Dřínovská stráň

Milí návštěvníci této keše, vítejte v blízkosti přírodní rezervace Dřínovská stráň, která se nachází v katastrálním území Úžice.

Pokud jste vážili cestu až sem, projděte se po blízké cestě až přímo do rezervace a pokochejte se touto zajímavou plochou. Jedná se o jižně orientovanou stráň, která byla přírodní rezervací vyhlášena v roce 1994. Důvodem ochrany této plochy jsou opukové bílé stráně s bohatou teplomilnou květenou a entomofaunou. 

Stráň je pokryta mozaikou teplomilných trávníků. Na svazích lze najít pryšec sivý (Euphorbia seguieriana), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), kavyl Ivanův (Stipa pennata), len tenkolistý (Linum tenuifolium) či ledenec přímořský. Z živočichů žije v oblasti řada reliktních xerotermních druhů, např. kobylka Bicolorana bicolor a Platycleis denticulata. Průzkum brouků zjistil 44 druhů z čeledi mandelikovitých (Chrysomelidae) a 94 druhů z čeledi nostacovitých (Curculionidae).

(toliko Wikipedie)

Hospodaření na ploše

Tuto plochu má ve správě Středočeský kraj, který o ní pečuje formou externích dodavatelů. V současné době se o plochu stará i zakladatel této keše ;)

Na ploše v nedávných letech došlo k vykácení převážné většiny vegetace a zůstaly jen solitérní dřeviny, především dřín a hloh. Na zbytku území jsou již zmíněné teplomilné trávníky, které se pravidelně (jednou ročně) kosí. Kosením dochází k odstranění travní hmoty a odstranění stařiny (loňská tráva) a vymlazujících dřevin. Kosí se vždy 2/3 plochy a jedna třetina zůstává nepokosená. Tyto vynechané plochy mohou sloužit hmyzu, který je vázán na vzrostlé trávy. V případě plošného několikaletého kosení by mohlo na tomto místě dojít k vymření celých populací takto vázaného hmyzu.

Seč travin probíhá především ručně za pomoci křovinořezů. Díky tomu nedochází k narušení travního povrchu těžší mechanizací. Ale je to dřina, to mi věřte... Následně se tráva shrabe na kupky, kupky se na plachtách ručně odtáhnou na spodní hranici a odtud je tráva odvezena. Díky odvozu travin nedochází k uvolňování dusíku z tlející biomasy zpět do půdy. Kdyby k tomu docházelo, hrozil by zde větší výskyt nevhodných ruderálních rostlin (například kopřiv).

(západ slunce na svahu v den publikování keše)

(pohled z dálky na posekané pruhy)