Skip to content

Prirodni park Podbeskydi Traditional Geocache

Hidden : 6/4/2014
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Beskydy

Vážení návštěvníci této kešky. Chtěl bych vás krátce seznámit s přírodními krásami okolí Nového Jičína v přírodním parku „ Podbeskydí “ Přírodní park Podbeskydí o rozloze 125 km2 byl vyhlášen v roce 1994 na území tehdejšího okresu Nový Jičín v nejpozoruhodnější části Podradhošťské pahorkatiny. Přírodní park Podbeskydí byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu Nový Jičín a jeho posláním je především zachování krajinného rázu, typického pro toto území, s řadou lokalit, z nichž je možno vysledovat vývoj zemského povrchu a geologických dějin Země. V této oblasti se nachází také řada lokalit s pestrou druhovou škálou živých organismů a přírodních krás. K ochraně těchto hodnot jsou nutná i určitá omezení. Na druhé straně byli pracovníci orgánů ochrany přírody a krajiny motivováni snahou přiblížit tento neobyčejně malebný kout severovýchodní Moravy milovníkům přírody, přírodních krás a turistiky.

Studánka

Z hlediska geomorfologického je přírodní park Podbeskydí rozdělen na tři pásma: Podél severozápadního okraje pásma Moravskoslezských Beskyd je výrazná úpatní brázda Veřovická, která vznikla erozí v tmavých veřovických břidlicích, a která se na východě u Frenštátu pod Radhoštěm a Frýdlantu nad Ostravicí rozšiřuje v kotlinu. Na území mezi Sedlnicí, Příborem, Brušperkem a Paskovem tvoří nad Moravskou bránou mírná Příborská pahorkatina. Je to krajina s mírnými pahorky. Podloží v této části krajiny tvoří čtvrtohorní usazeniny písků, štěrkopísků a spraší. I přes značné zemědělské využití je to oblast s krásnými scenériemi s lesními plochami a krásnými výhledy. Ve střední části se rozkládá velmi pestrá a na pohled výjimečně krásná Štramberská vrchovina. Zasluhují se o to v západní (hodslavické) části četné pahorky a hřbety vyvřelin pikritů a těšínitů, v centrální části (ženklavské) pak vrchy vápencového bradla Štramberského. Na východ v okrese Frýdek-Místek vybíhá skupina bašských a godulských pískovců, jejichž hřbety (Palkovické hůrky) obkličují Kozlovickou kotlinu. Nápadnou výjimku z povrchu vrchoviny představuje hlavní hřbet Ondřejníku s vrcholem Skalky (964 m). Za tím účelem jsou podporovány aktivity prosazující v území přírodního parku takové formy turistiky, které nepříznivě neovlivní dochovaný ráz přírodního prostředí. Přírodní krásy a malebnost krajiny tohoto území nejsou dosud dostatečně turisticky zhodnoceny.
1) Suťový les

Přírodním parkem turisty provede několik naučných stezek.

mapa parku

Mezi velmi atraktivní patří. Naučná stezka Františka Palackého. Vlastivědná a přírodovědná naučná trasa o délce 11,5 kilometru začíná v Novém Jičíně u Janáčkových sadů a končí u Domorazského sedla. Prochází Přírodním parkem Podbeskydí a v části své trasy se kryje s naučnou stezkou Novojičínská kopretina. K otevření stezky došlo u příležitosti 120. výročí narození Františka Palackého.

Novojičínská kopretina je naučná stezka o délce 80,5 kilometru. Její trasa vede význačnými místy v okolí Nového Jičína. Lze ji absolvovat i na kole a některé její části v zimních měsících též na lyžích. Navíc je možné si (v informačním středisku v Novém Jičíně) zakoupit turistický záznamník, z něhož lze během cesty čerpat informace k navštíveným místům. Pokud se s kompletně vyplněným záznamníkem návštěvník naučné stezky dostavíte do informačního centra v Novém Jičíně, získáte zde sběratelské razítka a památeční odznak. V části své trasy jde souběžně s jinými zdejšími naučnými stezkami (s naučnou stezkou Františka Palackého či Veřovické vrchy).

Naučná stezka Veřovické vrchy je stezka, která vás vyvede do nádherné přírody vrcholů nad Mořkovem a Veřovicemi. Trasa vede od autobusového nádraží ve Valašském Meziříčí přes obec Krhovou na hřeben Veřovických vrchů, po němž pokračuje až k chatě na Velkém Javorníku. Tam v nedávné době vyrostla nová rozhledna s úžasnými výhledy jak na krajinu Podbeskydí, tak i na hlavní vrcholy Beskyd.

Lašská naučná stezka Štramberk je další z těch, které vám ukáží krásy přírodního parku Podbeskydí. Zavede vás na nejkrásnější lokality v okolí Štramberka (a také k blízkosti nejstarší keše v ČR Tex-Czech) Seznámí vás s historií tohoto krásného kraje s velmi zajímavou geologií, s velkým množstvím vzácných rostlin a živočichů.

pohled od keše

Nad místem, kde naleznete tuto kešku se nachází přírodní rezervace Svinec. Jedná se o botanicky a krajinářsky velmi hodnotné území travobylinných společenstev, druhově pestrých luk a pastvin o rozloze 33,65 ha. Je zde zaznamenáno velké množství vzácných a chráněných druhů živočichů a rostlin, především vstavačovitých. Na lokalitě se vyskytuje: lilie zlatohlávek (Lilium martagon L.), hořec – prostřelenec křížatý (Tretorhiza cruciata L.), prvosenka vyšší (Primula eletoir) prvosenka jarní (Primula veris L.) a řada našich orchidejí. Z vrcholu Svince si můžete užít rozhled na krajinu pod Beskydami a také na území pod Hostýnskými vrchy. V minulosti pokrývaly území přírodního parku Podbeskydí lesy svazu Carpinion charakteristické asociacemi Carici pilosae-Carpinetum (ostřicová dubohabřina) a Tilio-Carpinetum (lipová dubohabřina). Na území přírodního parku leží přirozená hranice mezi těmito společenstvy přibližně ve spojnici měst Nový Jičín – Příbor. Zatímco lipová dubohabřina je typickým lesním společenstvem kolinních poloh Slezska, ostřicová dubohabřina má v přírodním parku Podbeskydí severní hranici rozšíření. Daří se v ní porostům ostřice chlupaté (Carex pilosa), kyčelnice cibulkonosné (Dentaria bulbifera), pryšce mandloňovitého (Tithymalus amygdaloides) a kostivalu hlízantého (Symphytum tuberosum). V oblasti Červeného kamene, Šostýna a Libotína se nacházejí suťové lesy s porosty ohrožené měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva). V současné době jsou tyto lesy na mnoha místech nahrazeny nevhodně vysázeným smrkem a zůstávají zachovány v podobě fragmentárních lesíků (výjimečně rozsáhlejších celků) na svazích Podbeskydské pahorkatiny. Podhorská krajina přírodního parku poskytuje útočiště řadě vzácných nebo ohrožených druhů rostlin a živočichů. Z rostlin jsou to např. prvosenka jarní (Primula veris), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač mužský (Orchis mascula).

Rostliny parku

Mezi významné živočichy patří např. skokan ostronosý (Rana arvalis), ještěrka zední (Podarcis muralis), zedníček skalní (Tichodroma muraria), výr velký (Bubo bubo), čáp černý (Ciconia nigra), chřástal polní (Crex crex). Velká je druhová rozmanitost entomofauny. V území nejdeme některé vzácné druhy např. střevlíčky Harpalus caspius roubali, Dromius qudraticollis, prskavce Brachinus crepitans. Hojnější jsou někteří nápadní brouci např. roháček kozlík (Dorcus parallelipipedus), roháček bukový (Sinodendron cylindricum), střevlík Ulrichův (Carabus ulrichii), střevlík zahradní (Carabus hortensis), střevlík kožitý (Carabus coriaceus), zdobenec (Gnorimus nobilis). Patrně nejvzácnější lokalitou přírodního parku je vrch Kotouč s jeskyní Šipka.

Zdroje informací:

http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/priroda/parky/podbeskydi-640/
http://zivotniprostredi.koprivnice.org/index.php?art=342

Živočichové parku

A nyní k samotné kešce.


Tuto kešku jsem umístil na pěkné místo nedaleko naučné stezky Novojičínská kopretina pod kopcem Svinec. Nedaleko kešky se nachází pramen vody, u kterého je možné spočinout, napít se a užít si klidu. Tento pramen je opomíjený turisty, kteří se vydali na vrchol Svince anebo na horskou chatu Svinec a to je škoda. Kromě pramene a posezení se tu nachází vyhlídka do krajiny Podbeskydí a vrcholů Beskyd. Výhled vám nabídne pohled na Velký Javorník, Lysou horu, Radhošť, Bílou Horu, Veřovické vrchy a pahorky Podbeskydí. Kešku jsem ukryl tak, aby nenarušila krajinu a nevzbudila pozornost náhodných návštěvníků zdejšího místa. Touto cestou bych vás rád požádal, abyste se v blízkosti keše chovali nenápadně a ohleduplně k prostředí, kde ji budete hledat. Keška není valoun zlata a proto kvůli ní nemusíte nikde kopat, nemusíte kvůli ní lézt na stromy. Je to vlastně velmi jednoduchá schovka. Hint vám pomůže. Ještě jedna prosba, kešku dobře maskujte a pokud to bude nutné, vyčistěte prostor pro krabičku. Ke krytí možná budete potřebovat materiál z okolí, a pokud ano, zkuste použít nějaký z větší vzdálenosti od keše, aby u keše nevznikla holina. Pokud bude s keší jakýkoliv problém, dejte info do logu, budu moc rád a případný problém slibuji odstranit co nejdříve. Pro první tři lovce je v keši odměna v podobě CWG. Přeji příjemný lov a pěkné zážitky. Budu rád za fotografie, případné zážitky z odlovu a dlouhé a popisné logy.



Additional Hints (Decrypt)

Mirqarf fvfxh, anwqrf xrfxh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)