Možná teď ale přemýšlíte, co mají tyto věhlasné podniky společného s Boskovicemi? Dnes už bohužel docela málo, ale ve druhé polovině 90.let minulého století býval cyklistický závod Boskovická stovka pravidelně druhý týden v červnu součástí závodů série Moravský pohár, určeného pro "amatérské cyklisty". Tato série se jezdí i v současnosti - ovšem co vím, už bez účasti závodníků z Boskovic a okolí a také bez závodu v našem regionu - závodu, který pomohl tehdy docela velké popularizaci a rozšíření organizované cyklistiky v našem regionu.
Tehdy, na začátku 90.let se na pulty obchodů s velomateriálem (dříve většinou prodejen Jízdní kola - Šicí stroje) začly pomalu dostávat věci dříve nevídané - hodně často sehnatelné pouze na cyklistických burzách či závodech (samozřejmě bohužel ve velmi omezeném množství). Najednou se zde objevila možnost relativně bez problémů sehnat materiál věhlasných značek, jakými jsou například japonské Shimano, italské Campagnolo, nebo francouzský Mavic. Tyto komponenty tak začaly postupně vytlačovat ze svých pozic doteď naprosto dominantní komponenty a kola domácí značky Favorit. Dalo by se říci, že odteď si naprosto každý fanda cyklistiky mohl postavit kolo, jaké vždycky chtěl - tedy stroje, na kterých do té doby mohli jezdit pouze hrdinové výše uvedených závodů. Úsměvné bylo, že odteď už se nikdo nemohl vymlouvat na to, že mu zrovna to jeho kolo nějak nefunguje – nyní už to bylo jen o jeho penžence (to bohužel hlavně) a potom pak také zejména o fyzičce, která přímo souvisela s tím, kolik ten který rok najezdil...
CYKLOKLUB
Jakýkoliv závod by ale nemohl vzniknout bez někoho, kdo by jej pořádal. Na začátku devadesátých let se v Boskovicích a okolí začali objevovat nejdříve sporadicky a poté celkem pravidelně jednotlivci, kteří zatím neorganizovaně vyjížděli na kolech do okolí. Protože nejsme zase až tak velké město, většinou se stávalo, že jsme se na svých vyjížďkách různě potkávali a pomalu tak začali plánovat, že by nebylo špatné vyrážet společně jako parta a využít tak výhod, které to přináší. Na jaře roku 1993 pak slovo dalo slovo a kolem v té době již zavedeného cykloservisu Kassai se začla scházet parta nadšenců pro svět "galusek" a úzkých "plášťů"(které se tehdy pomalu začínaly nad galuskami prosazovat). Z občasných individuálních vyjížděk do okolí se pomalu stávaly pravidelné (jak se v cyklistické hantýrce říká) “švihy” a z nijak neorganizované skupiny nadšenců vznikl tehdy docela početný Cykloklub Boskovice. Až s odstupem času si uvědomuji, co jsme vlastně dokázali - pobláznit Boskovice pro cyklistiku a jak to byla naprosto fantastická doba. Sraz byl vždy na parkovišti u hotelu Slavia a pak se společně vyrazilo na předem stanovenou vyjížďku - někdy nás bylo klidně až 40 jezdců (což vzhledem k tomu, kolik mají Boskovice obyvatel) je velmi slušný počet. Už to nebylo jen o jednotlivci a tak každé úterý a čtvrtek v podvečer a nebo sobotu celé dopoledne se dal zažít pocit jízdy v pelotonu - chcete-li opět cyklistickou hantýrkou “v balíku”.
Na fotografii níže je zachycen Cykloklub Boskovice před jednou z vyjížděk v květnu 1993. Mezi jeho zakládající členy patřili: Jan Kassai (sedící, čtvrtý zleva), Rudolf "Jerry" Ondráček (stojící, druhý zprava) a František Drašar (sedící, třetí zleva). Pro kolegy cachery je také zajímavý v spodní řadě třetí zprava - Jirka Mareček - Vám všem nyní známý jako Juramara.
ZÁVOD
První ročník závodu (který dal právě délkou tratě část jeho i později používaného názvu) se jel ovšem na jiné trati, než kterou si projedete vy. Trať tehdy vedla také z Boskovického náměstí, ale po sjezdu z kopce zvaného “Jankáč” se prudce stáčela kolem budovy bývalého pivovaru doprava směrem do Pilského údolí. Po projetí "Piláku"se pak dále pokračovalo do Lhoty Rapotiny. Tady se tehdy zatáčelo u hospody "U Chlaďařů" (nyní Chladservis Staněk) doprava směrem ke Skalici nad Svitavou a odsud se pak (tehdy ještě po původní silnici) pokračovalo směrem k boskovické Nemocnici a dále pak kolem budovy SPgŠ zpět na náměstí. Tento okruh měřil 12 km a jel se celkem 8x – celková délka tedy byla bez 4 kilometrů opravdu oněch 100 kilometrů. Okruh byl relativně “jednoduchý” a tak bylo pro příští rok rozhodnuto, že na svoje soupeře vymyslíme okruh maličko náročnější a zároveň snad i hezčí.
Zdejší kopce nabízejí krásná stoupání a nahoře pak i pěkné výhledy – které závodníci ale bohužel většinou moc neocení. Délka tratě už sice nečinila oněch avizovaných 100 km – nyní to bylo "pouze" 79,5 km - název už byl ale docela zavedený a tak jsme se rozhodli ho neměnit a nechat stejný. Náročností tratě si to určitě zasloužila.
Druhý ročník se tak jel již na nové trati, ale v přesně opačném směru, než jakým trať pojedete Vy. Stoupalo se tedy od arboreta Šmelcovna až na Benešov a přes Suchý a Valchov se závodníci vraceli zpět do Boskovic. Ve sjezdu z Valchova do Boskovic, v tzv."Valchováku" pak běžně čelo závodu dole dosahovalo skoro až stokilometrové rychlosti a hrozilo nebezpečí možných havárií. Závody amatérských cyklistů se totiž běžně jezdí pod dohledem policie za plného provozu. Zcela zavřít trať pro motorová vozidla si u nás mohly dovolit pouze závody kalibru např. Závodu míru (ten se bohužel také již nejezdí). Třetí ročník bylo tedy rozhodnuto o změně směru a trať se od té doby jezdila už výhradně ve směru v jakém ji tedy pojedete I vy.
CACHE
Tato 26,5 km dlouhá cyklistická multi-cache je jak z plyne z názvu inspirovaná stejnojmenným závodem. Vy ale pojedete pouze jeden okruh - my jsme závod absolvovali na 3 okruhy. V posledním kole se většinou už začalo v kopcích docela slušně závodit a kdo se chtěl umístit na předních příčkách, nebo snad dokonce na stupních vítězů si musel docela slušně "hrábnout", protože konkurence v té době (ač se to dnes možná nezdá) byla na velmi solidní úrovni.
Primárně je cache určena především pro kolo (ideálně silniční, samozřejmě jde bez problémů objet také na biku). Jednotlivé stage je možno za určitých podmínek odlovit také na motocyklu a snad i autem, ale zrovna poslední možnost u tohoto typu cache myslím není to pravé... Svézt se totiž po této zajímavé trati, zažít pocit zdolávání jednotlivých částí trasy vlastní silou a nakonec objevit i cache, může přinést pouze kombinace aktivního sportu a hry Geocaching...
Trasa se dá projet v závodním tempu, dohromady s jednotlivými zastávkami na zalogování klidně za nějaké 1,5h. V klidu a bez stresu pak samozřejmě jde trasa pojmout dle zvoleného tempa třeba také jako celodenní výlet. Výlet může klidně spojit s odlovem dalších keší, které se nachází poblíž trasy nebo u nás ve startovním městě Boskovice. Pokud už máte okolí vyloveno, tak Vám garantuji "jen" hezkou projížďku v okolí Boskovic na konci s novou krabkou. Cestou se pak samozřejmě můžete zastavit v několika restauracích či hospodách, kde můžete uhasit jak žízeň a také případně i zahnat hlad.
Úvodní souřadnice jsou zvoleny pouze symbolicky - jako místo, kde tento závod několik ročníků po sobě vždy startoval - tedy z horní poloviny náměstí TGM. Nyní se na tomto místě už několik roků po sobě startují Boskovické běhy (dříve Běh za sedmizubým hřebenem).
Trasa vede tedy celkem logicky pouze po silnicích (II. a III. třídy) - v první půli s občas výšším provozem, druhá polovina je pak už s provozem běžným, nebo malým. Je tedy samozřejmostí, že je třeba dbát opatrnosti a dodržovat pravidla silničního provozu. První polovina je fyzicky náročnějsí, budete totiž až na pár výjimek prakticky pořád stuoupat ze startovní nadmořské výšky cca 380 m n/m (náměstí TGM) na nejvyšší bod trasy za obcí Suchý) do cca 690m n/m. Druhá část tratě pak už bude povětšinou z kopce, ale ještě jedno docela nepříjemné stoupání na Vás čeká po průjezdu Vratíkovem i zde.
Na jednotlivých zastávkách pak hledejte samolepku s logem "Boskovická 100" a příslušným označením s číslem. Souřadnice všech stage-í najdete také ve waypointech. Jednotlivé stage jsou umístěny ve směru jizdy. Zastávky jsou umístěny tak, že se vždy dá v blízkosti stage bezpečně na kole zastavit. Odlov autem, jak už jsem říkal, asi taky možný je – nicméně ne vždy půjde, vzhledem k plynulosti provozu, zastavit přímo u jednotlivé stage. Jak je uvedeno výše - tato multicache není primárně pro automobilový odlov navržena.
Souřadnice poslední stage zjistíte dosazením jednotlivých čísel do následujícího vzorečku:
N 4(A)°(B)(C+F).(D*I)(E*I)(B-F)
E 01(G)°(H)(I).(J)(K)(L+J+F)
Závorky mezi sebou nenásobíme. V případe chybějícího označení stage, nebo jiného problému s odlovem mne kontaktujte pomocí PM na stránkách Geocachingu.
!!!POZOR ZMĚNA!!! - 2014-08-19 - z důvodu přesunu místa poslední stage, která byla ukradena bylo nutno změnit vzorec pro výpočet souřadnic. Kdo má jednotlivé indicie už zjištěny, nemusí samozřejmě objíždět celý okruh znovu - stačí jen vypočítat nové souřadnice.
Tuto cache jsem pojal (podobně jako cache Boskovicke "Brands Hatch") jako mojí druhou vzpomínku na mého tátu, který mne k cyklistice přivedl (byť jsem v té době hrál ještě vrcholově i basketbal) a přiblížil mi krásu tohoto sportu, která mě dodnes neopustila a já na kole (silničním i horském) stále jezdím.
