Základní informace
V úrodné polabské nížině na obou březích Labe se rozkládá město Kolín. Bohaté archeologické nálezy z města i jeho nejbližšího okolí dokládají, že toto místo bylo osídleno dávno před tím, než potvrzují dochované písemné dokumenty.
V okresním regionálním muzeu jsou četné památky na všechna dosud známá osídlení v Čechách. Bývala zde prastará křižovatka tří důležitých obchodních cest ustálených již od dob římského impéria. Přítomnost Slovanů lze doložit již v 6. století našeho letopočtu. V 9. - 12. století bylo toto území již hustě zalidněno, jak o tom svědčí četné nálezy hradišť a pohřebišť. První písemná listina se jménem Kolína je datována 8. září 1261. V roce 1437 postavil Bedřich ze Strážnice na místě zbořeného kláštera hrad, který byl v pozdějších dobách přestavěn na zámek. Mnohá privilegia udělená městu českými panovníky Karlem IV. a Václavem IV. podpořila rozvoj a bohatství města. Kolín se tehdy řadil mezi nejpřednější města českého království. Největší ponížení a bída nastala v době třicetileté války, která přivedla město na pokraj záhuby.
Kolín (německy: Kolin, popř. Köln an der Elbe) je okresní město na východě Středočeského kraje na řece Labi. Má přes 30 000 obyvatel a rozlohu 35 km² s průměrnou nadmořskou výškou 220 metrů. Je důležitou železniční křižovatkou. Je zde průmysl chemický, automobilový, strojírenský, potravinářský a polygrafický.
Název Kolín patrně pochází ze staročeského slova „koliti“, tj. „zatloukat kolíky, kůly“, a souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti na soutoku Klejnárky a Labe, v jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda. Později byla pro rozvíjející se trhovou osadu vybrána výhodnější poloha na vyvýšeném místě 7 km západním směrem. Nová osada (a pozdější královské město) si ponechala jméno původní osady.
Existují i další, méně pravděpodobné výklady. Název by mohl také být odvozen ze své polohy na vyvýšeném místě, pahorku – latinsky „colinus“, což je ovšem v rozporu s existencí Starého Kolína. Podle jiné teorie latinská podoba Colonia souvisí s příchodem německých kolonistů do Čech.
Na jaře 2005 byla na severním okraji města otevřena automobilka konsorcia TPCA (Toyota-Peugeot-Citroën), která zaměstnává 3 000 lidí, s výrobní kapacitou 300 000 vozů ročně. Prvním modelem je trojice Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroën C1, společně vyvinutá a z 92 % identická, uvedená na trh kolem poloviny roku 2005.
Z chemického průmyslu je to kolínská Draslovka, Lučební závody a rafinerie PARAMO (dříve KORAMO).
Na Zálabí se nachází tepelná elektrárna s původním názvem ESSO, kterou podle projektu architekta Jaroslava Frágnera realizoval v roce 1932 Elektrárenský svaz středolabských okresů. Při pravém břehu Labe je součástí Masarykova mostu na Horním ostrově hydroelektrárna. Obě elektrárny provozuje Dalkia a.s. Kolín ,což je závod Francouzké firmy Dalkia a její české pobočky Dalkia ČR, která se v současné době zabývá také výrobou a rozvodem tepelné energie, kterou zásobuje průmysl a obyvatele v Kolíně.
Historie
Založení města
Kolín byl založen relokací, tj. přesunutím původní trhové osady téhož jména (dnes Starý Kolín) z místa ohrožovaného častými povodněmi řeky Labe na výhodněji položené místo na skále nad řekou. Přesné datum založení města není známo. Opis listiny, kterou král Přemysl Otakar II. dává Kolínským příkaz k opevnění města hradbami a poskytl na čtyři roky úlevu od daní a dalších poplatků, je datována 26. října, letopočet však schází. První datovanou zmínkou o Kolíně je listina ze dne 8. září 1261, jíž Přemysl Otakar II. uděluje městu Přelouči stejná práva a svobody, jako mají města Kolín a Kouřim. Je tedy jisté, že před tímto datem již byl Kolín fungujícím královským městem.
Město bylo založeno v místě staršího osídlení, o čemž svědčí četné archeologické nálezy. Bylo vytýčeno na pravidelném půdorsu ulic, který se v podstatě zachoval až do současnosti. Ve starých zápisech je zmiňováno pod latinským názvem Colonia Nova ad Albim (Nový Kolín nad Labem) nebo Civitas Colonia (město Kolín), případně německy Koln uf der Elbe. Nejpravděpodobnější výklad českého názvu Kolín počítá s tím, že název byl přejat od původní osady, ležící v místech, kde byly břehy a půda, často zaplavované vodou, zpevňovány kolením – zatloukáním dřevěných kůlů.
V nejvýše položeném místě u hradeb byl zřejmě krátce po založení města rozestavěn raně gotický kostel svatého Bartoloměje, dokončený před rokem 1300.
Zpočátku byl Kolín královským horním městem, které se podílelo na těžbě stříbra na nalezištích, která se nacházela jihovýchodně od města. O tato naleziště vedl Kolín spory s nedalekou Čáslaví. Roku 1291 vzniklo na místě hornické osady město Kutná Hora.
Přemyslovští králové Přemysl Otakar II. a Václav II. udělili městu řadu privilegií a výsad. Prvním dochovaným je privilegium datované 24. května 1285, jímž Václav II. bere kolínské měšťany pod svoji ochranu před zlovůlí šlechty a nařizuje, že spory mezi měšťany a šlechtou mají být souzeny výhradně samotným králem.
Kolínští měšťané jakožto obyvatelé královského města nepodléhali světské nebo církevní vrchnosti, ale přímo králi, kterého zastupoval královský rychtář, jehož jmenoval panovník z předních mužů města. Město bylo řízeno sborem dvanácti konšelů, kteří byli jmenováni královským podkomořím na dobu jednoho roku a střídali se po měsíci ve funkci purkmistra (předsedy městské rady). Rychtář měl k ruce písaře, kerý byl zároveň městským právníkem, vyhotovoval listiny, zapisoval usnesení městské rady a vedl městské knihy. Rychtář i konšelé kromě správy města měli i soudní pravomoc ve městě a jeho okolí (tzv. městském šosu neboli vykpildu).
Doba Lucemburků
Po vymření Přemyslovců (1306) dobýval město v roce 1307 římsko-německý král Albrecht I. Město se však pod vedením Jaroslava ze Žerotína ubránilo. Na podzim 1310 ke Kolínu přitáhl nově zvolený český král Jan Lucemburský a dožadoval se oetevření bran a korunovace v chrámu sv. Bartoloměje. Konšelé se však obávali trestu dosud vládnoucího Jindřicha Korutanského a nového krále do města nepustili. Ten pak po dobytí Prahy v prosinci 1310 město potrestal odnětím hospodářsky důležitého práva skladu zboží a udělil toto právo Nymburku. Po jednání s měšťany jim však toto právo ještě 31. prosince nejen navrátil, ale také se zavázal, že město nezastaví, a udělil mu právo výročního trhu o svatém Bartoloměji.
Jan Lucemburský udělil Kolínu celkem čtyři privilegia, jeho syn Karel IV. jich udělil dokonce čtrnáct. V roce 1363 nařídil, že všichni plavci, kteří plavili dříví po Labi, museli v Kolíně zastavit na čtrnáct dní a prodávat dřevo výhradně kolínským měšťanům a kutnohorským horníkům (tzv. právo skladu dřeva).
V roce 1349 vyhořel chrám sv. Bartoloměje. Roku 1360 zahájil na popud Karla IV. rozsáhlou přestavbu jeho dvorní architekt Petr Parléř.
Václav IV. svěřil roku 1381 Kolínu úřad popravy a udělil roku 1391 důležité právo mílové, podle kterého nesměla být v okruhu jedné míle žádná krčma nebo řemeslná dílna. Udělená královská privilegia zajistila městu prosperitu a podporovala jeho rozvoj jak uvnitř hradeb, tak i na předměstích – Čáslavském (Horském), Kouřimském a Klášterském (Pražském). V roce 1410 prodal sedlecký klášter Kolínu obec Mnichovice, ležící na pravém břehu Labe, čímž vzniklo předměstí nazývané Zálabí.
V roce 1402 přitáhl ke Kutné Hoře uherský král Zikmund a jeho vojsko vyplenilo široké okolí včetně kolínských předměstí. Roku 1413 postihl město ničivý požár.
Husitská revoluce
Po smrti Václava IV. a vypuknutí husitské revoluce v roce 1419 stáli představitelé města – patriciát tehdy tvořili především Němci – na straně nově zvoleného krále Zikmunda. Po jeho porážce v bitvě na Vítkově a vyhnání ze země se město roku 1421 pod vlivem poplašných zpráv o husitském tažení a plenění okolníc měst a ze strachu z pomsty dobrovolně husitům vzdalo. Husité město ušetřili, ale vypálili dominikánský klášter a mnichy spolu s kolínským děkanem Hynkem z Ronova upálili před Kouřimskou branou. Listem datovaným 7. května 1421 se Kolínští zřekli krále Zikmunda, uznali čtyři pražské artikule a slíbili věrnost kalichu.
Ze strachu před husity se některé německé rodiny vystěhovaly z města. Do městské rady a dalších funkcí se dostali čeští příslušníci středních vrstev z řad řemeslníků. Počeštění města se promítlo také v městských knihách, které byly od té doby psány česky – předtím se do nich zapisovalo latinsky nebo německy. Německý patriciát v té době značně zeslábl, po ochabnutí revoluční nálady však začal roku 1423 jednat s pražany proti Janu Žižkovi. V roce 1427 nabyli opět převahy a Kolín se pod jejich vedením dostal na stranu panské jednoty. V prosinci však město dobyli táborité a pražané v čele s Prokopem Holým, vyhnali zbylé Němce a dosadili zde husitskou posádku pod vedením Jana Čapka ze Sán. Tím došlo k úplnému počeštění města, které zůstalo na straně táboritů až do konce husitské revoluce.
Po prohrané bitvě u Lipan 30. května 1434 dorazil do Kolína Jan Čapek se zbytky své jízdy, pronásledován vítěznými vojsky panské jednoty. K boji však již nedošlo, obě strany se dohodly a Čapek se podvolil budoucímu zemskému sněmu.
Ke keši
Keška je určena pro výměnu CWG, GC a TB.
Doufám, že se vám bude líbit. Přeji úspěšný lov.
Pokud se vám tato keška líbila, tak se nebojte dát bod oblíbenosti.
Kešku opět vraťte na původní místo. Buďte opatrní motá se zde dost mudlů.
Krabicka #1, místo #2, logbook #1
Poslední kontrola cache: 19.8.2014
Poslední úprava listingu: 19.8.2014
(ENG)
Basic information
The town of Kolín is situated in the fertile lowlands on both banks of the river Labe. Rich archaeological discoveries from the town and its surroundings show that this place was settled long before it is stated in extant written records.
In the regional museum we can find numerous relics commemorating all known settlements in Bohemia. There used to be ancient crossroads of three important trading roads formed as early as in the Roman Empire. The presence of Slavs can be proved even in the 6th century BC. A lot of discoveries of fortified places and burying-places are the evidence of dense population in this area in 9th and 12th centuries. The first written parchment mentioning Kolín dates back to 8th September 1261. In 1437 Bedřich of Strážnice built a caste on the site of a ruined monastery, the castle was afterwards rebuilt into a chateau. Many privileges awarded by Charles IV and Wenceslas IV supported the town development and wealth. At that time, Kolín belonged to the most prosperous towns of the Bohemian kingdom. The biggest humiliation and poverty came during the Thirty-year War which almost ruined the town.
Kolín (in German: Kolin, also Köln an der Elbe) is a regional town in the east of Central-Bohemia, situated on the river Labe. Kolín has more than 30 000 inhabitants, the area of the town is 35 km², the average altitude 220m. The town is an important rail junction. The main industry comprises chemical, car, engineering, food-processing and polygraphic branches.
The name Kolín probably comes from an old-bohemian word "kolitiʺ, which means to drive stakes. The name is connected with the location of Starý Kolín in a frequently flooded area on the junction of the Klejnarka and Labe. People used to fix the ground using wooden stakes. Afterwards a more suitable location was chosen for the developing trading settlement. The new location was on an elevated place, 7 km westwards. The new village (and later on the royal town) kept the name of the original settlement.
There are also other less likely explanations of the name origin. The name could be also derived from its location on an elevated place, a hill - "colinus" in Latin, which is in disagreement with the existence of Starý Kolín, though. According to another theory, the Latin word Colonia is connected with the arrival of German colonists to Bohemia.
In spring 2005, the car factory TPCA (Toyota-Peugeot-Citroën) was opened on the northern outskirts of the town. The company employs 3 000 people, the production capacity is 300 000 cars a year. The first model is the trio Toyota Aygo, Peugeot107 and Citroën C1, the cars were made together and they are identical in 92 %, these cars were launched around the half of 2005.
The chemical plants are Draslovka, Lučební závody and refinery Paramo (used to be KORAMO).
In Zálabí there is a thermal power-plant with the original name ESSO, which was realized in 1932 by Power-plant union of central-Labe regions (Elektrárenský svaz středolabských okresů) according to the project of the architect Jaroslav Frágner. By the right bank of the river in Upper Island (Horní ostrov) there is a hydroelectric power-station which is a part of Masaryk bridge. Both power-plants are run by Dalkia a.s. Kolín, which is a branch of French company Dalkia and its Czech subsidiary Dalkia ČR. This subsidiary deals with production and distribution of thermal energy which supplies both industry and inhabitants of Kolín.
History
Foundation of the town
Kolín was founded by so-called relocation, i.e. moving the original trading settlement with the same name (today Starý Kolín) from the place endangered by frequent floods of the Labe to a more suitable place on the rock above the river. The exact date of the foundation is not known. Přemysl Otakar II issued a document which ordered the Kolin inhabitants to fortify the town and it also meant tax and charges relief. The copy of the document dates back to 26th October, however, the year is missing. The first dated reference mentioning Kolín is a document from 8th September 1261. By this document, Přemysl Otakar II gave the same rights and freedom to the town of Přelouč (Kolín and Kouřim had already had these rights before). Therefore it is sure that Kolín was already a functional royal town before.
The town was founded at the place of an older settlement, which is proved by numerous archaeological discoveries. The town was based on regular street ground plan which has been kept to the present. In old records, the town is called in Latin Colonia Nova ad Albim (New Kolín upon Labe, Nový Kolín nad Labem) or Civitas Colonia (Town Kolín, město Kolín) or in German Koln uf der Elbe. The most likely explanation of the Czech name Kolín comes from the idea that the name was taken from the original settlement which was located in the area which was often flooded and the banks were fixed by wooden stakes (Czech ʺkůlʺ = stake).
The construction of an early Gothic church of St. Bartholomew (Svatý Bartoloměj) began soon after the foundation of the town on an elevated place; the construction was finished before 1300.
At first, Kolín was a royal mining town which participated in silver mining in the area situated south-east of the town. Kolín was in conflict with the town of Čáslav because of these discovery sites. In 1291 the town of Kutná Hora was founded at the place of a mining village.
Kings from the Přemyslid dynasty (Přemysl Otakar II and Václav II) granted the town a lot of privileges and rights. The first extant privilege dates back to 24th May 1285. By this privilege, king Václav II promised to protect Kolín inhabitants from nobility and ordered that the disagreements between citizens and nobility should be judged only by the king himself.
Kolín citizens, as citizens of a royal town, were not governed by either secular or religious authorities. The people were governed by the king who was represented by a royal bailiff appointed (and chosen from important town men) by the king. The town was governed by a group of twelve aldermen who were appointed by a vice-chamberlain for the period of one year and they changed after each month acting as burgomaster (the head of town council). The bailiff had a typist who was also the town lawyer, he prepared deeds, made records of council meetings and took care of town books. Except for the town administration, the bailiff and the aldermen had also the jurisdiction over the town and its surrounding (so-called town ʺflapʺ).
Luxemburg Era
When the Přemyslid dynasty died out (1306), Roman-German king Albrecht I tried to conquer the town in 1307, however, the town led by Jaroslav of Žerotín (Jaroslav ze Žerotína) resisted successfully. In autumn 1310, a new Czech king Jan Luxemburg (Jan Lucemburský) came to the town and he demanded opening the gates and he also requested the coronation in St. Bartholomew Cathedral. The aldermen refused to let him in threatened by the punishment from the still reigning king Jindřich of Korutany. After conquering Prague in December 1310, the king punished Kolín by withdrawing the economically important right of goods storing and he granted this right to Nymburk. However, after discussion with the citizens, the king restored the right on 31st December. The king also promised not to put the city in pledge and he also awarded the town with annual market on St. Bartholomew Day.
Jan Luxemburg granted the town four privileges, his son Charles IV (Karel IV.) even fourteen. In 1363 the king ordered all merchants who floated wood on the Labe to stop for a fortnight and sell wood exclusively to Kolín citizens and miners from Kutná Hora (so-called right of wood storage).
In 1349 St. Bartholomew cathedral burnt down. In 1360 architect Petr Parléř started the reconstruction after the impulse from Charles IV.
In 1381 Václav IV awarded Kolín the execution right and in 1391 the important mile right which ensured that no other pub or workshop could be in the distance of one mile. The granted privileges ensured the town prosperity and supported its growth both inside the castle walls and in the outskirts – Čáslavké (Horské), Kouřimské and Klášterské (Pražské) outskirt. In 1410 Sedlec Monastery sold Mnichovice village to Kolín. This village was situated on the right bank of the Labe where the new outskirt called Zálabí was founded.
In 1402 Hungarian king Zikmund led his army to Kutná Hora and the army plundered vast areas including Kolín outskirts. In 1413 Kolín was set on destructive fire.
Hussite revolution
After the death of Václav IV and the outburst of Hussite revolution in 1419, the town councillors (especially Germans) supported new king Zikmund. In 1421 the town voluntarily surrendered to the Hussites, it was after the defeat of Zikmund in battle at Vítkov. Afterwards the king was driven out of the country. The town was influenced by alarming messages about Hussite movement, plundering of neighbouring villages and fear of revenge. Hussites spared the town, however, they burnt Dominican monastery and they also burnt to death the monks together with dean of Kolín Hynek of Ronov (Hynek z Ronova) in front of the Kouřim gate (Kouřimská brána). By a document dated 7th May 1421, Kolín citizens refused Zikmund as their king and they declared four Prague articles and they swore allegiance to the grail.
Some German families moved out of the town because of fear of Hussites. Czech craftsmen of middle class got to town council and other positions. Strengthening Czech was reflected in town books which were from this time written in Czech – before they were written in Latin or German. German influence remarkably decreased, however, after decrease of revolutionary mood in 1423, the Germans started to negotiate with Prague citizens against Jan Žižka. In 1427 they became powerful again and Kolín supported feudal union under their leadership. The town was conquered by the Taborits in December and Prague people led by Prokop Holý drove the remaining Germans out and they vested power in the Hussites led by Jan Čapek of Sány. This caused increase of using Czech in the town which kept supporting Taborites till the end of the Hussite revolution.
After the defeat in battle at Lipany on 30th May 1434, Jan Čapek arrived at Kolín with the rests of his troops, he was followed by the winning army of feudal union. However, there was no more fight, both parties made an agreement and Čapek surrendered to future country government.
The cache
The cache is intended to exchange CWG, GC and TB.
I hope you like it. I wish you a successful hunt.
If you enjoyed this cache, so do not be afraid to give point popularity.
Cache will return to its original position.
