Chata Pozar - Sokol Val. Klobouky (006) Traditional Geocache

Chata Požár - Sokol Valašské Klobouky

Chata byla postavena roku 1940 německými vojsky jako celnice. Tomuto účelu sloužila ještě rok po válce.

V roce 1946 ji na popud br. Vojáčka koupila sokolská jednota Valašské Klobouky jako své letní tábořiště a turistický oddíl. br.Vojáček byl významný a zanícený propagátor turistiky v regionu.

Roku 1950 byla chata znárodněna a dána do užívání turistickému oddílu Spartaku.

Až roku 1990 byla opět navrácena sokolu. Na počest br.Vojáčka pořádají sokolové od roku 1992 POCHOD OSVOBOZENÍ – MEMORIÁL br.VOJÁČKA který se chodí vždy první Květnovou sobotu. Start je u místní sokolovny a cíl na chatě na Požáru 792 m.n.m. Pochod je určen všem milovníkům turistiky a pobytu v přírodě.

Sokol Valašské Klobouky

První zmínky o myšlence založení jednoty jsou známy z let 1896 a 1897 kdy se o ni začalo hovořit ve společnosti Besedy „Dobrovský“. V tu dobu byly nejbližší jednoty Vsetín a Uh.Brod. Leč v tu dobu nebylo vhodného místa pro tělocvičnu.

Teprve přeměnou zdejší školy na českou, nastal vhodnější okamžik.podnět k založení jednoty dal br.Michal Urbánek, jež vyzval tehdejšího jednatele Besedy „Dobrovský“br.Eduarda Hlaváče,aby se o založení její přičinil.Teprve po druhém podání k místodržitelství bylo založení jednoty povoleno.

Cvičilo se však již dříve. br.Eduard Marák, bývalý člen Sokola v Uh.Brodě, sdružil kolem sebe v r.1898 řadu mladých hochů a cvičil s nimi na zahradě obecné školy. V srpnu r.1899 při výletu místního sboru dobrovolných hasičů v lese Dubovci uspořádal první veřejné cvičení. Cvičeny byly prostocviky a hrazda.

Ustavující valná hromada konala se dne 4.února 1900 v místnostech Besedy „Dorovský“. Jako zástupce Moravsko-slezké obce sokolské zavítal k ní br. Dr. Ladislav Pluhař z Brna, jenž po zahájení valné hromady br. Antonínem Voříškem pronesl proslov, v němž vylíčil vznik myšlenky sokolské a rozvoj jeho v našem národě. Deputace vyslaly jednoty Uh.Brod, Vsetín a Vizovice. Předsedou schůze zvolen byl br. Voříšek. Po přečtení stanov přihlásilo se 60 členů.

Sokol setkal se s přízní občanstva. Nepřátel nebylo. Členů zakládajících bylo 11, přispívajících 30, činných 24. Místnost pro cvičení propůjčila Občanská záložna ve svém sále. Hrazda byla umístěna na jevišti. Jednota se hned přihlásila za členy župy Palackého ve Vsetíně.

První cvičení konalo se dne 9.února 1900v sále Občanské záložny. Přítomných bylo 23 bratrů činných. Cvičilo se dvakrát týdně, ve středu a v pátek, od 8. do 9. Hodin večer.

Dne 4.dubna 1903 konáno první cvičení ženského sboru. Cvičilo 19 členek s cvičitelkou Josefou Haselmannovou.

V roce 1904 se definitivně ustavil ženský odbor, dosud na zkoušku trvající. Jednota čítala koncem roku 88 členů. Založena knihovna jednoty.

V roce 1907 se jednota připravuje ku sletu do Prahy. Mimo to se jednota súčastnila veřejného cvičení ve Valašském Meziříčí.

Léta 1909, 1910, 1911, 1912, 1913 a 1914 vyznačují se neúnavnou drobnou činností tělovýchovnou a vzdělávací, členstvo pilně cvičí, pořádá téměř každoročně veřejná cvičení a akademie s bohatým programem, koná zájezdy na cvičení jiných jednot, účastní se různých župních výborových schůzí a podniků a pořádá řadu proslovů a přednášek před šikem cvičícího členstva i veřejně a stává se tak vedoucím kulturním a společenským spolkem ve městě. Přichází rok 1914, červenec a mobilizace. Bratři odcházejí pomalu na vojnu. Rodinám některých udělována je podpora z pokladny jednoty. Ženy opatřují teplé prádlo pro vojíny a zavazují se k jiným pomocným službám.

V roku 1917 činnost jednoty opět oživuje. V prosinci pořádají ženy ve prospěch červeného kříže hudební a tělocvičný večírek za veliké účasti. První schůze mužů konala se opět 4. července 1918. Začalo se opět s cvičením dorostu. Dne 29. října při schůzi a průvodu po prohlášení naší samostatnosti byl poprvé zase rozvinut náš prapor a členstvo se dává do služby národního výboru. Přejímá službu bezpečnostní a strážní.

V lednu 1919zakládá jednota pobočku v Bylnici, v březnu v Brumově, dále ve Štípě a ve Vlachovicích. V květnu účastní se jednota sázení lip svobody na náměstí.

Den narození p. presidenta oslaven byl přednáškou bratří v tělocvičně za přítomnosti městské rady a všeho členstva. V květnu konala jednota první zájezd na půdu slovenskou do Trenčína k slavnostnímu sázení lip. V červnu uspořádala jednota povinné odvody.

Na valné hromadě dne 18. Ledna 1920změnila jednota své stanovy. Zasvé prohlásila vzorové stanovy Č.O.S. Na pasekách zakoupen pozemek od obce ku vybudování letního cvičiště. Jednota připravuje se na VII. Slet a platí 855kč na garanční fond. Ženy zřídily rovněž starší družstvo. V červenci pořádá jednota první veřejné cvičení na vlastním letním cvičišti v Dubovci. Ku konci roku usneseno, aby příští valná hromada byla společná a prohlášena byla rovnost členstva, mužů i žen. Ženy obdrží místostarostku, dvě místa ve výboru a dvě náhradnice. Složený garanční fond darovala jednota na vybudování Tyršova domu v Praze.

V roce 1921 věnuje se jednota úpravě letního cvičiště. Členstvo schází se v odpoledních hodinách na místě, kope, odváží a vyrovnává. V roce 1922 zakoupen je též svah pod cvičištěm se zalesněným porostem. V roce 1922 vystavěna tam bouda ve valašském slohu, jež vyhlíží velice ladně. Pořízeny přenosné lavice a stoly.

V lednu 1923 pořádá jednota okrskový cvičitelský kurs za přítomnosti bratří z Val. Meziříčí. Jednota zahajuje v sále Občanské záložny filmová představení s vlastním filmovým aparátem a upravuje si za tím účelem na vlastní náklad promítací budku za jevištěm. Letní cvičiště ohraničeno hraničními kameny. Jednota rozšiřuje své letní cvičiště koupí nových pozemků v sousedství. Vzdělavatelský odbor pořádá ideovou školu pro členstvo. Jednota Štítná se osamostatňuje.

V roce 1924 zakupuje jednota harmonium a sestavuje hudební odbor. Zavádí 10 hodinovou roční pracovní povinnost na letním cvičišti za účelem jeho konečné úpravy a za každou neodpracovanou hodinu 2 kč pokutu. Na Vláře pořádána v den 1. května slavnost bratrství se slovenským „Sokolem“, které se jednota v hojném počtu zúčastňuje. Pobočka v Bylnici připojuje se ku jednotě v Brumově. Jednota účastní se oficiálně a v krojích uvítání p. presidenta, při jeho zavítání do našeho města. Jednota buduje novou schůdnou a sjízdnou cestu na letní cvičiště. Kupuje pozemky pod Žaboskřekami ku postavení nové sokolovny.

V roce 1925 založen fotbalový odbor Sokola, Jednota kupuje nové pozemky pod Žaboskřekami , sousedící s pozemky minulého roku koupenými. S jednotou se loučí br. Dr. Josef Vavrouch, který odchází na nové své působiště do Znojma.

V roce 1926 účastní se jednota VIII. všesokolského sletu v Praze, k němu koná v prvém půlroce horlivé přípravy. Jednota přistupuje za člena Masarykovy letecké ligy. Zakládá lyžařský odbor.

V roce 1927 zakupuje nová bradla pro ženy. Bratři ze Sokola Pitsburského v Americe zasílají dar na stavbu sokolovny v obnosu 500 dolarů. Jednota staví na letním cvičišti nový pavilon, který darovali bratři Fojtíkové.

V letech 1928 a 1929, jakož i po celé poválečné období od r. 1918 je činnost jednoty nepřetržitá. Výborové schůze konají se pravidelně každý měsíc. Jednota má odbor vzdělavatelský, kinový, hudební zábavní, stavební hospodářský, menšinový, zdravotní, lyžařský, knihovní a archiv.

Třicet let života naší jednoty nebude nám cílem naší sokolské práce. Jednota v těchto třiceti letech vzrostla na mohutnou místní sokolskou organizaci. Před válkou plnila úkol tělovýchovný a vzdělávací, po válce v něm pokračovala a starala se mimo to též o svůj pevný základ hospodářský.

Zdroj dobových textů opisem - PAMÁTNÍK K TŘICETILETÉMU TRVÁNÍ SOKOLA VALAŠSKÉ KLOBOUKY