Na jihovýchodních svazích Pancíře se rozkládá jedna ze čtyř částí přírodní rezervace Prameniště. Tato nejjižnější část chrání pramennou oblast řeky Řezné (Regen) v samém závěru Železnorudské kotliny. Hlavní pramen byste našli nad cestou spojující Hofmanky a Gerlovu Huť v nadmořské výšce 1050 m. Samotný pramen je přiměřeně upraven, voda vytéká ze svahu přímo v jednoduchém dřevěném korýtku. Hned pod pramenem se voda na chvíli rozlívá v bahnitém terénu, ale po několika metrech již spořádaně teče svým korýtkem. Na jaře byste všude okolo mladého potůčku našli malé střapaté zvonečky chráněné květiny dřípatky horské (Soldanella montana) či žlutě kvetoucí blatouch bahenní (Caltha palustris), stejně dobře na ně narazíte i podél silničky.
Na různých mapách byste našli alespoň dva další údajné prameny Řezné: často je uváděn pramen nedaleko turistického rozcestníku Prameniště Řezné (waypoint T1), naopak podle vodohospodářských map je hlavní zdrojnicí potok pramenící na západním svahu Mlýnského vrchu. Oba tyto přítoky pramení v nižší nadmořské výšce a jejich tok je kratší.
Od pramene po ústí
Zeptáte-li se obyvatel Plzeňského kraje na největší řeky v kraji, jistě jméno Řezné nezazní. Řeka na našem území teče jen krátce a má charakter spíše vydatného potoku, přesto může konkurovat délkou a průtokem např. Berounce. Vydejme se k ústí.
Řezná jako potůček
Řezná od svého pramene teče jihovýchodním směrem do oblasti za bývalým Zadním Pancířem, kde se poprvé stáčí k jihozápadu. Až do Železné Rudy její tok sleduje na levém břehu silnice I/27. V Železné Rudě přijímá z levé strany Grádelský potok, za městem pravostranný Jezerní potok přitékající od Čertova jezera. Na samé státní hranici u Alžbětína se do Řezné ještě vlévá pravostranná Svarožná přitékající ze svahů Svarohu.
Řezná, jejíž tok je na českém území dlouhý přes 8 km, odvodňuje povodí 42,43 km2 (s povodím přítoků ústících do Řezné v Německu pak 49,7 km2). Nejvíce vody Řeznou protéká v půlce března při jarním tání sněhu, nejméně vody je v létě od července až do půlky října. Průměrný roční průtok na profilu v Alžbětíně je 1 m3/s, ale při katastrofální povodni v roce 2002 protékalo korytem 17 m3/s (pro srovnání průměrný průtok Radbuzy u ústí v Plzni je 11 m3). Českou republiku opouští Řezná v Alžbětíně mezi bývalou celnicí a společným nádražím v nadmořské výšce 709 m.
Grosser Regen poblíž Ludwigsthalu
autor: Konrad Lackerbeck
Na německém území dostává jméno Grosser Regen, protéká Bayerisch Eisenstein (Bavorskou Železnou Rudou) a stáčí se k jihovýchodu a jihu. Údolí řeky je kouzelné, řeka je částečně využívána vodáky, ale i pěší si mohou její krásu vychutnat ze stezky, která ji sleduje od Bavorské Rudy až do 26 km vzdáleného Regenu. V tomto horním úseku je řeka na území obou států domovem bobrům evropským (Castor fiber) a vydrám říčním (Lutra lutra). U města Zwiesel (Svízel) se stéká s Kleiner Regen (Malou Řeznou), která pramení též na českém území, severně od Roklanu. Od soutoku nese jméno na Schwarzer Regen, stáčí se k jihozápadu a po průtoku městem Regen (Řezeň) výrazně mění směr a dále teče k západu až severozápadu.
Ústí Řezné (vlevo) do severního ramene Dunaje v Řeznu
autor: Gomera-b
Posledním výrazným šumavským přítokem je Weisser Regen přitékající z Malého Javorského jezera pod Velkým Javorem. Do Schwarzer Regenu se vlévá zprava nedaleko Bad Kötztingu a od soutoku nese řeka konečně jméno Regen bez přívlastků. Řeka i nadále teče na západ, u města Cham (Kouba) se do ní vlévá její největší přítok, na našem území pramenící Chamb neboli Kouba.
Přibližně 10 km za Nittenau se Regen stočí k jihu a tímto směrem teče dále až do Regensburgu (Řezna), kde se v nadmořské výšce 325 m vlévá zleva do Dunaje, čímž patří do úmoří Černého moře. Na cestě do starobylého města musela voda z Pancíře urazit 169 km dlouhou pouť převážně Německem. Regen odvodňuje území o rozloze 2 953 km2, což se odráží na průměrném průtoku 35 m3/s u ústí. Regen spolu s řekou Moravou jsou jediné přímé přítoky Dunaje pramenící v České republice.
Kudy ke krabičce
Za pramenem nejdeší řeky Bavorského lesa se můžete vydat po žluté značce od rozcestí Gerlova Huť (waypoint PA), jde o pozvolnou trasu dlouhou 2,5 km. Cyklisté a rodiče s kočárkem mohou využít silničku z Hofmanek na Nový Brunst, která je značená jako zelená turistická, resp. jako fialová cyklistická č. 38 (waypoint T2). Po téže cestě prochází též Sklářská naučná stezka.
Přístup k samotnému prameni je na zváženou: do rezervace je povoleno vstupovat pouze po značených nebo zpevněných cestách, taková k prameni nevede. Zároveň je však k pěšině vedoucí k pramenu vybudována lávka přes příkop podél silničky (waypoint T3). Babo raď, zda zajít k prameni či se jen ze silničky potěšit pohledem na Řeznou v plenkách. U krabičky samotné vás žádné dilema nečeká, je blízko silničky.
CHKO Šumava
Keš je umístěna na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte především po silnicích, pevných cestách a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde přemýšlejte, zda je cesta pro kolo vhodná. Choďte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Děkujeme!
(kopie listingu)