Úvodní souřadnice vás nepřivedou na některý z vrcholů, ale na letištní plochu. Kdo má nějaké to vzduchoplavecké zařízení, mohl by odtud třeba k vrcholům zvlétnout ;) Hradčanské letiště vzniklo koncem roku 1938 jako vojenské. Postupně prošlo několika přestavbami, vystřídaly se na něm česká, německá i sovětská armáda. S 3,8 km dlouhou dráhou šlo o jedno z největších vojenských letišť ve strední Evropě. Po poslední přestavbě bylo údajně rozšířeno a upraveno aby na něm mohl přistát i raketoplán Buran. Ten tady ale už nikdy nepřistane. Momentálně je letiště v dezolátním stavu, vybavení je rozkradeno a využívají jej amatérští vzduchoplavci, motorkáři a inlajnisté.
Ralsko a letiště z Hradčanské vyhlídky
Jihozápadně od letistě se rozkládá pískovcová oblast jizerského souvrství zvaná Hradčanské stěny. Je to velmi oblíbená lezecká oblast. Nejstarší cesty zdolali liberečtí lezci již na poč. 20. stol. Jako první byl zřejmě zdolán v roce 1909 Tvarožník (321 m).
Tvarožník a Ralsko
Hned nad letištěm vyčnívá Hradčanská vyhlídka nazývaná též Havraní skála (331 m), ze které si můžete letiště prohlédnout jako na dlani. Je z ní opravdu pěkný a daleký výhled směrem na Ještěd.
Nejvyšším vrcholem této oblasti je Dub (458 m) uprostřed obory Velký dub. Z vrcholu Dubu je krásný výhled, musíte si pro něj ale vylézt na velký kovový stožár až nad koruny stormů. Obora je plná vysoké zvěře, však takovou hustotu posedů jsem ještě nikde jinde neviděl :D) Do obory je ale vstup zakázán a tak se sem asi nebudete mít příležitost podívat.
Presuňme se severněji. Ralsko (696 m), je nejvyšší vrchol nejen Ralské pahorkatiny, ale i České tabule. Na jeho vrcholu najdete zříceninu hradu a nádherný kruhový výhled široko do kraje. Na jeho svazích poroslými převážně bučinami najdete mnoho pískovcových lomů a věží. Úžasná je Juliina vyhlídka na jižním svahu.
Výhled z Velkého jeleního vrchu
Nejkrásnější výhled podle mě nabízí Velký jelení vrch (513 m). Odtud uvidíte téměř všechny okolní vrcholy. Jeho poloha uprostřed Ralské pahorkatiny vám odhalí, jak rozlehlé území to je a přitom téměř neuvidíte žádné stopy civilizace. Vrchol tvoří nezalesněné čedičové skalisko a díky tomu si užijete výhled všemi směry. Těsně vedle a jen o 15 metrů níže je Malý jeleni vrch. Skála na jeho vrcholu ale okolní stromy nepřečnívá a tak je vidět jen na východ směrem k Ještědu. Od roku 2012 je lokalita vedena jako PP Jelení vrchy. Turistické značení sem nevede.
Výhled z Malého jeleního vrchu
Jen kousek na východ stával Stohánek, dnes zřícenina skalního hradu na skále Stoh (396 m). Zbudovali jej roku 1430 Vartenberkové, o dva roky později prodali Zdeňkovi z Valdštejna a o 14 let později byl lužickými vojsky zbořen. Nahoru vedou vytesané schody s výklenky bývalé křízové cesty a kamennými místnostmi po poustevnících. Z vrcholu je opět krásný rozhled.
Severně od Stohánku stojí daleko větší zřícenina hradu Děvín. Původně královská pevnost, založená v polovině 13. století patřila Přemyslu Otakarovi II. a později různým šlechtickým rodům. Nikdy nedobytý Děvín od 17. století pustl, později se zde začala těžit železná ruda. Zbytek jedné ze dvou štol najdete u přístupové cesty do horní části hradu. Štola byla založena na čele svislé, silně zvětralé limonitové (polzenitové) žíly, která zde proráží vzhůru souvrstvím pískovců. Původně byla dlouhá 36 metrů, dnes je z větší části zavalená. Vchod do druhé štoly je patrný u paty pískovcové skály na východním svahu. Přímo na nádvoří hradu se nachází studna s boční chodbou, aktuálně je ale studna nepřístupná. Podzemní prostory na Děvíně jsou významným sídlištěm netopýrů. Přírodovědně cenné jsou také přirozené porosty květnatých bučin s bohatým bylinným podrostem na velmi příkrých svazích. Bučiny zarůstají i vrchol kopce, takže velké výhledy z Děvína nečekejte, mezi stromy je výhled na sever na Hamerské jezero. Přesto Děvín rozhodně stojí za návštěvu.
Ze sedla Děvína se můžete vyhupnout okolo velmi zajímavé Děvínské palice na Ostrý zvaný též Hamerský Špičák (452 m), který zaujme pískovcovými skalisky. Výhled odtud není žádný, ale přesto si můžete všimnout několika zajímavostí. Především je to dvojitý terénní příkop lemující vrcholovou část kopce, o němž se soudí, že je pozůstatkem předsunutého opevnění Děvína. Pozornost zaslouží také četné trychtýřovité prohlubně, památka na povrchové dolování železné rudy.
Děvín z Sachsteinu
Přes další sedlo směrem na jih stojí vrch Schachtstein. Ten na svém temeni ukrývá nejefektnější památku na železnorudné dolování v celé okolní oblasti. V délce 70 metrů rozřezává vrcholové návrší Schachtsteinu úzký, až 17 metrů hluboký příkop, unikátní pozůstatek po vytěžené žíle. Součástí tohoto neobvyklého důlního díla byla i 10 metrů dlouhá příčná štola ze severozápadního svahu, kolmá na žílu. Turistické značky sem stejně jako na Ostrý nevedou. Ze skalek odtud zahlédnete třeba úžasný Široký kámen .
Široký kámen (430 m) je mohutná, nahoře plochá skála, ze třech stran se strmými stěnami, jen málo rozrušená obvyklou erozí. Připomíná stolovou horu a zejména pohled na něj z okolních dříve vyjmenovaných vrcholů je úchvatný. Vršek je zarostlý převážně borovým lesem.
Široký kámen si můžete od východu dobře prohlédnout z Krásné vyhlídky, která nabízí výhled západním směrem na Ralsko.
Krásná vyhlídka
Jižně od letistě nepřehlédnete Velkou a Malou Bukovou. Na obou vrcholech souvrší donedávna stávaly sovětskou armádou používané stožáry navigační signalizace pro hradčanské letiště, ale byly již odstraněny. Z cesty po jižním svahu a ze sedla souvrší jsou krásné výhledy na jih, západ a sever. Souvrší se nalézá zhruba na půl vzdálenosti mezi vrchy Bezděz a Ralsko, a i proto je to nepřehlédnutelná krajinná dominanta.
A to se dostáváme k Bezdězu, zřícenině hradu na znělcovém kopci Velký Bezděz (603,5 m). Ten je velmi populární a známý a tak jen doplním, že nejlepší rozhled najdete z Velké věže, která slouží jako rozhledna. Menší bratříček Malý Bezděz asi také těžko někdo přehlédne. Zmínil bych tedy už jen, že v severním svahu Velkého Bezdězu je pseudokrasová puklinová paledová jeskyně. Je hluboká 15 metrů a led v ní v létě zcela či částečně roztává.
Keš je vlastně takovým milníkem a malou oslavou sté odlovené 5/5 keše GUTHSGARDEN, která po našem FTF už není 5/5. A tak je načase abych také něčím přispěl a místo ní založil novou.
A kde že tedy najdete keš? Nebojte se, obíhat všechny ty krásné vrcholy nemusíte abyste to zjistili. Na posledním nedělním výletu po Ralsku jsme pro vás jednu krabičku zanechali. Diktoval jsem dětem souřadnice, ale ti kocouři to hrozně naškrábali, jak to tak kocouři dělávají ... snad si s tím nějak poradíte ;) A samozřejmě i od keše si užijete pěkný výhled i když tak famózní jako ten z Velkého jeleního vrchu to nebude.
Kocourr Vojta naškrábal
JKTLCT4UC ZE7NLSD E7O3OCTS4UN SDI8NN9 L6ZO3ATI8
N9ACUNK EE2EAOCLRNN N7OZE2ESJ Z6ZEAR1CTBK
Koocka Zuzka pak ještě připsala
DITLCT1CLD5 5DKJSBE NLATLRTAC BSESR1TSTA9 8NRTS4TBM
NKBMD5D LE2ESTLDM EZ6LEEB SLA3OARSTKD
Do logu prosím nepište postup řešení ani nepřikládejte fotografie z lokality kde je keš uložena a nenapovídejte. Nechť i další lovci si mohou vychutnat plnou obtížnost tak jako vy.