Nakonec jsem se rozhodl dát keš na téma energie z větru na místo, kam lze pohodlně dojet autem a odkud lze větrníky bezpečně pozorovat a nerušeně poslouchat svistost listů vrtule. Třeba zdejší místo bude pro vás zajímavým odpočinkem na dlouhé cestě napříč naší republikou.
Jak větrné elektrárny pracují?
K roztočení vrtule se používá vítr, který vzniká v atmosféře na základě rozdílu atmosférických tlaků jako důsledek nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu. Teplý vzduch stoupá vzhůru, na jeho místo se tlačí vzduch studený. V minulosti vítr nevyráběl elektřinu, ale jeho síla konala přímo mechanickou práci. Větrný mlýn například mlel obilí, větrnými stroji se čerpala voda, lisoval olej, stloukala plsť nebo poháněly katry.
U větrné elektrárny působením aerodynamických sil na listy rotoru převádí větrná turbína umístěná na stožáru energii větru na rotační energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie. Podél rotorových listů vznikají aerodynamické síly; listy proto musejí mít speciálně tvarovaný profil, velmi podobný profilu křídel letadla. Se vzrůstající rychlostí vzdušného proudu rostou vztlakové síly s druhou mocninou rychlosti větru a s třetí mocninou energie vyprodukovanou generátorem. Je proto třeba zajistit efektivní a rychle pracující regulaci výkonu rotoru tak, aby se zabránilo mechanickému a elektrickému přetížení věrné elektrárny.
Teoreticky získatelný výkon je přímo úměrný třetí mocnině rychlosti proudící vzdušné masy. Protože rychlost větru značně kolísá, nedosahují větrné elektrárny po většinu doby nominálních hodnot generovaného výkonu.
Jsou větrné elektrárny hlučné?
Konstrukce moderních větrných elektráren pokročila natolik, že ve vzdálenosti cca 500 m od stožáru větrné elektrárny o výkonu 2 MW hladina hluku splňuje hygienické limity, tj. 40 dB. Negativní zkušenosti s hlukem se vztahují zejména k větrným elektrárnám starší konstrukce z první poloviny 90. let minulého století. Ostatně sami můžete posoudit, jak hodně jsou běžící vrtule slyšet.
Nejvíce jsou slyšet aerodynamické hluky obtékání listů vrtule, gondoly a dříku stavby, turbulence, vznikající obtékáním náběžné hrany listu, víry v okolí konců vrtulových listů, turbulence nad odtokovou hranou listu a hluk laminárního proudění. Dále je hluk produkován mechanickými částmi konstrukce (servomotory a jejich převody, čerpadla, chladicí ventilátory měničů a mechanismů) a generátorem. Mimo slyšitelné pásmo v oblasti frekvencí 2-31,5 Hz (infrazvuk) je hluk větrných elektráren na úrovni přirozeného pozadí.
Jaký mají vliv větrné elektrárny na okolí?
Kromě hlukové zátěže v nejbližším okolí se traduje, že mají vliv na ohrožení ptáků a plašení zvěře. Dle výzkumu britské Královské společnosti pro ochranu ptáků na základě měření ve Walesu připadá na každých deset tisíc ptáků pouze jedna smrtelná kolize. Neskonale větší problém pro ptactvo tedy představuje například automobilový provoz nebo vedení vysokého napětí . Dle výzkumu, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na veterinární univerzitě v Hannoveru, se provádělo srovnání území s větrnými elektrárnami a bez větrných elektráren. Výzkum nepotvrdil obavy, že by větrné elektrárny zapříčinily stěhování divoce žijící zvěře (zajíci, srnčí, lišky a další zvěř).
Dále bylo prokázáno, že stožáry větrných elektráren neruší běžný provoz příjmu rozhlasu, televize a sítě mobilních operátoru sítě GSM.
Zkoumal se dokonce vliv na turistický ruch - údaje z britské studie vlivu větrných farem na turistický ruch prováděné britskou parlamentní komisí z května 2006 nezaznamenaly pokles návštěvnosti míst, kde jsou postavené větrné elektrárny. Skutečnost je taková, že se návštěvnost takových míst naopak zvýšila. A tento průzkum určitě naplní i obec kačerská odlovy této keše.
Zdroj: Wikipedia, ČEZ