech, nýbrž i v jejich minulosti nebo v pověstech, které jsou s nimi spojené.
Chudí horalé, kteří obývali v minulosti jizerské podhůří, si vybájili celou řadu pověstí a báchorek, jejichž děj se často odehrával v blízkosti tajuplných skalisek. Za větrných a mlžných dnů i nocí byla jejich člověčí fantazie burcována nesmlouvavými přírodními živly i touhou po majetku. Tak, jak blízké si byly osudy našich předků, tak podobné byly i náměty těchto pověstí.
Osudy vyhlídek
Podobně jako lidé mají i vyhlídky své osudy. Nejvíce jich vzniklo koncem 19. a na počátku 20. století a často už ani není možné dopátrat se podrobností. Jisté je, že na nich pracovali kameníci, kováři i tesaři, že dřevorubci mýtili jejich okolí a cestáři k nim stavěli stezky. Po nich přicházeli výletníci s romantickou duší a kochali se pohledy do dálek. Ve starých turistických průvodcích nalézáme podrobné výčty vrcholů i sídel, která bylo možné z té či oné vyhlídky spatřit.
K osudu některých vyhlídkových míst patří i to, že upadla už dávno v zapomnění. Snad proto, že byla nahrazena atraktivnějšími rozhlednami nebo o ně turisté přestali pečovat a všemocná příroda je znovu pohltila. K takovým patří například někdejší vyhlídka Malého Ořešníku, kde dodnes nalezneme zbytky starého zábradlí, nebo Zlomený kámen s přístupovou stezkou z naskládaných kamenů. Zařadit sem můžeme i Klotyldin kámen poblíž Emauzského obrázku, bývalou vyhlídku u chaty Panoráma nad desenským nádražím nebo Martinskou stěnu vysoko nad údolím Černé Nisy. A právě osud posledně jmenované se brzy změní: Jizersko-ještědský horský spolek připravuje obnovení této zapomenuté vyhlídky. Na celé řadě vyhlídkových míst můžeme nalézt nenápadný kovový štítek, na němž se lze dočíst, že opravu provedli zhruba před čtvrt stoletím pracovníci Horské služby. Pomyslnou štafetu od nich převzali členové zmíněného horského spolku, kteří si opravy vyhlídek přiřadili mezi své hlavní cíle.
Ořešník (800 m n. m.)
Starým králem jizerskohorských vyhlídek je odedávna Ořešník, ostrý skalní vrchol vypínající se hrdě nad velebnou krásou Hejnic a jejich okolím. Dochoval se záznam, že roku 1819 se z Ořešníku zřítili dva bratři ze zdejšího františkánského kláštera právě ve chvíli, kdy obnovovali svaté znamení. Kříž na Ořešníku byl udržován po celá staletí, teprve v dobách totality, kdy byl hejnický klášter nejprve proměněn v internační tábor duchovních a poté zlikvidován, ubylo náhle obětavých, kteří by se s barvami a hřeby trmáceli po skalách. Přesto se však našli dobří lidé, kteří poté, co starý kříž spadl, vyrobili nový a hodlali jej umístit na vrcholové skále Ořešníku. To se však tehdejším úřadům nelíbilo: hejnický klášter byl již dávno uzavřen a rozpadal se a nic křiklavého již nemělo připomínat minulost slavného poutního místa. Nakonec však kupodivu došlo ke kompromisu a kříž mohl být umístěn na nižší, západněji položený vedlejší vrchol. Nový mohutný kříž byl na hlavní vrchol s podporou Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor opět umístěn roku 1991 coby symbol duchovní obnovy podhorské krajiny.
V roce 1898 byly do strmého nástupu na vrchol vytesány hluboké schůdky a cesta, stejně jako vyhlídková plošina, byly zabezpečeny kovaným zábradlím. A o tom, že dílo starých kovářů bylo dobré a kvalitní, svědčí to, že kompletně bylo rekonstruováno až v roce 2000 Jizersko-ještědským horským spolkem. Východně od Ořešníku se nachází ještě Malý Ořešník, nevysoká skalka opatřená velmi poškozeným zábradlím podobného střihu, jako je na jejím větším sousedovi. Vyhlídka na Malém Ořešníku zanikla v době, kdy okolní les vyrostl a výhled zakryl.
Frýdlantské cimbuří (900 m n. m.)
Frýdlantské cimbuří je nejvýraznějším skalním útvarem v hřebeni Poledních kamenů, vysoko nad romantickým údolím Černého potoka. Má dva vrcholy oddělené širokou propastí; západní byl díky péči Horské služby zpřístupněn teprve v 70. letech dvacátého století pomocí železného žebříku a krátkého zábradlí. V roce 1993 zde byl díky hejnickému páterovi Rabanovi vztyčen dřevěný kříž; jen tři roky nato jej však srazil blesk. Boží znamení se však na skálu brzy vrátilo: mohutný kříž na skálu vynesli učni z frýdlantského zemědělského učiliště.
Skála má i zajímavou historii: dlouhou dobu bylo Frýdlantské cimbuří jen bezejmennou a pro horaly nezajímavou skálou. Až roku 1912 na ni vystoupili frýdlantští horolezci Franz Haupt a Wilhelm Bergmann a o několik měsíců později byl na vrchol se svolením Franze hraběte Clam-Gallase umístěn znak Frýdlantu a skála podle něj získala i jméno.
Hajní kostel (730 m n. m.)
V dolní části hřebene Poledních kamenů, v hustých lesích, ale blízko lidem, se nachází skála Hajní kostel. Původní německé jméno Hainskirche (v překladu Hajní kostel – kostel v háji neboli pohanská svatyně) je odvozeno právě od báchorek o germánském obětišti.
Vrchol Hajního kostela, nabízející velmi podobný výhled na údolí Smědé a Frýdlantsko jako výše položené skály, byl zpřístupněn žebříkem a zábradlím patrně před první světovou válkou, na pohlednici skály z roku 1910 zábradlí ještě není vidět. Přesto se v Hüblerově průvodci z roku 1902 píše, že na tuto skálu je možné vystoupit po dřevěném žebříku. Pozdější železné zábradlí bylo kompletně rekonstruováno v roce 1979 členy jizerské Horské služby, kdy bylo původní kované zábradlí nahrazeno trubkovou konstrukcí. Poslední obnovu provedl v roce 2002 Jizersko-ještědský horský spolek.
Paličník (944 m n. m.)
Vyhlídka se nachází na skále pod Klínovým vrchem. Bylo pro ni využito dvou mohutných balvanů, které byly spojeny dřevěným můstkem a opatřeny kovovým zábradlím se zdobnými litinovými zakončeními. Pozoruhodné je, že zábradlí zde bylo zřízeno roku 1902 rakouským Krkonošským horským spolkem ze Zhořelce (Görlitz). Bývala to skutečně zvláštní doba, copak mohl mít asi dolnoslezský Zhořelec v Prusku společného s Krkonošemi či Rakouskem?
Zábradlí přežilo extrémní klimatické podmínky pouze s lehkým poškozením. Na přelomu 70. a 80. let bylo vyspraveno horskou službou; obnovu provedl v letech 2002–2003 Jizersko-ještědský horský spolek. Na předsunuté části vrcholu byl roku 1992 vztyčen z iniciativy hejnického P. Miloše Rabana mohutný dřevěný kříž.
Trniště (710 m n. m.)
Když založili v Janově nad Nisou v roce 1886 místní odbor horského spolku, předsevzali si jeho členové, že zpřístupní skálu zvanou tehdy Dornst. Přání se janovským podařilo splnit až v roce 1891, kdy byla zřízena a vyznačena přístupová cesta, byly postaveny opěrné zídky, vytesány a položeny žulové stupně a na vrcholové plošině bylo upevněno dřevěné zábradlí. Vztyčili tu také kříž, ten však na vrcholu zřejmě stával už i dávno před tím. Býval odtud velkolepý rozhled: Maxovský hřbet s Královkou a Slovankou, Jablonec nad Nisou s Černou studnicí, Ještědský hřbet, dokonce i hroty Trosek prý bylo možné zahlédnout. Dnes z tohoto panoramatu nezbylo téměř nic.
Poměrně rozlehlou skupinu skal zvanou Trniště nalezneme na krátké odbočce zeleně značené cesty z Bedřichovského sedla do Janova nad Nisou.
Dračí kámen (675 m n. m.)
Z města je to na dohled, přesto býval Dračí vrch jedním z nejbájnějších míst okolí Liberce. Na konci 19. století byl Dračí vrch odlesněn a Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory na vrcholovém skalisku vybudoval v roce 1902 vyhlídku s tesanými schody a zábradlím. Dřevěné žebříčky dávno ztrouchnivěly, kamenné stupně však dodnes leží na svých místech. Na Dračí vrch se chodívalo nejen z Liberce přes Horní Kateřinky, ale také strmou cestou okolo známých fojteckých tisů.
Výhled Dračího vrchu je stále velmi hezký: na jihu domy, domky a věže Liberce, na pozadí mohutná kulisa Ještědu; k severozápadu potom skrze stromy na Fojtku a Mníšek. Nejpůsobivější je však je pohled k severu – jakoby do zákulisí Jizerských hor, do údolíček pod Brdem a Milířem.
Soupis vyhlídek Jizerských hor:
1. Pohanské kameny u Višňové
2. Skalní hrad
3. Lysé skály
4. Na Hrátkách
5. Vodopád Štolpichu
6. Krásná Maří
7. Ořešník
8. Hajní kostel
9. Frýdlantské cimbuří
10. Polední kameny
11. Kočičí kameny
12. Tišina
13. Paličník
14. Zelený kámen
15. Pytlácké kameny
16. Jizera
17. Sněžné věžičky
18. Holubník
19. Ptačí kupy
20. Olivetská hora
21. Dračí kámen
22. Martinská stěna
23. Jezdec
24. Kovadlina
25. Trniště
26. Vyhlídka v Pekle
27. Vodopád Jedlové
28. Tanvaldský Špičák
29. Vyhlídka u Smržovky
30. Vyhlídka u Dobré Vody
31. Čertův kámen u Vrkoslavic
32. Černá studnice
33. Muchov
34. Terezínka
35. Šulíkova skála
Pro získání finálních souřadnic vyřešte jednoduchý test a dosaďte do vzorce:
A: Která z vyhlídek je na skále pod Klínovým vrchem:
- Trniště (5)
- Dračí kámen (6)
- Paličník (7)
B: Které skále se dříve říkalo Dornst:
- Dračí kámen (9)
- Trniště (8)
- Ořešník (7)
C: Na které vyhlídce byla provedena obnova naposledy v roce 2002 Jizersko-ještědským horským spolkem:
- Hajní kostel (8)
- Frýdlantské cimbuří (5)
- Paličník (2)
D: Která vyhlídka má dva vrcholy, oddělené širokou propastí:
- Paličník (7)
- Ořešník (6)
- Frýdlantské cimbuří (5)
E: Která vyhlídka je označována za starého krále skalních vyhlídek v Jizerských horách:
- Trniště (7)
- Ořešník (6)
- Dračí kámen (5)
F: Kde byla roku 1902 vybudována vyhlídka s tesanými schody a zábradlím:
- Dračí kámen (3)
- Hajní kostel (6)
- Frýdlantské cimbuří (9)
N 50° 45. ABC, E 015° 11. DEF
Keš opět řádně zamaskujte! V případě potřeby využijte fotohint.
Info pro notorické a vyžívající se kritiky: Keše jsou umístěné v místech, kde je většinou spoustu skalek, stromů a téměř žádný výhled na nebe, takže je celkem logické, že signál dost lítá. Z toho důvodu je u každé keše fotohint. Dále má série za úkol Vás s těmito místy seznámit, nikoli Vás na ně přivést, jelikož téměř všechna místa již několik svých keší má. Zkuste si proto místo zbytečného remcání užít okružní procházku.
Šťastný lov 
Additional Hints
(Decrypt)
h cnermh