QUEEN JADWIGA’S FOOT EarthCache

STÓPKA KRÓLOWEJ JADWIGI
QUEEN JADWIGA’S FOOT
FUSSABDRUCK VON KÖNIGIN HEDWIG
STOPA KRÁLOVNY HEDVIKY

[PL]
Legenda :
Na ścianie kościoła Nawiedzenia Najświętszej Marii Panny, zwanego także kościołem Na Piasku, możemy zobaczyć wykuty napis – Stópka Królowej Jadwigi – nad otoczonym kratą wmurowanym kamieniem. Według legendy, królowa Jadwiga, gdy przechodziła wraz z orszakiem obok budowanego właśnie kościoła na Piasku, spostrzegła, że jeden z robotników jest bardzo smutny. Spytała go o przyczynę – gdy dowiedziała się, że nie ma pieniędzy na cyrulika dla swej chorej żony, obiecała mu swą pomoc. Oparła stopę na kamieniu, odpięła złotą klamrę z bucika i ofiarowała kamieniarzowi. Gdy odeszła, robotnicy spostrzegli, że w kamieniu, jak w miękkiej glinie, odciśnięty jest ślad stopy. Wspólnymi siłami obkuli kamień i wyryli na nim datę tego wydarzenia – rok 1390. Kamień wmurowali w ścianę świątyni – tkwi on tam do dziś na chwałę dobrego serca królowej Jadwigi.

Geologia :
Wapień jest skałą osadową zbudowaną głównie z węglanu wapnia, przede wszystkim w postaci kalcytu. Powstaje z osadu wapiennego, który w wyniku różnych procesów ulega lityfikacji ( proces przemiany skały luźnej w zwięzłą ). Skały wapienne oprócz kalcytu i kalcytu magnezowego zawierają także znaczne ilości aragonitu ( polimorficzna odmiana węglanu wapnia ). Z biegiem czasu te minerały ulegają przeobrażeniu w kalcyt o nieznacznej zawartości magnezu. Drobne domieszki mogą tworzyć : dolomit, kwarc, minerały ilaste, łyszczki i inne. Ze względu na specyficzną – zależną od warunków – rozpuszczalność węglanu wapnia, pomimo swojej dość dużej wytrzymałości mechanicznej, wapień łatwo ulega wietrzeniu chemicznemu, prowadząc do powstania zjawisk krasowych (procesy rozpuszczania skał przez wody powierzchniowe i podziemne ). Wapienie pozbawione domieszek są białe, jednak stosunkowo często mamy do czynienia z wapieniami zabarwionymi, które reprezentować mogą pełną gamę kolorów (biały, beżowy, jasnoszary, żółty, czerwony, brązowy, ciemnoszary, niebieskoszary, czarny).
Zastosowanie : Ze względu na łatwość obróbki, polerowalność i ciekawy wygląd wapień jest stosowany powszechnie m.in. jako materiał budowlany i okładzinowy, mimo że ulega łatwo wietrzeniu fizycznemu. W naszym klimacie nadaje się głównie do okładzin wewnątrz budynków. Jest też dobrym materiałem rzeźbiarskim.

Występowanie w Polsce : W Polsce powierzchniowo odsłaniają się głównie w Górach Świętokrzyskich, Jurze Krakowsko-Częstochowskiej, Pagórkach Chełmskich, na Lubelszczyźnie i Roztoczu, a także w Tatrach, Pieninach i w wielu miejscach lokalnie w Sudetach, a także jako porwaki tektoniczne lub porwaki lodowcowe lokalnie w innych miejscach w Beskidach (np. Kruhel Wielki k. Przemyśla, Skałki Andrychowskie, Bachowice k. Andrychowa), na Pałukach (np. Piechcin–Wapienno–Bielawy k. Żnina) i centralnej Polsce (np. Rożniatów) oraz na Pomorzu Zachodnim (np. Łukęcin k. Kamienia Pomorskiego, Jezioro Turkusowe - Wolin, Jezioro Szmaragdowe - Szczecin)



Wapień Jurajski, jest to skała powszechnie występująca zarówno w okolicach Krakowa jak i w granicach dzisiejszego a także dawnego miasta Krakowa. Na zbudowanych z tych wapieni wzgórzach posadowione są między innymi Wawel i Skałka ( która stąd wzięła swoją nazwę ). Wapienie te tworzą zrąb Lasu Wolskiego, wzgórza skał Twardowskiego i Krzemionek Podgórskich. Ich miąższość w okolicach Krakowa dochodzi do 300 m. Występowanie ich związane jest tu z obszarem monokliny śląsko-krakowskiej, gdzie należą one do piętra oksfordu górnej jury, epoki określonej często mianem jury białej. Na przestrzeni wieków wapień jurajski z okolic Krakowa był i nadal jest uniwersalnym surowcem architektonicznym, stosowanym od najdawniejszych czasów do chwili obecnej.

Występujące w wapieniach skamieniałości zdecydowanie podnoszą jego walory estetyczne i eksponowanie ich jest działaniem jak najbardziej zamierzonym. Do skamieniałości najczęściej makroskopowo rozpoznawanych na wapieniach jurajskich należą : gąbki, amonity i belemity, rzadziej ramienionogi, szkarłupnie, wieloszczety, małże czy ślimaki. Wiele ich przykładów uważny obserwator może znaleźć w wielu miejscach w Krakowie. „Krakowski” wapień jurajski zawiera również inną, niezwykłą „skamieniałość śladową”. Jest to tak zwana Stópka Św. Królowej Jadwigi. Znajduje się ona w jednym z wapiennych bloków węgła kościoła Na Piasku – tytułowe współrzędne. Łatwo ją odszukać gdyż chroniona jest grubą, żelazna kratą. Jest to niewielkie wklęśnięcie mające kształt kobiecej stopy, na dnie którego widoczny jest jurajski krzemień, który jest najpospolitszą skałą krzemionkową w południowej części Jury Polskiej (Wyżyny Krakowsko-Częstochowskiej) i na obszarach przyległych. Najczęściej spotykane krzemienie pochodzą z jury górnej (oksfordu). Występują w wapieniach oraz w złożu wtórnym w strefie ich wietrzenia oraz w glinach eluwialnych, zlepieńcach i żwirach.

Aby zaliczyć znalezienie tego Earth Cache, musisz udać się pod wskazane współrzędne i odpowiedzieć na zamieszone poniżej pytania. Odpowiedzi proszę wysyłać za pomocą mojego profilu. Nie trzeba czekać na moją odpowiedź, można od razu logować. Jeśli coś będzie nie tak, zgłoszę się sam. Pamiętajcie proszę, że logi bez podesłanych odpowiedzi będą kasowane.
Uwaga : proszę nie zamieszczaj zdjęć kraty w logu – zdjęcia mogą spojlerować odpowiedzi na dwa ostatnie pytania.

Pytania :

1. Wapień jurajski to skała ?
a. magmowa
b. osadowa
c. metamorficzna

2. Głównym składnikiem wapieni jest :
a. kwarc
b. kalcyt
c. gips

3. Wapienie jurajskie należą do piętra … górnej jury.
a. tytonu
b. kimerydu
c. oksfordu

4. Stópka Królowej Jadwigi ma długość :
a. 40 cm
b. 30 cm
c. 20 cm

5. Wysokość kraty zasłaniającej stópkę :
a. 80 cm
b. 70 cm
c. 60 cm

[EN]
Legend :
On the wall of the Church of Visitation of the Blessed Virgin Mary, also called the Church on Sand, we can see the carved inscription - Queen Jadwiga’s Foot - above an embedded stone surrounded by grating. According to the legend, when one day Queen Jadwiga with her cortege was walking by the Church on the Sand, she noticed that one of the workers was very sad. She asked him about the reason - when she learned that he has no money to pay for the barber for his ill wife, she promised to help him. She put her foot on the stone, undid the gold buckle from her shoe and offered it to the stonemason. When she left, the workers saw her foot imprinted in the stone, as in soft clay. Joining forces, they carved out the stone and inscribed it with the date of this event - the year 1390. The stone was set in the wall of the temple - where it lies to this day, commemorating the glory of Queen Jadwiga’s good heart.

Geology :
Limestone is a sedimentary rock composed primarily of calcium carbonate, particularly in the form of calcite. Formed from calcium deposits, which as a result of different processes undergoes lithification (transformation of loose rocks into solids). Aside from calcite and magnesium calcite, limestone also contains significant amounts of aragonite (polymorphic variant of calcium carbonate). Over time, these minerals are transformed into calcite with low magnesium content. Minor impurities may include: dolomite, quartz, clay minerals, and other micas. Due to the specific solubility of calcium carbonate - dependent on conditions, in spite of its relatively high mechanical strength, limestone is easily susceptible to chemical weathering, leading to the formation of karst phenomena (processes of dissolution of rocks by surface water and groundwater). Limestones devoid of admixtures are white, but we often see colored limestone, which may represent a full range of shades (white, beige, light gray, yellow, red, brown, dark gray, blue-gray, black).
Application : Due to the ease of processing, polishing and interesting appearance limestone is commonly used, among others, as building and cladding material, although it is susceptible to physical weathering. In our climate is suitable mainly for lining the inside of buildings. It is also a good material for sculpture.

Occurrence in Poland: In Poland, the surface outcrop occurs mainly in the Holy Cross Mountains, Kraków-Częstochowa Upland, Pagóry Chełmskie, Lublin and Roztocze, as well as in the Tatras, Pieniny and locally in many places in the Sudetenland. They also occur locally as tectonic or glacial xenoliths in other places in the Beskid Mountains (e.g. Kruhel Wielki near Przemyśl, Skałki Andrychowskie, Bachowice near Andrychów), on Pałuki (e.g. Piechcin-Wapienno-Bielawa near Żnin), in central Poland (e.g. Rożniatów) and in Western Pomerania (e.g. Łukęcin near Kamień Pomorski, Turquoise Lake - Wolin, Emerald Lake - Szczecin).



Jurassic limestone commonly occurs both in the vicinity of Kraków and within the limits of the contemporary and old city of Kraków. These limestone hills house, among others, the Wawel Castle and Skałka (which takes its name for them). These limestone form the bulk of the Wolski Forest, hills of Skałki Twardowskiego and Krzemionki Podgórskie. Their thickness in the vicinity of Kraków reaches up to 300m. Their occurrence is related to the area of Silesian-Kraków monocline, where they belong to the upper floors of the Oxfordian Jurassic period, often called the Jurassic White. Over the centuries, the Jurassic limestone in the Kraków area was and continues being used as a universal architectural material, since ancient times to the present.

Fossils found in limestone significantly increase its aesthetic appeal and their visibility is very much intended. Macroscopic fossils recognized in the Jurassic limestone often include sponges, ammonites and belemnites, less common are brachiopods, echinoderms, polychaetes, bivalves and gastropods. Any careful observer can find examples of these in many places in Krakow. The "Kraków" Jurassic Limestone also contains another remarkable "fossil". It is than the so-called St. Queen Jadwiga’s Foot, located in one of the limestone blocks comprising the corner of the Church on the Sand - title coordinates. It is easy to find because it is protected by a thick iron grate. It is a small dent in the shape of a woman's foot, at the bottom of which one can observe Jurassic flint, which is the most common siliceous rock in the southern part of the Polish Jura (Kraków-Częstochowa Upland) and in adjacent areas. The most common flints come from the Upper Jurassic (Oxfordian) and occur in limestones and in the secondary bed weathering zone, as well as eluvian clays, conglomerates and gravels.

In order to pass finding this Earth Cache, you must go to the designated coordinates and answer the questions below. Please send your answers via my profile. No need to wait for my answer, you can immediately log on. If something goes wrong, I will report it myself. Please remember that logs without submitted answers will be deleted.
Note: Please do not post photos of the grating in the log - pictures can spoil answers to the last two questions.

Questions :

1. What type of rock is Jurassic limestone?
a. magmatic
b. sedimentary
c. metamorphic

2. Main component of limestones is :
a. quartz
b. calcite
c. gypsum

3. Jurassic limestones belong to the ... stage in the Upper Jurassic period.
a. Tithonian
b. Kimmeridgian
c. Oxfordian

4. The length of Queen Jadwiga’s Foot is :
a. 40 cm
b. 30 cm
c. 20 cm

5. The height of the grating surrounding the Foot is :
a. 80 cm
b. 70 cm
c. 60 cm

[DE]
Legende :
An der Mauer der Kirche Mariä Heimsuchung (pl. Kościoł p.w. Nawiedzenia Najświętszej Marii Panny) – in Polen auch als „Kirche in Piasek“ bekannt – befindet sich die eingemeißelte Aufschrift „Fußabdruck von Königin Hedwig“ über einem vergitterten, eingemauerten Steinblock. Der Legende zufolge ging Königin Hedwig eines Tages mit ihrem Gefolge an der Baustelle der Kirche in Piasek vorbei und bemerkte, dass einer der Arbeiter sehr traurig aussah. Sie fragte ihn nach dem Grund. Als sie hörte, dass er kein Geld hatte, um den Barbier für seine kranke Ehegattin zu bezahlen, versprach sie ihm ihre Hilfe. Sie stellte ihren Fuß auf einen Stein, löste eine goldene Klammer von ihrem Schuh und überreichte sie dem Steinmetz. Nachdem sie weitergegangen war, fiel den Arbeitern auf, dass auf dem Stein ein Fußabdruck zurückgeblieben war, ähnlich wie auf weichem Ton. Mit vereinten Kräften bearbeiteten sie den Stein und meißelten das Datum dieses Ereignisses ein – das Jahr 1390. Den Stein mauerten sie in die Kirchenwand ein, wo er bis heute an die Großherzigkeit von Königin Hedwig erinnert.

Geologie:
Kalkstein ist ein hauptsächlich aus Calciumkarbonat in Form von Calcit bestehendes Sedimentgestein. Es entsteht aus Kalksediment, der im Ergebnis verschiedener Prozesse lithifiziert wird (Prozess, bei dem lockeres in festes Gestein umgewandelt wird). Kalksteine enthalten außer Calcit und Magnesium-Calcit auch bedeutende Mengen an Aragonit (polymorphe Abwandlung von Calciumkarbonat). Mit der Zeit verwandeln sich diese Mineralien in Calcit mit geringem Magnesiumgehalt. Kleinere Beimengungen können bilden: Dolomit, Quarz, Tonmineralien, Glimmer, u.a. Aufgrund der typischen, von den Umgebungsbedingungen abhängigen Löslichkeit von Calciumkarbonat ist Kalkstein trotz seiner hohen mechanischen Beständigkeit leicht der chemischen Verwitterung unterworfen, was zur Entstehung von Karst führt (Auflösungsprozesse von Steinen durch ober- und unterirdisches Wasser). Kalksteine ohne Beimischungen sind weiß, allerdings sind häufig verfärbte Exemplare anzutreffen, die alle möglichen Farben aufweisen können (weiß, beige, hellgrau, gelb, rot, braun, dunkelgrau, blaugrau, schwarz).
Verwendung: da Kalkstein leicht bearbeitet und poliert werden kann und zusätzlich gut aussieht, wird er weit verbreitet u.a. als Bau- und Belagsmaterial eingesetzt – trotz der schnellen physischen Verwitterung. Unter den hiesigen Klimabedingungen eignet sich Kalkstein hauptsächlich als Verkleidung im Inneren von Gebäuden und als Material für Bildhauer.

Vorkommen in Polen: An der Oberfläche tritt Kalkstein hauptsächlich im Kielcer Bergland, im Krakau-Tschenstochauer Jura, in den Hügeln der Region Chełm, im Lubliner Raum und in der Region Roztocze, aber auch im Tatra-Gebirge, in den Pieninen und an zahlreichen Stellen in den Sudeten auf. Darüber hinaus kommt Kalkstein in Form von Xenolithen (durch Gletscher oder tektonisch bedingt) lokal an anderen Stellen in den Beskiden (z.B. in Kruhel Wielki bei Przemyśl, in einem Felsengebiet bei Andrychów und im Ort Bachowice bei Andrychów), in der Region Pałuki (z.B. Piechcin–Wapienno–Bielawy bei Żnin), in Zentralpolen (z.B. Rożniatów) und in Westpommern (z.B. Łukęcin bei Kamieniec Pomorski, am See Jezioro Turkusowe auf der Insel Wolin und am See Jezioro Szmaragdowe in Szczecin) vor.



Jura-Kalkstein ist ein sowohl im Umland von Krakau als auch innerhalb der Stadtgrenzen der einstigen und heutigen Stadt Krakau sehr häufig vorkommendes Gestein. Unter anderem wurden die Burganlage Wawel und das Paulinerkloster Skałka, dessen Namen daran anknüpft (pl. Skała = Stein), auf Kalksteinfelsen errichtet. Aus Kalkstein besteht auch der Horst des Waldgebiets Las Wolski und die Hügel der Twardowski- und Krzemionki-Felsen. Die Mächtigkeit des Gesteins beträgt in der Region Krakau bis zu 300 m. Das Auftreten von Kalkstein hängt mit der in Schlesien und der Region Krakau vorkommenden Monoklinale zusammen, wobei das Gestein zur Oxfordium-Stufe des Oberjura gehört – einer Epoche, die häufig als Weißer Jura bezeichnet wird. Seit Jahrhunderten war und ist der Jura-Kalkstein aus der Region Krakau ein universal einsetzbarer architektonischer Rohstoff, der seit Menschengedenken an und auch heute noch verwendet wird.

Die im Kalkstein vorkommenden Versteinerungen erhöhen die ästhetische Attraktivität und werden häufig absichtlich zur Schau gestellt. Zu den makroskopisch am häufigsten auf Jura-Kalksteinen festgestellten Versteinerungen gehören: Schwämme, Ammoniten und Belemniten, seltener Armfüßer, Stachelhäuter, Vielborster, Muscheln und Schnecken. Aufmerksame Betrachter können solche Exemplare an vielen Orten in Krakau finden. Ein „Krakauer“ Jura-Kalkstein weist darüber hinaus eine weitere, außergewöhnliche „Spurenversteinerung“ auf – die Rede ist vom sogenannten Fußabdruck der heiligen König Hedwig. Er befindet sich auf einem der Kalksteinblöcke an einer Ecke der Kirche in Piasek – des im Titel genannten Koordinatenpunkts. Der Block ist leicht zu finden, da er von einem dicken eisernen Gitter verdeckt wird. Zu sehen ist eine bescheidene Einbuchtung in Form eines Frauenfußes, auf deren Grund ein Jura-Feuerstein zu erkennen ist – die verbreitetste Feuersteinart im südlichen Teil des polnischen Jura (Krakau-Tschenstochauer Hochebene) und den angrenzenden Regionen. Die am häufigsten anzutreffenden Exemplare stammen aus dem Oberjura (Oxfordium). Sie kommen in Kalksteinen und sekundären Ablagerungen in an von der Verwitterung betroffenen Bereichen sowie in Auswaschungsschichten aus Lehm, Konglomeraten und Kies vor.

Um diese Earth Cache-Aufgabe zu erledigen, begebe Dich an den oben angegebenen Koordinatenpunkt und beantworte die untenstehenden Fragen. Bitte schicke die Antworten über mein Profil. Dafür ist es nicht nötig, auf meine Antwort zu warten – Du kannst dich einfach anmelden. Falls etwas nicht stimmt, melde ich mich von selbst. Bitte denkt daran, dass Logs ohne eingesendete Antworten gelöscht werden.
Achtung: bitte keine Bilder des Gitters in den Log einfügen – Bilder können die Antworten auf die letzten beiden Fragen ruinieren.

Fragen :

1. Jura-Kalkstein ist ein... ?
a. Magmagestein
b. Sedimentgestein
c. Metamorphes Gestein

2. Der Hauptbestandteil von Kalkstein ist :
a. Quarz
b. Calcit
c. Gips

3. Jura-Kalkstein gehört zur ...... Stufe des Oberjura.
a. Tithonium
b. Kimmeridgium
c. Oxfordium

4. Der Fußabdruck von Königin Hedwig ist ...... lang.
a. 40 cm
b. 30 cm
c. 20 cm

5. Höhe des Gitters, das den Fußabdruck bedeckt :
a. 80 cm
b. 70 cm
c. 60 cm

[CZ]
Legenda :
Na zdi kostela Navštívení Nejsvětější Panny Marie, který se nazývá také Kostel na písku, můžeme spatřit vytesaný nápis „stopa královny Hedviky“ nad zamřížovaným zazděným kamenem. Legenda praví, že kolem právě stavěného Kostela na písku procházela královna Hedvika se svým průvodem, když tu spatřila, že jeden z dělníků je velmi smutný. Když se jej zeptala na důvod, dozvěděla se, že nemá peníze na felčara pro svou nemocnou ženu. Královna mu slíbila pomoc. Opřela si nohu o kámen, odepnula zlatou přezku ze svého střevíce a dala ji kameníkovi. Když odešla, stavebníci zpozorovali, že se do kamene, jako do měkké hlíny, otiskla královnina stopa. Společnými silami okovali kámen a vyryli na něj rok události - 1390. Kámen zazdili do stěny chrámu – leží tam dodnes ke chvále dobrého srdce královny Hedviky.

Geologie:
Vápenec je usazená skála, která se skládá hlavně z uhličitanu vápenatého, především ve formě kalcitu. Vzniká z vápenatých usazenin, které v důsledku různých procesů podlehly litifikaci (přeměna nezpevněné usazeniny v pevnou a soudržnou horninu). Vápencové skály kromě kalcitu a hořečnatého kalcitu obsahují také značné množství aragonitu (polymorfní varianta uhličitanu vápenatého). Postupem času se tyto minerály mění v kalcit s malým obsahem hořčíku. Hornina může obsahovat také malé částice dolomitu, křemene, jílovitých minerálů, slídy aj. Vzhledem ke specifické rozpustnosti uhličitanu vápenatého, která závisí na podmínkách, vápenec i přes svou značnou mechanickou odolnost snadno podléhá chemickému zvětrávání, čímž vznikají krasové jevy (procesy rozpouštění skal povrchovými a podzemními vodami). Vápence bez příměsí jsou bílé, avšak poměrně často se setkáme také se zbarvenými vápenci, které mohou zastupovat celou škálu barev (bílá, béžová, světlešedá, žlutá, červená, hnědá, tmavošedá, modrošedá, černá).
Použití – z důvodu své snadné obrobitelnosti, schopnosti leštění a zajímavého vzhledu se vápenec všeobecně využívá jako stavební a obkladový materiál, přestože snadno podléhá fyzickému zvětrávání. V našich klimatických podmínkách se hodí hlavně k obkladům uvnitř budov. Je také dobrým sochařským materiálem.

Výskyt v Polsku – V Polsku se odkrytý vápenec vyskytuje zejména ve Svatokřížských horách (Góry Świętokrzyskie), Krakovsko-Čenstochovské vysočině, Chełmské pahorkatině, v okolí Lublinu a Roztocze a také v Tatrách, Pieninách a lokálně na mnohých místech v Sudetech a také jako tektonické a ledovcové xenolity lokálně na jiných místech v Beskydech (např. Kruhel Wielki u Przemyśle, Andrychowské skalky, Bachowice u Andrychowa), na Pałukách (např. Piechcin–Wapienno–Bielawy u Żnina), v centrálním Polsku (např. Rożniatówa také v západním Pomoří (např. Łukęcin u Kamienie Pomorského, Tyrkysové jezero - Wolin, Smaragdové jezero - Szczecin).



Jurský vápenec je skála, která se vyskytuje jak v okolí Krakova, tak i na území historického a dnešního města Krakova. Na pahorcích z těchto vápenců jsou postaveny mimo jiné Wawel a Skalka (která je podle vápence nazvána). Z těchto vápenců jsou tvořeny mýtiny Wolského lesa, vrcholky skal Twardowského a Krzemionek Podgórských. Jejich tloušťka v okolí Krakova je až 300 m. Jejich výskyt zde souvisí s oblastí slezsko-krakovské monokliny, kde patří k vrstvě oxfordu svrchní jury, epochy, která se často nazývá bílá jura. Jurský vápenec z okolí Krakova byl po celá staletí a nadále zůstává univerzální architektonickou surovinou, používanou od nejdávnějších dob až dodnes.

Zkameněliny ve vápenci značně zvyšují jeho estetickou hodnotu a jejich vystavování je tak zcela úmyslné. Ke zkamenělinám, které lze makroskopicky pozorovat na jurském vápenci, nejčastěji patří houby, amonity a belemnity, méně často pak ramenonožci, ostnokožci, mnohoštětinatci mlži nebo plži. Pozorný badatel jich může najít docela dost na různých místech v Krakově. „Krakovský” vápenec obsahuje také jiné, neobvyklé „stopové zkameněliny. Mezi ně patří takzvaná Stopa královny Hedviky. Tu nejdeme na jednom z vápencových bloků v Kostele na písku – souřadnice v názvu. Najdeme ji snadno – je chráněna hrubou, železnou mříží. Jedná se o menší prohlubeň ve tvaru ženské stopy, na jejímž dně lze vidět jurský křemen, který je nejčastější křemennou skálou v jižní části Polské pahorkatiny (Krakovsko-čenstochovské vysočiny) a v sousedních oblastech. Nejčetnější křemeny pocházejí ze svrchní jury (oxfordu). Vyskytují se ve vápencích a v sekundárních ložiscích ve zvětralé vrstvě a také v eluviálních zeminách, slepencích a štěrcích.

K získání této Earth Cache se musíte vydat na uvedené souřadnice a odpovědět na následující otázky. Odpovědi odešlete pomocí mého profilu. Není potřeba čekat na mou odpověď, lze ihned logovat. Pokud něco nebude v pořádku, ozvu se sám. Pamatujte, že logování bez zaslaných odpovědí budou vymazána.
Pozor: nikdy do logu nedávejte fotografie mříže – tyto fotografie mohou prozradit odpověď na poslední dvě otázky.

Otázky :

1. Jurský vápenec je skála :
a. magmatická
b. usazená
c. metamorfní

2. Hlavní složkou vápence je :
a. křemen
b. kalcit
c. sádra

3. Jurský vápenec patří do vrstvy … svrchní jury.
a. tithonu
b. kimmeridže
c. oxfordu

4. Stopa královny Hedviky má délku :
a. 40 cm
b. 30 cm
c. 20 cm

5. Výška mříže chránící stopu je :
a. 80 cm
b. 70 cm
c. 60 cm