Chotěboř
Historie:
Město vzniklo z původní osady na odbočce z Liběcké stezky (Žďár n.S. -Čáslav) na Havlíčkův Brod (tehdy Německý Brod). První dochovaná písemná zpráva z r. 1265 hovoří o zdejší těžbě stříbra (což potvrzuje dochovaný místní název Na stříbrném dolci i nedávná těžba uranové rudy)Chotěboř byla v té době jedním z hornických míst Smila z Lichtenburka. Na město byla Chotěboř povýšena v r. 1278. Královským městem se stala r. 1331 zásluhou Jana Lucemburského. Karel IV. dovolil město ohradit. To se poté stalo věnným městem českých královen.
Za husitských bouří v r. 1421 dobyl město táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice a stal se městským hejtmanem do doby, než proti němu vytáhlo panské vojsko. Tehdy došlo k tragedii: ačkoli se husité vzdali, nebyl jim dovolen odchod z města a na 300 zajatců bylo upáleno ve třech chotěbořských stodolách. Petr Hromádka byl popraven v Chrudimi. Za to se husité pomstili vypálením benediktinského kláštera v blízkém Vilémově.
Roku 1499 přešla Chotěboř do majetku mocného rodu Trčků z Lípy. Po Bílé hoře upadli Trčkové v nemilost a jejich majetek byl konfiskován. Císař Ferdinand II. věnoval Chotěboř Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmberka, jehož povýšil do šlechtického stavu. Poté střídalo město majitele. V místním zámku, který dal postavit na místě staré tvrze v létech 1701 - 1702 hrabě Kinský v barokním stylu, se vystřídala řada šlechtických rodů. Poslední z nich, Dobrzenští z Dobrzenic získali zámek v r. 1847 a v nedávné době jim byl vrácen.
Součastnost:
Město Chotěboř leží v západní oblasti Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 515m. Krajina na úpatí Železných hor se vyznačuje zejména čistým životním prostředím a je vhodná pro turistiku, cykloturistiku a rekreaci. Zejména část údolí řeky Doubravy mezi Chotěboří a Bílkem se svým kaňonovitým údolím je vyhledávanou turistickou oblastí. Chotěboř má dobré železniční spojení (trať 238 Havlíčkův Brod - Pardubice) i spojení autobusové (s Prahou,Hradcem Králové, Českými Budějovicemi a dalšími městy).
Současná Chotěboř má necelých 10 000 obyvatel. V Chotěboři sídlí městský úřad, který je úřadem tzv. III. stupně ( v Chotěboři jsou vykonávány některé agendy státní správy pro 31 obcí).
Převažujícím výrobním odvětvím v Chotěboři je strojírenský průmysl se zaměřením na výrobu potravinářských strojů (zařízení pro mlékárny, pivovary apod.) a průmyslových robotů. Zastoupen je též průmysl dřevozpracující. Ve městě působí řada stavebních a obchodních firem a také živnostníků
Stage 1: N49°43.212 E015°40.252
Stará radnice
Historicky nejzajímavějším domem na náměstí a též jeho dominantou je bývalá městská radnice, nacházející se na jihovýchodní straně. Z pamětní desky umístěné na jejím průčelí se dovídáme mnohé z historie tohoto domu. Dům se připomíná již v 16. století a jeho původním majitelem byl Jiřík Urban. Později se dostal do vlastnictví chotěbořské vrchnosti – Trčků z Lípy. V roce 1633 ho hrabě Jan Rudolf Trčka z Lípy daroval městu a dům se stal městskou radnicí. Býval tu také hostinec, městská váha a stánky pekařů. Po požáru v roce 1832 přišel dům o podloubí a v roce 1863 byl přestavěn a získal tak svůj typický prvek – věž s hodinami. V letech 1850 – 1926 užíval budovu okresní soud. Dnes zde sídlí základní umělecká škola.
POČET DVOUOCASÝCH LVŮ NA BUDOVĚ = A
Stage 2: N49°43.199 E015°40.248
Panský dům
Panský dům patří k nejstarším chotěbořským hostincům. Podle pověsti se tu v roce 1424 zastavil na pivu Jan Žižka, když táhl se svými vojsky na Přibyslav. Bylo by to možné, protože právo vařit pivo udělil chotěbořským měšťanům již král Jan Lucemburský v roce 1331. Po odprodeji hostince do rukou vrchnosti neboli panstvu ( možná už v roce 1646, ale spíš později ) se domu začalo říkat Panský. Vrchnosti patřil až do revoluce 1848 – 1849. Pak se stává součástí velkostatku posledních majitelů chotěbořského panství Dobřenských z Dobřenic. Nelze nezmínit pobyt Jaroslava Haška, jenž zde v létě 1912 strávil tři týdny jako host .
VEDLE VCHODU DO RESTAURACE JE PAMĚTNÍ DESKA O NÁVŠTĚVĚ JAROSLAVA HAŠKA. POČET ŘÁDKŮ NA DESCE = B
Stage 3: N49°43.216 E015°40.226
Mariánský sloup 1
Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka byl postaven v roce 1890. Nahradil původní, barokní sloup, který je nyní umístěn v parčíku pod ulicí Trčků z Lípy. Nový sloup vytesal kamenický mistr Slejška podle návrhu P. Streithema. Vrcholová socha Panny Marie je z hořického pískovce a je vysoká 2 m. Sloup s dekorativní hlavicí je rovněž z pískovce, ze žuly je hranolový podstavec pod sloupem. Vlastní sloup má výšku 3,75 m, sokl 1,75 m. Zděná podnož se schody a záhonky je vysoká 1,25 m. Na podstavci jsou zpředu a ze stran osazeny litinové desky s vyzlacenými nápisy. Okolo dva stupně schodu a litinový plůtek, ukotvený v žulových kvádrech. Sloup byl restaurován v roce 1996.
NÁPIS NA SLOUPU JE SLOŽEN SE TŘÍ SLOV: POSTAVILO...... CHOTĚBOŘSKÉ. POČET PÍSMEN VE DRUHÉM SLOVĚ = C
Stage 4: N49°43.240 E015°40.205
Pozdně barokní dům
V severozápadním rohu náměstí se nachází památkově chráněný dům čp.194, který si jako jediný na náměstí dochoval svůj vzhled z doby před požárem v roce 1812. V horním obloukovém štítu můžeme spatřit pekařský znak s letopočtem 1529. Vpravo od štítu je obnoven rampouch, který odděluje barokní domek od novostavby z 90. let 20.století. Na domě je umístěna pamětní deska připomínající hudebníka Františka Buttula, který se zde v roce 1820 narodil.
NA DOMĚ JE UMÍSTĚNA PAMĚTNÍ DESKA FRANTIŠKA BUTTULY. NA DESCE JE ZOBRAZEN HUDEBNÍ NÁSTROJ:
kytara ( D = 23 )
trubka ( D = 41 )
lyra ( D = 1 )
Stage 5:N49°43.273 E015°40.261
Mariánský sloup 2
Mariánský sloup nechali postavit v roce 1700, v době ohrožení města morem, majitelé chotěbořského panství z rodu Kinských. V roce 1890 byl nahrazen novým mariánským sloupem a původní byl přemístěn nedaleko do ulice Trčků z Lípy.
ČÍSLO POPISNÉ DOMU ZA SLOUPEM = E
Stage 6: N49°43.314 E015°40.237
Kostel sv. Jakuba Většího
Na místě dnešního kostela stávala již ve 12. století pozdně románská kaple sv. Jakuba Staršího. S existencí této kaple jsou spjaty počátky Chotěboře. Dochované fragmenty jejího zdiva jsou dnes uloženy v městském muzeu. Tato kaple byla v roce 1265 věnována Smilem z Lichtenburka žďárskému cisterciáckému klášteru. Žďárští cisterciáci již v roce 1267 vyslali do Chotěboře tři řádové bratry, aby spravovali její jmění. Tím vzniklo proboštství, které bylo schváleno 16. 4. 1267 pražským biskupem. V roce 1273 byl postaven v místech nynějšího farního dvora malý klášter.Žďárský klášter přistoupil již ve druhé polovině 14. století k přestavbě kaple na gotický farní kostel. Z původní gotické stavby kostela se do dnešní doby dochovala část severní zdi obdélné lodi a věže, postavené z kvádrů.Od roku 1384 se kostel označuje jako farní a již na počátku 14. století se stává centrem duchovního života.Kostel byl poškozen požáry v letech 1692, 1740, 1800 a 1832. V roce 1740 padl za oběť požáru kromě kostela také přilehlý hřbitov s dřevěnými kříži.V letech 1894-1895 byl kostel přestavěn pseudogoticky.Vnitřní zařízení má převážně novogotický charakter. Kostelu vévodí hlavní oltář sv. Jakuba Staršího, věnovaný chotěbořskou občanskou záložnou, v postranní lodi najdeme oltář Panny Marie pasovské, oltář Svaté rodiny a oltář Panny Marie Lurdské. V hlavní lodi je nalevo od oltáře sv. Jakuba kazatelna a u sakristie oltář svatého Kříže. U oltáře Panny Marie je cínová křtitelnice v podobě obráceného zvonu. Byla ulita Ondřejem Ptáčkem z Kutné Hory v roce 1524 a je to nejstarší inventář kostela.Kostel stojí uprostřed bývalého hřbitova, který byl v roce 1854 zrušen a v jehož severovýchodním rohu stávala kostnice.
PŘED KOSTELEM JE KŘÍŽ A NA NĚM NÁPIS: MISIE A ROK. POSLEDNÍ ČÍSLO V LETOPOČTU = F
Stage 7: N49°43.102 E015°40.284
Obchodní akademie a vyšší odborná škola – bývalý Okresní soud.
Budova dnešní Obchodní akademie byla postavena v roce 1924 jako okresní soud, který dříve sídlil v budově dnešní ZUŠ. Prvým přednostou soudu byl jmenován Jaroslav Štěpán. V budově se nacházely kromě soudních prostor a dvou bytů vězeňské cely a součástí traktu bylo též nádvoří, ohraničené vysokou zdí. Okresní soud užíval budovu až do zrušení okresu v roce 1960. V témže roce sem byla přemístěna účetnická škola z Ústí nad Orlicí, která pokračovala jako zemědělská technická škola, obor ekonomika zemědělství. V současné době se v budově nachází vyšší odborná škola a obchodní akademie.
POČET VZROSTLÝCH LIP PŘED HLAVNÍM VCHODEM DO OBCHODNÍ AKADEMIE. = G
Stage 8: N49°43.003 E015°40.369
Gymnázium
Stavbu gymnázia z roku 1919 projektoval ing. Architekt Milan Babuška. Reliéfy u vchodu do budovy vytvořil v roce 1915 v pískovci akademický sochař Josef Pekárek. Stavbu realizoval František Kruml. Původně měla budova sloužit jako Okresní vychovávací ústav pro tělesně a duševně postižené. Stavba byla zahájena roku 1914, ale válečná léta zastavila její dokončení. Během tohoto období vedení města změnilo původní projekt na reálné gymnázium. Dne 7. Ledna 1920 byla zahájena výuka. V prvním poschodí se nachází pamětní deska věnovaná žákům, kteří se stali oběťmi nacistické okupace. Odhalena byla v roce 1963.
PO STRANÁCH HLAVNÍHO VCHODU DO GYMNÁZIA JSOU DVĚ PLASTIKY. KOLIK JE NA PLASTIKÁCH CELKEM LIDSKÝCH POSTAV = H
Stage 9: N49°42.959 E015°40.190
Kaple Povýšení sv Kříže
Kaple Povýšení sv. Kříže se nachází v parku Václava Fialy na místě bývalého hřbitova, který zde byl v letech1854-1947. Jedná se o stavbu, jež byla postavena podle plánů architekta F. Schmoranze z Chrudimi. Základní kámen pro stavbu byl položen 16. 9. 1860. Dne 13. 9. 1863 byla slavnostně vysvěcena a v roce 1920 byla nazvána kaplí Povýšení sv. Kříže. Kaple je jednolodní, její okna jsou členěna sloupky s ozdobnými hlavicemi a zakončena půlkruhovými oblouky. Strop kaple je zaklenut románskou křížovou klenbou.. Závětří je pak zaklenuto valenou klenbou, kterou podpírají dva mohutné pilíře. Nad závětřím se nachází chór, kde jsou umístěny dnes již téměř nefunkční varhany. Strop chóru je rovněž tvořen valenou klenbou, nad kterou se tyčí zděná a dřevěná věž. Zajímavá je vnitřní výzdoba kaple z roku 1927, na které se významnou měrou podílel profesor chotěbořského gymnázia Václav Fiala a spolu s ním ji realizovali Jan Brukner a Rudolf Novotný. Dva zvony kaple-větší Emanuel a Maria a menší Kateřina a Anna- byly v roce 1916 zrekvírovány. V roce 1928 byly z dobrovolných příspěvků jednotlivců opatřeny pro kapli nové dva zvony, které slila firma Buřil a Reiss z Kuklen. Ty byly zrekvírovány za okupace v roce 1942. Nových zvonů se kaple dočkala až v roce 2000, kdy byly z prostředků Sdružení pro obnovu zvonů v kapli Povýšení sv. Kříže zakoupeny dva nové zvony (větší zasvěcený sv. Kříži a menší sv. Václavu a sv. Janu Nepomuckému), který vytvořila zvonařská dílna Marie Tomáškové-Dytrychové z Brodku u Přerova, Zvony byly slavnostně vysvěceny Mons. Josefem Kajnekem a do věže vyzdviženy dne 16. září 2000. V minulosti se v kapli konaly bohoslužby pro studenty gymnázia, které vedl prof. Boštík, nyní se zde konají bohoslužby na svátek Povýšení sv. Kříže a při smutečních obřadech zemřelých katolického vyznání.
NAD HLAVNÍM VCHODEM DO KAPLE JE :
kříž s kalichem ( I = 5 )
kalich s kotvou ( I = 26 )
kalich, kotva a kříž ( I = 11 )
Stage 10: N49°42.974 E015°40.223
Pomník obětem 1. a 2. světové války
Pomník byl postaven v roce 1924 podle návrhu profesora chotěbořského gymnázia Václava Fialy na památku občanů města padlých v 1. světové válce Kamenosochařskou práci provedl sochař František Bílek z Újezdu u Litomyšle. Volně stojící pomník obětem války se nachází v parku na místě zrušeného hřbitova.
Sousoší v nadživotní velikosti z hořického pískovce stojí na odstupňovaném kvádru se čtvercovou základnou. Do paty pomníku je přitesaná kovová deska s nápisem: "Zde vložena jest země skropena krví hrdinů Zborova." Sousoší v nadživotní velikosti se skládá ze dvou soch. Vpředu je ztvárněna postava běžícího obnaženého muže, který drží svojí levou rukou plápolající prapor. U pravé nohy mu sedí orel s otevřenými křídly. Za praporem klečí žena s věncem v levé ruce. Po roce 1945 byl pomník doplněn o pamětní desku připomínající oběti 2. světové války.
NA POMNÍKU JE NÁPIS:
Dědicům ducha Žižkova , obětem našeho osvobození 1916 - 1918 ( J = 8 )
Dědicům ducha Žižkova , obětem našeho osvobození 1918 - 1920 ( J = 11 )
Dědicům ducha Žižkova , obětem našeho osvobození 1918 - 1921 ( J = 28 )
Stage 11: N49°42.970 E015°40.227
Židovský pomník
Pomník věnovaný památce Chotěbořských židovských občanů, umučených v nacistických koncentračních táborech. Umístěný je v blízkosti Pomníku obětem válek v parku Václava Fialy (bývalý starý hřbitov).
NAJDĚTE NA POMNÍKU JMÉNO KAREL BONDY.KOLIK BYLO KARLU BONDYMU, KDYŽ BYL UMUČEN V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE = K
Stage 12: N49°43.171 E015°40.036
Pomník božím bojovníkům
Vytvoření pomníku, který byl odhalen dne 6. července 1929 zásluhou Okresního a místního osvětového sboru v Chotěboři, inspirovala tragická událost - upálení husitských bojovníku v místních stodolách, jež se odehrála dne 3. února 1421.
Tomu předcházelo obsazení města vojskem husitského hejtmana Hromádky z Jistebnice v lednu téhož roku. Proti husitům vytáhla vojska katolických pánu i obyvatelé města. Pod příslibem zachování životu se husité nakonec vzdali, přesto 300 bojovníku skončilo v plamenech v místních stodolách. Hejtman Hromádka a dva táborští kneží byli odvedeni do Chrudimi a tam veřejne upáleni. Žulový obelisk má na přední straně osazenu obdélnou desku z černé leštěné žuly. Nápis na ní připomíná jednu z mnoha tragických událostí, které se udály během husitských válek:
"PAMÁTCE / BOŽÍCH BOJOVNÍKU / KTEŘÍ BYLI UPÁLENI / V CHOTĚBOŘSKÝCH STODOLÁCH / 3. ÚNORA 1421 / JAKO JEJICH VELKÝ UČITEL / V KOSTNICI / A NÁŠ VZOR / V MINULOSTI A BUDOUCNOSTI / MISTR JAN HUS./ "
V BLÍZKOSTI PAMÁTNÍKU JSOU BUDOVY SLOŽEK:
158 a 155 ( L = 2 )
158 a 150 ( L = 5 )
150 a 155 ( L = 9 )
Stage 13: N49°42.907 E015°40.320
Socha Ignáta Herrmanna
(12. srpna 1854 Chotěboř – 8. července 1935 Řevnice), byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí.
Pískovcová socha byla vytvořena v roce 1960 trojicí sochařů - Josefem Vitvarem, Ladislavem Kovaříkem a Josefem Smetáčkem - podle předlohy akademického sochaře Karla Opatrného, synovce Ignáta Herrmanna.
SOCHA IGNÁTA HERRMANNA DRŽÍ V RUCE DEŠTNÍK?
Ano ( M = 21 )
Ne ( M = 31 )
Stage 14: N49°42.839 E015°40.642
Čert
Socha, byla odhalena 22.12. 2013. Jde o tři metry vysokého čerta z betonu, který hraje šachy. Dílo váží deset tun. Socha se vztahuje ke geomorfologickému útvaru - Čertův stolek - skalní věž, která se nachází v nedaleké PR. Údolí řeky Doubravy. Autorem sochy je Michal Olšiak.
POČET ŠACHOVÝCH FIGUREK PŘED ČERTEM = N
Stage 15: N49°43.264 E015°40.925
Kaple sv. Anny
Kaple sv. Anny byla vystavena v roce 1902 a je postavena na východním okraji města. V první polovině 20. století byla místem tradičních velkých poutí. Dnes je kaple využívána každoročně k poutím sv. Anny, tedy 26. července.Z farní kroniky: Na vrchu, kde jest kaple sv. Anny, bývala dlouhá léta malá kaplička, otevřena, a proto často zneuctěna. Někteří jednotlivci s farářem se starali o to, aby byla kaplička opravena a zavřena. Když se však občanská záložna uvolila dáti větší obnos na kapli, zednický mistr Fr. Kruml učinil plán, dle kterého byla kaple na podzim roku 1901 v ceně 3 600 korun postavena. O kapli, jako místo oblíbené, jevili zájem občané a skládali příspěvky přes l 700 korun. Obraz sv. Anny věnoval pan V. Neudoerýl, učitel měšťanské Školy a předseda občanské záložny. Řemeslníci zdejší na vnitřním zařízení kaple pracovali většinou zdarma. Povolení sloužiti mši svatou bylo dáno od Bisk. Konzistoře dne 13. června 1902. Na den sv. Anny 1902 farář Vincenc Laštovička slavnostně novou kapli požehnal za ohromného účastenství všech tříd zdejšího obecenstva. Takový průvod dávno před tím nebyl viděn v Chotěboři. To byla první mše svatá a pouť u sv. Anny. Jako základ fondu pro opravu kaple sv. Anny v budoucích letech uloženo bylo v chotěbořské spořitelně 100 korun, kterýž fond dle možnosti bude rozmnožován, aby budoucnost té kaple byla zajištěna.
OKOLO KAPLE VEDE STEZKA POZNÁNÍ. ČÍSLO ZASTÁVKY STEZKY POZNÁNÍ U KAPLE SV. ANNY = O
Stage 16: N49°43.541 E015°40.358
Zámek
Z původního sídla majitelů chotěbořského panství (tvrze) se do dnešních dnů nedochovalo nic. V době, kdy byla Chotěboř v majetku českých králů, a i v pozdějším období, kdy její vlastníci byli představitelé zámožnějších rodů, nebyla využívána jako sídlo majitele, ale především k hospodářsko-správním účelům. Jako sídlo sloužila pak ještě krátce v 17. století chudému rodu Rašínů. Po smrti posledního z nich r. 1660 tvrz chátrala a pravděpodobně byla zničena požárem r. 1692. Další majitel (Vilém Leopold Kinský) se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo – dnešní zámek. Umístění původní tvrze není spolehlivě doložitelné, ale podle archeologických průzkumů lokality stojí zámek pravděpodobně přímo na jejich základech. Stavba je převážně ve stylu raného baroka a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím.
Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobřenských z Dobřenic. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra do novorenesančního stylu (1865–1870), zřízení rozsáhlého anglického parku se vzácnými dřevinami (1870–1875) a dále pak rekonstrukce po požáru z 25. února 1927. Dobřenští vybudovali také rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámku.
Poslední majitelé (Jan Maxmilián Dobřenský a jeho žena Leopoldina roz. Lobkovicová) v roce 1948 odešli do Kanady a zámek převzal stát. Po roce 1948 se využívání zámku měnilo (byty, hudební škola, jídelna státního statku), takže z původního mobiliáře se mnoho nedochovalo. Od r. 1952 je zámek sídlem Městského muzea, které si ho v r. 1966 převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V těch pak pokračovali Dobřenští, kterým byl zámek 15. července 1992 vrácen. Městské muzeum zde sídlí dodnes, takže se zámek opět stal kulturním centrem a místem setkávání místních občanů i návštěvníků Chotěboře.
POČET VIKÝŘŮ NA STŘEŠE ZÁMKU SMĚREM K HLAVNÍ SILNICI = P
Nepočítejte horní tři vikýře.
K samotné keši.
Touto multinou bych vás rád pozval na několik zajímavých míst v Chotěboři. Multina vypadá rozsáhle, ale většinu odpovědí posbíráte v centru města. Samotná keška je umístěna cca.500m za městem, pro klidnější odlovení.
Výpočet finálky: N49°4(C+D-F). (G+H-L) (N+P-J) (P)
E015°4(K-E). (A+B+N-I) (H+N) (H+F+O+G-M)
Keš není popelnice! Do keše vkládejte a vyměňujte pouze předměty, které udělají jiným kačerům radost nebo jim mohou být nějak užitečné. Nevkládejte předměty odporující pravidlům geocachingu: zbytky čehokoliv, kinderšrot, jízdenky na autobus, parkovací lístky atd.
Děkuji za pochopení a respektování výše uvedených pokynů
Do budoucna plánuji spojit několik keší v jednu bonusovou. Na krabičce je nalepen QR kod s nápovědou.
Zkontroluj souřadnice:
