Areál vznikl v letech 1894 - 1895 v novorenesančním slohu dle projektu městského stavebního úřadu. Stavbu prováděla firma Josefa Hauptvogela. Reliéfy s městskými znaky nad průčelími zhotovil Richard Kristinus. Znaky z pískovce jsou umístěny nad hlavní římsou.
V této souvislosti je také vhodné zmínit i dodnes existující hospodu "U Kanonu", jejíž název vznikl právě kvůli vojsku naproti. Prvním zdejším nájemcem byl od roku 1895 Tomáš Fušum.
Dva největší patrové objekty při dnešní Pražské třídě sloužily k ubytování mužstva (1). Na severní straně byla štábní budova s vysokou hodinovou věží (2). Za ní se podél severní ohradní zdi nacházely tři podlouhlé přízemní budovy vozoven stájí (3). Za objekty pro mužstvo dále stály čtyři souběžné budovy stájí (4). Při jižním okraji areálu byly postaveny dílny a dále krytá a otevřená jízdárna a cvičiště.
V době 1. republiky se zde také prováděly kontroly evidenčních vojenských koní (koně, kteří měli být odevzdáni pro potřeby vojenské správy v případě mobilizace). V témže období zde byla i učebna, kde se pořádaly různé přednášky a kurzy.
Vojsko odsud odešlo v roce 1990. Na bývalé ploše seřadiště, autoparků a skladů dnes sídlí různé firmy. V části objektu sídlí dnes České reálné gymnázium. Sídlí zde především krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Hasiči se do těchto prostor přesunuli z Haškovy ulice. V tomto areálu sídlí od roku 1994. Jako zajímavost uveďme, že na začátku existence samostatné ČSR zde sloužil pozdější prezident Klement Gottwald.
Hasičská stanice v Haškově ulici
Hasičský záchranný sbor Jihočeského Kraje
Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje – stejně tak jako Hasičský záchranný sbor České republiky - je jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému, jehož základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, ať již se jedná o živelní pohromy, průmyslové havárie či teroristické útoky. HZS Jihočeského kraje zabezpečuje koordinovaný postup při záchranných a likvidačních pracích, a to v úzké spolupráci s ostatními složkami IZS, správními úřady, orgány státní správy a samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů v Jihočeském kraji.
Územní působnost HZS Jihočeského kraje je vymezena katastrálním územím Jihočeského kraje. Úkoly v oblasti požární ochrany zabezpečuje sedm územních odborů HZS Jihočeského kraje - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor - a Krajské ředitelství HZS Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích. Dalšími nižšími organizačními složkami HZS Jihočeského kraje jsou stanice, které jsou situovány v obcích s rozšířenou působností (České Budějovice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Český Krumlov, Kaplice, Jindřichův Hradec, Dačice, Třeboň, Písek, Milevsko, Prachatice, Vimperk, Strakonice, Blatná, Vodňany, Tábor, Soběslav) a dále v Českých Budějovicích – Suchém Vrbném, Frymburku a Křemži.
Požární stanici v Českých Budějovicích je největší stanicí v jižních Čechách. Jedná se o stanici typu C3. Na této stanici působí ve třech směnách, které se střídají po 24 hodinách, více jak 60 příslušníků. Tato stanice je opěrným bodem pro Jihočeský kraj.
Na území Jihočeského kraje je zřízeno 20 požárních stanic HZS Jihočeského kraje, tj. 20 jednotek požární ochrany kategorie I (JPO I). Dále je v Jihočeském kraji plánováno 9 jednotek požární ochrany kategorie II (JPO II), 100 jednotek požární ochrany kategorie III (JPO III) a 782 jednotek požární ochrany kategorie V (JPO V). V Jihočeském kraji je zřízeno 6 podnikových jednotek požární ochrany kategorie IV (JPO IV) a 15 dobrovolných podnikových jednotek kategorie VI (JPO VI).
Na Operačním a informačním středisku HZS Jihočeského kraje jsou příslušníci ve čtyřech směnách a střídají se po 12 hodinách. Na každé směně je 6 – 9 příslušníků a odbaví denně více jak 800 telefonních hovorů.
Významné milníky pro hasiče na jihu Čech
1866 - zřízení městského profesionální hasičského sboru v Českých Budějovicích v počtu 30 hasičů. V zakládajícím roce se podařilo stav hasičského sboru naplnit na 22 členů. Pro sbor byly městskou radou schváleny stanovy a pro služby mužstva služební řád. Postupně vznikající profesionální hasičský sbor měl stanoveno jednotné německé velení, služebním jazykem byla němčina.
1892 – zakoupena parní stříkačka
1898 – vydán Ohňopolicejní a hasičský řád města České Budějovice
1922 - zakoupena první autostříkačka Praga
1929 – uvedení do provozu nové hasičské stanice v Haškově ulici, České Budějovice
1937 – vydán nový Požární řád města České Budějovice
1954 – vznik Veřejného požárního útvaru Tábor
1955 – vznik Veřejného požárního útvaru Písek
1955 – vznik Veřejného požárního útvaru Strakonice
1958 – vznik Veřejného požárního útvaru Český Krumlov
1960 – vznik Krajské inspekce požární ochrany České Budějovice
1966 – vznik Krajského veřejného požárního útvaru České Budějovice
1970 – vznik Okresního veřejného požárního útvaru Prachatice
1971 - vznik Veřejného požárního útvaru Jindřichův Hradec
1986 – vznik Krajské správy a Krajského útvaru Sboru požární ochrany České Budějovice
1991 – vznik okresních správ a okresních útvarů Sboru požární ochrany
1991 – zahájení výkonu služby v areálu Nádražní ulice, České Budějovice
1995 – vznik hasičských záchranných sborů okresů
2001 – vznik Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje
2003 – rozšíření areálu v Českých Budějovicích o budovu na Pražské třídě
2003 – zahájení výkonu služby v nové stanici HZS Jihočeského kraje v Týně nad Vltavou
2003 – nový areál územního odboru HZS Jihočeského kraje v Prachaticích
2006 – vznik nového symbolu – praporu Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje
2007 – slavnostní otevření nové požární stanice Pražská, České Budějovice
2007 – sloučení operačních a informačních středisek
2011 – slavnostní otevření multimediální učebny, České Budějovice
2016 – výročí 150 let (1866 - 2016) profesionálních hasičů v Českých Budějovicích; oslavy výročí proběhnou dne 27. května 2016 na českobudějovické náplavce od 13 hodin
Přehled některých velkých požárů v Českých Budějovicích a okolí v letech 1463 – 2014
1463 – v úterý po velikonocích uhodil blesk do Dominikánského kláštera, kostel a věž shořely
1500 – v pátek po velikonocích shořela celá Kněžská ulice včetně dvorů a předměstí
1620 – v prachárně zvaná Rabenštejnská (později Zadní mlýn) z neopatrnosti došlo k výbuchu prachu a 60 lidí, kteří bydleli poblíž, bylo zabito a domy zničeny.
1641 - Největší požár v dějinách města vznikl 24. 7. 1641, když v domě městského dlaždiče Gregora Millera v Krajinské ulici se neopatrností vojenského ranhojiče vznítila mast a začala hořet střecha domu. Silný vítr přenesl plameny až k Pražské bráně a přes obytné bloky směrem k východu. V průběhu 7 hodin shořelo 226 domů, tj. více než polovina městské zástavby, přičemž byly zejména zničeny dřevěné stavební prvky domů a střechy. Úplně vyhořel kostel sv. Mikuláše, poškozena byla kaple sv. Jakuba a část Kněžské ulice, špitál s kostelem sv. Václava, značně byla poškozena Svinenská brána. Zničeno bylo 13 věží městského opevnění včetně Břidličné věře, kde ve sklepení byl sklad střelného prachu. K explozi naštěstí nedošlo, ale požár se rozšířil dále na předměstí, kdy vyhořelo dalších 64 hospodářských stavení a v sýpkách velké zásoby obilí pro císařské vojsko. Při požáru uhořelo 5 lidí a shořela většina budov na náměstí a přilehlých ulicích.
1858 – vyhořela Lannova pila u Litvínovic
1950 – velký požár Stecherova mlýna v Litvínovicích
1960 – požár skladu drobného zboží ve Čtyřech Dvorech. Požár byl založen zaměstnankyní skladu. Vyhořel sklad s uloženými televizory a dalším spotřebním zbožím.
1983 – požár Jihočeského divadlo v domě kultury ROH Č. Budějovice. Škoda 5,5 mil. Kčs, uchráněné hodnoty byly vyčísleny na částku 15 mil. Kčs. Příčinou vzniku požáru byla materiálová vada registru parního vytápění.
1996 – požár ve výrobní hale závodu Motor Jikov v Českých Budějovicích, Kněžskodvorská ulice. Škoda 3,6 mil. Kč, uchráněné hodnoty 50 mil. Kč. Příčinou vzniku požáru byla technická závada na kontrolní sondě pece.
1997 – požár skladu náhradních dílů v Českých Budějovicích, ulice U Pily. Škoda 8 mil. Kč, uchráněné hodnoty 40 mil. Kč. Příčinou vzniku požáru byla nedbalost při spalování klestu. Při požáru došlo ke zranění 3 osob.
1998 – požár v důsledku srážky dvou vojenských letadel nad sídlištěm Vltava. Škoda 6,5 mil. Kč, uchráněné hodnoty 55 mil. Kč.
1999 – požár výpočetní jednotky v prostoru strojovny výrobního bloku elektrárny Temelín. Škoda 1 mil. Kč, uchráněné hodnoty 10 mil. Kč.
2007 – Požár střešní izolace obchodního domu Interspar v Českých Budějovicích. Vzniklá škoda 4 mil. Kč, uchráněné hodnoty 50 mil. Kč. Příčinou vzniku požáru bylo nedodržení požární bezpečnosti při opravě střešní krytiny.
2008 – Požár elektronických součástek v Litvínovicích u Českých Budějovic. Vzniklá škoda 2,1 mil. Kč, uchráněné hodnoty 65,2 mil. Kč. Příčinou vzniku požáru bylo nedbalostní jednání při používání tepelného spotřebiče.
2010 – Požár kontejneru fotovoltaické elektrárny. Vzniklá škoda 15 mil. Kč, uchráněné hodnoty 81 mil. Kč. Příčinou vzniku požáru byla technická závada.
Samozřejmě profesionální a dobrovolní hasiči nezasahují jen u požárů, ale i u dalších mimořádných událostí. Například povodně 2002, sněhová kalamita 2006, povodně 2013. Dále zasahují i u dalších událostí jako jsou dopravní nehody, technická pomoc, asistence na vyžádání policie ČR, sportovní utkání, apod.
150 let profesionálních hasičů v Českých Budějovicích!
Ne každý se dožije svého vlastního telefonního čísla. Českobudějovickým profesionálním hasičů se to podařilo v roce 2016 oslavíme již 150 let existence profesionálního sboru v jihočeské metropoli.
stopadesátka je číslo, které již historicky patří všem hasičům. Dnes tady však zahájíme oslavy toho, že stopadesátka patří obzvláště hasičům českobudějovickým. V letošním roce je tomu právě 150 let, kdy byl v roce 1866 založen českobudějovický profesionální sbor.
českobudějovický profesionální sbor je třetím nejstarším sborem v České republice.
českobudějovický sbor se dožil svého telefonního čísla
Akce pro veřejnost
Hlavní den oslav, kdy naše kulatiny bude moct s námi oslavit i veřejnost, je naplánován na pátek 27. května. Náplavku v Českých Budějovicích od 13 hodin zaplní hasičská technika, máme připravené ukázky veškerých činností, které hasiči ovládají. Uvidíte zásah hasičů u dopravní nehody či požáru, práci potápěčů a lezců, výkony sportovců v typicky „hasičských“ sportech. Předvedeme Vám veškerou základní i speciální techniku, kterou českobudějovická stanice v současné době disponuje. Na naše nejmenší bude čekat dětské hřiště se soutěžemi.
Pro úspěšné lovce odměna v obdobné formě CWG, počet CWG je však omezen, avšak budou po nespecifikovanou dobu doplňovány :)
Prosím, nedělejte z keše odkladiště (smetiště) z předmětů jako jsou hračky z kindervajec a podobnými nesmysly.
Děkuji a přeji úspěšný lov. BTW keš je celkem na frekventovaném místě, tak buďte velice opatrní, ať neupozorňujete mudly. Doporučuji odlov v podvečerních hodinách a propisku pro jistotu s sebou.