Újezd nad Lesy a Klánovice a středočeských obcí Úvaly, Šestajovice a Jirny (část Nové Jirny).Téměř celá pražská část lesa je chráněna jako přírodní park Klánovice-Čihadla, části z něj jako přírodní rezervace Klánovický les a přírodní památka. Proto se tady chovejte k zvířatům a k lesu jako lidi a nééé jak Sus strofa.
Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách:
Veverka patří k nejoblíbenějším tvorům české fauny a asi nenajdeme nikoho, kdo by ji na první pohled nepoznal. O to zvláštnější je, že právě o nezaměnitelné "opičce našich lesu" koluje tolik zavádějících informací...
S každým novým článkem o veverkách, který se objeví v novinách a časopisech, jsme znovu překvapeni, kolik v lepším případe nepřesností - a v horším hloupostí - jsou do nich autoři schopní shromáždit. Na vině je nejen "googleovský" způsob práce, kdy autoři opisují jeden od druhého (aniž by sami o veverkách cokoliv tušili), ale samozřejmě i nedostatek skutečně důvěryhodných zdrojů (i v encyklopediích jsou totiž o veverkách leckdy publikovány zavádějící údaje). Ostatně i drtivá většina snímku "divokých veverek", kterými jsou tyto texty doprovázeny, si na autenticitu jen hraje, protože byly pořízeny v městském parku v Mladé Boleslavi, kam jezdí pořizovat aranžované "lesní" snímky poloochočených veverek fotografové už mnoho let...
A nejde jen o články. Protože naší specializovanou "rodinnou" záchrannou stanicí pro veverky Pinky projde rok co rok kolem stovky veverčat ze všech koutu České republiky, setkáváme se jak s desítkami jejich nálezců, tak s radou zájemců, kteří se k nám "na veverky" přijíždějí podívat. Většina z nich - a to i ti, kteří mají hluboký zájem o přírodu - má k našemu neutuchajícímu překvapení o způsobu života a chování veverek zcela mylné představy.
Když jsme tedy dostali z redakce "Naší přírody" nabídku napsat o veverkách článek, napadlo nás vytvořit jakýsi "opravník obecně oblíbených omylu o veverkách". Tedy sepsat nejrozšířenější pověry, které se veverek týkají a uvést je do souladu s realitou.
Díl 4
DĚTI
Veverka je březí 38 dnu a obvykle rodí 3 az 5 mláďat. Výtečně živená zkušená samice muže mít v ojedinělých případech mladé i třikrát ročně a zcela výjimečně se jí muže ve vrhu narodit az sedm potomku. Veveřátka na svět přicházejí slepá a neosrstěná. Náznak srsti se objevuje okolo 16. dne života a na svět se otevřenýma očima mláďata poprvé podívají po dosazení čtyř týdnu. Matka mláďata po dobu odchovu několikrát přestěhuje do jiného hnízda, jak z důvodu bezpečnostních (oklamání predátoru), tak prozaických (například destabilizace stávajícího hnízda vlivem nepříznivého počasí - deště či vetru). Mláďata poprvé nakrátko hnízdo opouštějí v šesti týdnech, od osmi týdnu jsou již téměř stejně rychlá a mrštná jako dospělý jedinec. Jakmile veverčata dosáhnou tří měsíců, matka je z rodného území nemilosrdné vypudí, čímž je donutí najít si vlastní teritorium, kde se po dosazení pohlavní dospělosti (okolo 8. měsíce) mohou poprvé pářit a pokračovat tak v nekonečném koloběhu veveřího života. Průměrná délka života u veverek obecných chovaných v zajetí se pohybuje okolo 7 let (jeden ze samců u nás ve stanici se dožil metuzalémských 11 roku), v přírodě se vsak tak vysokého veku dožije jen minimum jedinců.
LOŽNIČKY
Drtivá většina lidí se domnívá, ze veverka má své "ložničky" v dutinách stromu, takový způsob veverčího "bydlení" je ale spíše výjimečný. Ve skutečnosti si veverky splétají ze suchých větví hnízda ve tvaru míče na ragby, o délce cca 30 centimetru. Na rozdíl od hnízd ptačích jsou hnízda veverčí zcela kompaktní, neprůhledná a se dvěma vstupními otvory. Vnitřek bývá vycpán suchým lýkem, mechem či trávou a míra jeho zateplení se liší podle účelu, který má v budoucnu plnit. Letní hnízda jsou "jednodušší" a méně zateplená než hnízda zimní či než doupátka určená pro uložení novorozeňat. Hnízd má veverka vždy několik, často na sousedních stromech, ve výšce od cca šesti metru az po větve vysoko v koruně. Jejich poloha i umístění ale nejsou striktně dané, Protože veverky dosází vždy umne odhadnout a využít podmínek svého teritoria. Pokud vyhodnotí jako ideální závětrné místo skrumáž větví v keři dva metry nad zemí, postaví si hnízdo klidně i tam. V městských oblastech, kde se stromu vhodných k stavbě hnízd zoufale nedostává, jsou veverky schopné své "ložničky" umístit třeba i do truhlíku s muškáty, květináčů na balkóně, výklenku na fasádě panelového domu či půdních prostor. Při splétání hnízd veverky využívají odkousaných větviček stromu, na kterých je stavba situovaná a neváhají do vnější konstrukce zaplést i větvičky živé, takže obzvlášť v létě je v husté zalistněných korunách hnízdo před zraky náhodných pozorovatelů dokonale maskované.
POMOC
Nejúčinnějším způsobem pomoci divokým veverkám je stavba a umístění jednoduchého veverčího krmítka. Vzhledem k uzavřené konstrukci se do něj nikdo jiný než veverka nedostane, a tak je potrava v něm stoprocentně zužitkována těmi, komu je určena. Fotografie krmítka i návod na výrobu naleznete na našem webu Veveratka.cz.
Zdroj informací - O AUTORECH - článku
Kateřina a Petr Soukupovi provozují ve volném čase specializovanou Záchrannou stanici pro veverky Pinky, do které přijmou každý rok kolem stovky veverčat z celé České republiky. Stanice je součástí sítě záchranných stanic CSOP. Katerina (1973) se dlouhodobě věnuje pozorování a fotografování divokých veverek. Již téměř deset let připravuje informacemi a fotografiemi nabitý web Veveratka.cz, věnovaný jak divokým veverkám, tak práci v záchranné stanici. O živote jedné z divokých veverek napsala unikátní pětisetstránkovou a radou raritních snímku vybavenou knihu "Veveřácká kronika", zaznamenávající pravděpodobně nejdelší (více než 6 let) souvislé pozorování divokého zvířete v přirozeném prostředí, které se kdy komu podařilo zachytit. Podrobnosti o "Veveřácké kronice" s ukázkami z recenzí a s desítkami čtenářských ohlasu najdete na našem webu: http://veverackakronika.bloudil.cz/
Chcete nám pomoci?
V případě pomoci:
Kontakt na záchrannou stanici pro veverky Pinky
http://veveratka.cz
Něco málo ke keši. Keš se nachází 13 metrů nad zemí ( 50 m lano bude určitě stačit ) a proto budete potřebovat speciální stromolezecké vybavení. Bez výbavy se o to ani nepokoušejte!!! a zbytečně neriskujte své zdraví. Opravdu to bez něj nedáte.
!!! Odlov této krabky je pouze na Vás a na Vašem uvážení, že za to stojí !!!
!!! Na odlov nechoď nikdy sam !!!
http://www.horolezeckametodika.cz/
}