Lokalita "Hradisko" se nachází asi 1,5 km jihozápadně od středu obce, v oblasti Jaroměřické kotliny. Leží na nevysoké ostrožně nad pravým břehem Rokytky a jejími dvěma malými pravoběžními přítoky. Má přibližně trojúhelníkovitý tvar o rozloze asi 5 ha a původně musela být nepochybně opevněna nejenom na obvodě svahů, nýbrž také z nejpřístupnější jihovýchodní strany. J. Palliardi prováděl sice v prostoru lokality výzkumy již před první světovou válkou, avšak teprve roku 1928 uvedl poprvé hradisko do archeologické literatury I. L. Červinka, který zmínil, že kromě sídlištních objektů z halštatského období zde byla prokopána také jáma z doby hradištní. V roce 1950 zde uskutečnil výzkum M. Mazálek z Archeologického ústavu v Praze, který v sondách na západním obvodu zjistil destrukci kamenné hradby, datovatelné do horákovské kultury doby halštatské (7. - 6. století př.n.l.). Stejně datoval lokalitu i V. Podborský, který však na základě údajného staršího plánku J. Palliardiho vymezil podstatně větší půdorys hradiska o rozloze asi 30 ha. Na základě výše uvedeného údaje o objevu slovanského objektu nevylučuje Z. Měřínský, že lokalita mohla být opevněna i v mladší době hradištní (11. - 12. století n.l.).
(zdroj: Ústav archeologické památkové péče Brno)
Trasa vede po vyšlapaných lesních cestách kolem soutoku Rokytky a Rokytné až k majestátnímu kaštanu a jednomu ze čtyř bývalých Jaroměřických mlýnů: Hradištnému mlýnu. Tento mlýn byl ze čtveřice největším a nejdražším. Součást mlýnu tvořila valcha na valchování sukna a v roce 1628 byla k mlýnu přistavěna pila. Dnes již z mlýnu mnoho nezbývá. Stavba je hodně poničená (avšak stále používaná) a z vybavení mlýnu zbylo jen stavidlo a část náhonu.
Na kráse oblasti Bydliska naneštěstí poslední roky ubírá usídlení bezdomovců blízko soutoku (bohužel právě v původně nejhezčím místě). Trasa kolem chatové oblasti je ovšem ponechá na druhém břehu.