Nase stromy - Oresak cerny Mystery Cache

JUGLANS NIGRA L. – ořešák černý / orech čierny

Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny(Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné(Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné(Rosopsida)
Řád: bukotvaré (Fagales)
Čeleď: ořešákovité (Juglandaceae)
Rod: ořešák (Juglans)

Rozšíření: 

Ořešák černý pochází ze Severní Ameriky, konkrétně z území od východní části USA po předhůří Skalistých hor. Jako parková a okrasná dřevina se rozšířil do Evropy, střední Asie a Číny. V Evropy byl introdukován v 17. století, u nás až v 19. století (např. Lednice 1803, Konopiště 1831). V České republice jej můžeme potkat převážně jen v parcích, velký exemplář roste např. v parku v Kvasicích (okr. Kroměříž).

Ekologie: 

Ve svém původním areálu roste v lesích. Protože má malou konkurenční schopnost a je výrazně světlomilný, nejčastěji se vyskytuje na lesních okrajích anebo v blízkosti vodních toků. Nejčastěji se vyskytuje s dřevinami jako je dub červený (Quercus rubra), dřezovec trojtrný (Gleditsia triacanthos), břestovec západní (Celtis occidentalis), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), javor cukrový (Acer saccharum), nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus) a další druhy. Vyžaduje hluboké, dobře propustné a živinami bohaté půdy, neutrální až mírně bazické a písčitohlinité, hlinité.

Popis: 

Až 30 m vysoký strom (ve svém původním areálu dorůstá až 50 m), s průběžným kmenem a široce rozložitou korunou. Borka je hnědošedá až černošedá, hluboce brázditá. Listy bývají lichozpeřené, 20–50 cmdlouhé a složené nejčastěji z 15–19 kopinatých až vejčitých lístků, s protaženou špičkou. Lístky bývají cca 6–11 cm dlouhé, pilovité, na svrchní straně lysé a na spodní roztroušeně chlupaté. Ořešák černý kvete v květnu a v červnu. Samčí jehnědy jsou cca 8–14 cm dlouhé a cca 1–1,5 cm široké. Samičí květy jsou ve 2–5četných koncových klasech. Plod, který při dozrávání černá, je kulovitý a 3,5–5 cm veliký. Samotná skořápka je velmi tvrdá, ořech pak kulovitý a 3–4 cm velký.

Význam: 

Ořešák černý je často pěstován jako okrasná dřevina v parcích. Pevné a těžké dřevo s tmavohnědým až nafialovělým jádrem, je hojně využívané v nábytkářství. V Severní Americe je ořešák černý právě pro dřevo velmi ceněnou lesnickou dřevinou. Plody jsou nutričně hodnotné, údajně málo chutné. Využívají se ve farmacii a bižuterii.

V léčitelství se využívají účinky nedozrálých slupek, jader, listů a oplodí ořešáku černého. Nálevy z listů mají dezinfekční účinky. Používají se jako kloktadla při zánětech v ústní dutině, jako obklady při akné a zánětech kůže a při nadměrné potivosti kůže. Vnitřně se užívá k zastavení krvácení (kapilárního). Podporují chuť k jídlu, příznivě působí při srdečně-cévních onemocněních. Používají se při zvýšeném cholesterolu a při ateroskleróze. Jedná se rovněž o velmi účinný protiparazitální prostředek. Složení: lihovodný roztok extraktu z listí ořešáku černého (Juglans Nigra), v homeopatickém ředění D1.

K samotné keši:

Ukážeme vám místo poblíž řeky Moravy, kde roste celý malý lesík těchto nádherných stromů. Asi už se nedozvíme, kdo a kdy je sem vysázel.

Proč 5/5 ?

Aby keš byla dostupná i pro kačery, kteří nevlastní potřebnou výbavu, rozhodli jsme se pro trochu netradiční řešení. Ti co rádi lozí, mohou vylézt na jeden z těchto velikánů a tam najdou cedulku se souřadnicemi finálky. Ti, co výbavu nevlastní si budou muset souřadnice vyluštit. Aby to bylo trošku vyrovnané, zvolili jsme trošičku obtížnější šifru, kterou jsme se inspirovali v dalekém zahraničí. Po jejím vyluštění dostanete opět souřadnice finálky.

Lezci : souřadnice finálky nalezene na ořešáku, který se nachází ná výchozích souřadnicích.

Luštitelé : Pomožte Tondovi vzpomnět si na správné souřadky. Luštění může být zajímavé přímo v terénu, sedíc u krasavce na výchozích souřadnicích, Potřebovat totiž budete maximálně tužku, papír a mozek.

Finální keš není umístněna na některém u ořešáků v hájku z důvodu možné kolize s jinými kešemi. Přesto doporučuji i v případě vyluštění souřadnic návštěvu místa. Třeba nalezenete nkěterý z plodů ořešáku viz. obrázek. V kešei jsou dva kusy příčného řezu tímto plodem, který je velmi dekorativní.

Tonda luští ořešáka

Jednů byl Tonda na eventu v Petrově "Pod Ořechem", trochu sa to tam protahlo.  Po pár vícestupňových pivách sa ho Franta ptá : "Byls už na tej novej keši o tem stromě ořechovém čérném ?"

"Nebýl", říká Tonda, "prý je tam cedulka kdesi na stromě se souřadnicama finálky. Zasej T5, pytel sa s něma roztrhl. Šak výbavu nemám, plošinů sa tam zajet nedá, kde si do lesa, asi ju dám do ignore."

"Tož neblbni", říká mu Franta, "prý teho bude celá seria tych stromů. Bude ti to chybět do oného. Máš nekolik tři možnosti : kúpíš nebo si poščáš výbavu, nebo zeženeš nejakého šuligaťu, kdo ti tam vyleze. A nebo sa optáš nekoho, kdo to má odlovené, třeba ti to řekne".

"No a tož ty Franto, ty co, máš ju ? Pomož kamošovi ..."
"Tož bažeže mám, šak mosíme si pomáhat", a Franta vyklopíl na Tondu hromadu čísel souřadnicových.

Toncek sa hned rozlúčil a po Kosečkovej si to šine jak šířů z Petrova do Strážnice. Aby ty souřadky nezapomněl, tak si to pěkně opakoval celú cestu, hezky do kroku, jak šly čísla za sebů....

"Ráz, dva, tři, tři, dva, jedna, tři, čtyry, dva, tři .."
"Bacha vlak, kurnik, to sem sa lekl..."

A zas si mele to svoje...
"Dva, dva, tři, tři, jedna, tři, dva, tři"

Fííííík, profičali kolem něho hlídkující policajti ze strážnického oddělení, až sa Franta lekl a málem spadl do křáčí u tratě.
"Kurnik, jak to bylo..." "osm, dva, tři, tři, dva, tři..."

"Šmarja, to hnojiště nad Golgatama dneskaj smrdí..."
a zas "ráz, tři, čtyři, dva, jedna, tři, dvě, devět"

"Kruciš, do čeho sem to šlápl, doprčic, tož nemožů to ty jezeďáci po sobě uklicit ?..."
a zas "tři, jedna, jedna, šest, tři, jedna ..."

A tak Toník dorazíl až dom.

"Včíl rychle zapsat, než to zapomenu, jak to bylo ?"

Tonda vykúzlíl jakůsi tabulku, kde si zapsál všecko, co si po tej šílenej cestě zapamatovál. Vypadala asi takto :

A tak si Tonda dal zase všecko dohromady a najednú měl na papíře souřadky.

„Sláva, nemosím sa drápat na strom a keš najdu také !“

A co vy ? Vylezete si pro souřadky na ořešák na výchozích souřadnicích nebo na ně přijdete stejně, jako Toník ?
Napište do logu, jak jste k souřadkám přišli. Sem tam uděláme statistiku.

T5 lezci - nahoru jdete pouze a jen na vlastní nebezpečí !!!

Příjemnou zábavu při luštění, lození a vůbec a nezapoměňte - chovejte se slušně k přírodě !!

Zdroj textu a fotografií : www.botany.cz, www.Wikipedia.org, www.aopk.cz, archiv autora