Pokud se sebou uzavřeme první dohodu, zavážeme se k tomu, aby jsme neubližovali slovem. Naučí nás, aby jsme slova zvážili a vyslovili je teprve potom, kdy jasně vysvětlí, co od druhého požadujeme, co mu chceme sdělit za informaci, aby nedocházelo k nedorozuměním, protože slovo je obrazně řečeno jako semínko. Zasadí myšlenku a ta ve druhém nadále roste a ihned tak vzníká prostor pro manipulaci (často využíváno v politice).
Nejlépe se to dá pochopit na dětech. Občas se stává, že jim dáváme skutečně nesmyslné příkazy. Dítě si hraje, nás to ruší a mi mu řekneme:"Okamžitě se uklidni!". To je obtížný pokyn i pro zkušeného jogina a troufám si tvrdit, že by to nedokázal nikdo z nás. To dítě se snaží samozřejmě vyhovět, protože má rádo své rodiče, ale ono to nejde a dítě je samozřejmě nešťastné a tudíž neklidné ještě víc. Vzteká se na sebe, že nedokáže rodičům vyhovět a zároveň na ně, že mají tak nesmyslné příkazy. Pak se to zhorší a rodiče mají hned další řešení. "Odejdi do svého pokoje a vrať se, až budeš normální." Co pak to dítě v tom pokoji asi dělá? Jak tam tenhle pokyn luští? Jak pozná, co je to normální? A jsou i jiné zvláštní pokyny. "Tak už konečně spi!". Dítě se snaží usnout a čím víc se snaží, tím víc je vzhůru. Nebo jednoduchá věta "Vystřel!". Případně velice sympatická věta: "Já tě asi zabiju!". Vrchol rodičovské magie je záhadný příkaz "Zmiz!". "Jdi mi z očí!". U tohoto příkazu dítě zpočátku neví, ale časem se zmizet skutečně naučí a mi pak říkáme: "Hele to je tak hodný dítě, já o něm celej den nevim." Ale už nevíme, že to dítě zmizí proto, že pochopilo, že se zlobíme a my máme rádi jen to hodné dítě, tak to zlobivé mizí jinam a dělá tam to,co jsme mu my zakázali.
Schválně si to zkuste zítra v práci, říct třeba rozzuřenému kolegovi: "Okamžitě se uklidni!" Řekněte rozzuřenému šéfovi na poradě. "Odejdi do své kanceláře a vrať se, až budeš normální!". Řekněte policistovi, až vás zastaví s autem."Zmiz!". Pochopitelně mu neříkejte "Vystřel!".
Proto máme tuto první dohodu, která nám říká, aby jsme neztráceli cíl, kterému potřebujeme něco sdělit a abychom mu řekli přesně to, co od něho potřebujeme, aby nedocházelo k nedorozumění a toho druhého to nezmátlo.
Keš je součástí série keší Čtyři dohody. Nezapomeňte si opsat bonusové číslo na titulní straně log booku, budete ho potřebovat k nalezení bonusové keše Pátá dohoda.
Zde si můžete poslechnout divadelní představení Jaroslava Duška, ze kterého jsem čerpal a které vám úplně krásně všechny čtyři dohody vysvětlí a zároveň vás velmi pobaví: Čtyři dohody
Další keše v sérii:
Čtyři dohody: 2.Neberme si nic osobně
Čtyři dohody: 3.Nevytvářejme si falešné domněnky
Čtyři dohody: 4.Dělejme vše, jak nejlépe dovedeme