Miroslavske slepence - Markuv kopec EarthCache

Podmínkou uznání logu této earth cache je zaslání odpovědí na otázky na danou e-mailovou adresu přes můj profil, poté se zalogujte, pokud bude něco špatně, ozvu se. Poznámka: Jako pomůcky jsou potřeba: metr, cca 6m provázek/pásmo, výškometr, GPS a úhelník, popřípadě jiný nástroj pro určování úhlu/sklonu .

1.V horní části lomu najdi pískovcové deskovité vrstvy a zjisti, jaká je největší tloušťka pískovcové deskovité vrstvy. (foto 3 - 7).

2.Spočítej jaký je největší počet pískovcových desek silnějších nežli 4 cm naskládaných na sobě ve vrchní vrstvě lomové stěny.

1.V dolní části lomu najdi největší 3 vápencové valouny v trojúhelníkovém postavení ve slepenci. Popiš jejich barvu a barvu slepence v němž jsou tyto valouny vsazené.

2.Změř vzdálenost tří valounů (od kraje obvodu jednoho ke kraji obvodu druhého) tvořící trojúhelník ve slepenci (viz. obrázek).

3.Urči sklon nakloněné stěny slepence s uvedenými valouny ve stupních.

4.Změř obvody jednotlivých valounů ve slepenci tvořících trojúhelník (označenými čísly v obrázku).

1.Změř obvod celého slepencového balvanu.

2.Změř největší výšku (tloušťku) slepencového balvanu.

Vyfotografuj cokoliv z pestré nabídky živých i neživých přírodnin na této lokalitě, případně z Tvého pohledu něco mimořádně zajímavého. Díky...

Lokalita nazývaná Markův kopec je označen je součástí rezervace „Národní přírodní památka - Miroslavské kopce" a je zařazena do NATURA 2000. Nachází se na dominantní vyvýšenině v jižní části Miroslavi .

Kromě výskytu vzácných a kriticky ohrožených rostlinných druhů (lněnky rolní, pískavice Provensálské, křivatce českého atd.) a živočišných společenstev skal a stepních lad, zde vystupují dokonale zachované polohy slepenců, které tvoří podklad pro biotickou složku. Příjemná procházka po Miroslavských kopcích je určitě v každém ročním období, ovšem na jaře kdy kvetou vzácné kytky je asi nejhezčí. Vede tu naučná stezka s množstvím informací a fotografií. Omezení je pouze v době vinobraní, protože kolem jsou velice početné, krásné vinice (multicache TORMANN-JARA: 09.Vinicni trat „Weinperky“– Miroslav), kterými naučná stezka místy prochází. Na východním okraji tzv. miroslavské hrástě, mezi Miroslavskými Knínicemi a jižním okolím Miroslavi, vystupují v prostoru o šířce 1,5 km a délce téměř 6 km pestré slepence. Nedosahují ale velké mocnosti. Podloží slepenců tvoří zvětralá rula, která byla ve vrtu v Miroslavi nalezena již v hloubce 21 m. Stáří slepenců není prokázané, nejspíše odpovídá permu a často bývají proto srovnávány se slepenci na východním okraji boskovické brázdy. Na lokalitě opuštěného lomu po obou stranách cesty na Markově kopci lze spatřit částečně zrnitostně vytříděné a opracované šedočervené permokarbonské slepence, označované jako miroslavské slepence (brekcie). Slepencové valouny jsou oválné, polozaoblené až poloostrohrané, velikost největšího valounu je až 30 cm. Ve valounech dominují vápence macošského souvrství, dále pak byly zastiženy granitoidy, diority, ruly, amfibolity, svory, břidlice, droby a křemen. Jen v malém množství jsou zastoupeny aplity, biotitické ortoruly a krystalické vápence. Valouny jsou tvořené převážně devonskými vápenci různého zbarvení a zrnitosti (černé, šedé, bílé, masově červené). Některé z nich obsahují i mikrofaunu. K hojně zastoupeným valounům patří i růžově zbarvené granitoidy brněnského masivu. Slepence jsou často porostlé lišejníky mnohdy zakrývající slepencové valouny.

Ve slepencích v místě nízké staré lomové stěny se nacházejí na několika metrech drobné pískovcové deskovité vrstvy. Na jejich vrstevních plochách jsou velmi dobře zachované proudové čeřiny a bahenní praskliny. Slepence představují z hlediska depozičního prostředí sedimenty aluviálních kuželů (pravděpodobně mediální části), s dobře zachovanými sedimenty ukládající se mimo koryta - pískovcové vložky.

Pro tyto slepence je charakteristická přítomnost devonských vápenců a granitoidů brněnského masivu. Nápadný je naproti tomu nedostatek materiálu pocházejícího z oblasti moldanubika a miroslavské hrástě. Základní hmota slepenců je červenohnědě zbarvena a její látkové složení odpovídá arkózám. Respektujte prosím, že se nacházíte v areálu přírodní rezervace a podle toho se tu chovejte. Díky.

Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko.

In: Mackovčin P.(ed): Chráněná území ČR, Svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, str. 617-618, Praha.

Dobrý den,

dostala se ke mně vaše žádost o souhlas s umístěním virtuální Earthcache na Markově kopci v NPP Miroslavské kopce.
Aktivity tohoto typu nepovažujeme v chráněných územích za škodlivé. V NPP Miroslavské kopce není omezen pohyb mimo značené cesty, jako tomu může být u jiných chráněných územích a jelikož virtuální Earthcache nevyžaduje, jak píšete, žádné zásahy do chráněného území neshledávám zde žádnou kolizi se zájmy ochrany přírody.
Samozřejmě zvýšený pohyb návštěvníků může vést např. k vyššímu riziku sešlapu, ponechávání odpadků apod. ale to je jev, který je obecný a pokud je třeba v zásadách geocachingu něco jako pravidla šetrného chování v přírodě, pak zrovna "kačeři" mohou v této věci patřit k těm lepším návštěvníkům chráněných území.
Uvítáme pokud "kačeři" obdrží v popisu k virtuální Earthcache i drobnou informaci, že území je velmi cenné pro své přírodní hodnoty.
Pokud vám postačí tato forma souhlasu, pak je to z mé strany vše. Pokud požadujete oficiální písemný souhlas, případně nějaké další informace tak mne kontaktujte.

Přeji pěkný den.
S pozdravem
Mgr. Přemysl Heralt
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava a Krajské středisko Brno
Náměstí 32, 692 01 Mikulov na Moravě
tel.: +420 519 510 585
fax: +420 519 511 130
mob.: +420 728 241 925
e-mail: premysl.heralt@nature.cz