Skalice n. Svitavou - dalnicni krizovatka Traditional Geocache

Další keš věnovaná pozůstatku nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Wroclaw také známé pod názvem „Hitlerova dálnice“ vás zavede do míst, kde se měla nacházet dálniční křižovatka s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava.
V místech, kde se dnes nachází křižovatka silnice II/150 se silnicí do Skalice nad Svitavou, byla naplánována rozsáhlá dálniční křižovatka s tzv. dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava. V prostoru křižovatky byla snaha vést dálnici co nejníže, nejlépe v zářezu, aby přes ní mohla vést dálková silnice. Ale mokřiny Chlumského potoka a Výpustku nutily projektanty vytvořit v jednom místě alespoň mírný násep. Dálková silnice a nájezdové rampy proto musely vést na vysokém náspu, aby se dostaly nad dálnici.

Křižovatka měla patřit mezi nejdůležitější, a proto byl zvolen tvar úplného čtyřlístku, včetně čtyř větví, což se dělávalo takřka výhradně jen u křížení dvou dálnic. Dálková silnice měla být samozřejmě jen dvoupruhová, ale s moderními parametry, srovnatelnými s dnešními silnicemi první třídy. Tedy s obchvaty měst, dlouhými mosty, mírnými oblouky a stoupáním apod. Projekt na této křižovatce počítal i s přestupovým autobusovým bodem, proto byly naplánovány na dálnici i na dálkové silnici zastávky autobusu, které měly být navzájem propojeny chodníky a schodišti. V první fázi měla dálková silnice směrem od Plzně na křižovatce s dálnicí končit, a proto v plánech chybí jak její pokračování, tak i obě východní ramena, která by se dostavěla později. Lístky čtyřlístku však měly být vybudovány všechny čtyři už od začátku.

Stavba křižovatky byla během války zahájena, ale do doby přerušení prací se větší rozsah zemních prací neuskutečnil. Kvůli průtahům, způsobených spory mezi staviteli dálnice a staviteli silnice, zůstaly přerušeny už v ranném stádiu a vykonané práce byly zanedbatelné. Nejvíce bylo samozřejmě vykonáno na samotné trase dálnice, pro níž bylo vybudováno takřka kompletní těleso. Nadjezd ale nebyl vůbec založen a náspy se teprve začaly budovat. Silnice ze Skalice zůstala zachována a násep dálnice byl kvůli ní přerušen. Stejně tak nebyla odkloněna státní silnice z Brna do Svitav (I/43), která trasu dálnice zase přetíná svým náspem.

Po válce byla ramena křižovatky a částečně i těleso dálnice postupně rekultivováno a rozoráno, takže po nich není ani památky. Dálniční těleso od křižovatky na sever až k mostu u Mladkova bylo v 70.-80. letech využito pro přeložku silnice I/18 (později II/150). Avšak ne celé, pouze jeho západní polovina profilu. Kvůli vhodnějšímu napojení přeložky na silnici I/43 bylo těleso dálnice pod silnicí zvýšeno náspem. Podobně byla upravena i silnice od Skalice, která se nově napojovala do přeložky a ne už do I/43.

Exteritoriální dálnice Breslau-Wien (Wroclaw-Vídeň) také známá pod názvem „Hitlerova dálnice“, či zkratkou A88 je označení nedostavěné dálnice která měla přes Moravu a severovýchodní Čechy spojovat Vídeň s dnes polskou Vratislaví. Podle následného projektu měla mít dálnice délku 320 km. Rozestavěno bylo 83 km na území dnešní České republiky.
Přípravné práce započaly ještě před koncem roku 1938 a jejich postup je z dnešního hlediska ohromující. Plány i pozemky pro výstavbu byly připravené za pouhé tři měsíce. Pozemky poté předala československá vláda Německu. Po okupaci zbytku českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava dochází k dalšímu zrychlení přípravy výstavby této dálnice. Územím protektorátu měla dálnice procházet v délce 65 km a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940.
Dálnice se začala budovat 11. dubna 1939, avšak 30. dubna 1942 byla její stavba v důsledku ekonomických potíží a vojenských neúspěchů nacistického Německa zastavena. Až do konce druhé světové války hlídala staveniště německá armáda. Po válce bylo staveniště opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo.
Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlova na jižní Moravě a končí na severu pak v katastru obce Městečko Trnávka na severozápadě Moravy. Některé úseky původní dálnice byly později využity při výstavbě novějších silnic, jako například část trasy rychlostní silnice R52 v katastrech obcí Syrovice a Sobotovice. Některé současné koncepce počítají s využitím téměř celé trasy této dálnice pro výstavbu nové rychlostní silnice R43.

Prameny:
[1] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[2] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Německá průchozí dálnice, II. díl - Jižní úsek, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[3] Janda, Tomáš - Lídl, Václav: Stavby, kterým doba nepřála, Ředitelství silnic a dálnic ČR.
[4] Jirůšek, Robert: Historie nedokončené dálnice Vratislav-Brno-Vídeň, Bakalářská práce, PF MU, Brno 2013.
[5] http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm
[6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Exteritoriální_dálnice_Vídeň_-_Vratislav

Naše keše, věnované Německé exteritoriální dálnici Breslau-Wien:

• GC475MG Challenge - Hitlerova dálnice (Kohoutovice - dálniční most přes polní cestu)

• GC4ZB32 Černá Hora - dálniční propustek
• GC475MG Čtyřmostí
• GC46PRA Dálniční most přes říčku Kuřimku
• GC475MG Drnovice - dálniční most přes silnici
• GC475MG Kníničky - dálniční propustek
• GC4AHAM Kníničky - dálniční dálniční most přes údolí Svratky
• GC3PC0A Odpočívka Drásov
• GC4ZB36 Skalice n. Svitavou - dálniční křižovatka s dálkovou silnicí Plzeň-Ostrava
• GC3PC0A Voděrady - dálniční most přes potok Výpustek
• GC565A2 Žernovník - dálniční most
• GC565A6 Žernovník - dálniční propustek

Jak na keš:

Až vám GPS ukáže nulu, tak pokud jste se přiblížili ve směru od Vídně, zahněte doleva, vydejte se dolů a hledejte zhruba uprostřed.

Nezapomeňte si k odlovu přibalit čelovku, bude se Vám určite hodit.