Motto: "Hranice? Nikdy jsem je neviděl. Ale vím, že existují v myslích mnoha lidí."
Thor Heyerdahl
Ve světové historii zanechalo svůj otisk mnoho vynikajících mužů a žen s českými kořeny. Jedni jsou známí více, jiní méně a mnoho z nich je neprávem takřka zapomenuto.
Pojďme si některe z nich připomenout..
Daniel Strejc
„Na mnoha místech nacházejí se v Islandu vody horké a vroucí, z nichž dým veliký jako z nějaké vápenice vychází; ty z země silně se prejští… Islandeři maso v nich sobě vaří; někteří prostě anebo na provaz uvážíc v vodě viseti ho nechají, až se namísto uvaří, což se sic v krátké a malé chvíli státi může velikou horkostí té vody… Tak podobně kdož slad mají, pivo sobě v ní vářejí.“
Takto popsal ve své knize využívání geotermální energie dávnými obyvateli Islandu na počátku 17. století první Čech, jehož cesta na ostrov ledovců a sopek je historicky doložena: Daniel Strejc, řečený Wetterus.
Strejc se narodil v Hranicích na Moravě jako syn básníka Jiřího Strejce, jednoho z překladatelů Bible kralické. Mladý Daniel získal vzdělání na bratrských školách na Moravě a poté studoval na luteránském gymnáziu v Brémách. Pobýval tam spolu s Janem Salmonem-Podhorským, rodákem z Podhoří u Hranic a svým společníkem na cestě na Island.
Na cestu se Strejc a Salmon vydali 16.5.1613 z přístavu v Brémách. Na Island se dostali po třítýdenní dobrodružné plavbě.
„První nebezpečenství měli jsme od loupežníků mořských, kteříž druhého dne našeho plavení se na nás natrefili... Ale mimo naděj Bůh je zdržel, že k nám samým nepřipluli. Druhá žalostná věc aneb nebezpečenství byla nemoc mořská, kteráž nemálo také, ale velice nás trápila a rmoutila.“
Proč se vlastně tito dva kanovníci na tuto dobrodružnou cestu na sever vydali, není známo. O důvodech výpravy se v cestopise nezmiňují. Možná šlo o ryze dobrodružný podnik, pravděpodobnější však bude, že šlo o jednu z výprav vyslaných Jednotou bratrskou, které měly pátrat po zbytcích první křesťanské církve. Tedy podobný tajný úkol, jaký měl před více než sto lety v oblasti Středního východu člen Jednoty Martin Kabátník.
„Jsouť pak velrybové na pohledění velice hrozní, jakož pro svou velikost, tak i pro svou černost, nebo samy oči toliko jejich blyští se a k ohni podobné jsou. Když se po moři procházejí, tedy mnoho vody vysoko před sebou ženou...“ Velryby zřejmě Strejcovi natolik učarovaly, že jejich popis v krásné kralické češtině připojil ke svému cestopisu o putování na Islandu. Dlužno dodat, že se v tomto cestopise můžeme dočíst i o půl míle dlouhém mořském hadovi či jakési tříhlavé mořské obludě.
Loď se Strejcem a Salmonem přistála na západním pobřeží ostrova, poblíž kostelíka Helgafell. Zpočátku pobývali u kupce, s kterým se na Island dostali, přes den poznávali krajinu a v noci přespávali na lodi. Šťastnou náhodou se seznámili se synem rychtáře Jóna Sigurdssona, díky němuž se mohli Strejc a Salmon vypravit na sněm islandského parlamentu - Althingu, který se konal na pláni Thingvell. Na sněmu se ujal obou poutníků islandský hejtman (zástupce dánského krále, pod nějž Island patřil), který je po nějakou dobu hostil na dvorci Bessastadir. Hejtman Herluf Baa také za Strejce a Salmona opatřil a zaplatil loď na cestu zpět, na Islandu se tak zdrželi celkem tři až pět týdnů. Na zpáteční cestě z Hafnarfjorduru do Hamburku zažili dobrodružství, když
„bouře veliká se strhla a vždy více a více po tři dni noci se rozmáhala.“
Po návratu Strejc žil několik let na Moravě, pak pokračoval na studiích v Heidelbergu. Stal se učitelem prince Fridricha Jindřicha, jednoho ze synů zimního krále Fridricha Falckého, s nímž pobýval u dvora v Praze a poté v Nizozemí.
Po úmrtí svého žáka Strejc studoval ještě několik let v Leydenu. Roku 1632 pak odešel do polského Leszna, kde se stal správcem tiskárny Českých bratří. Oženil se zde s krásnou Kristinou Poniatowskou, schovankou J. A. Komenského, proslulou prorockými viděními. Po požáru Leszna roku 1656 odešel Strejc do slezského Brzegu, kde se stal konseniorem Jednoty bratrské; naposledy o něm psal Komenský v jednom ze svých dopisů roku 1669. Zemřel asi krátce poté, ale datum ani místo úmrtí není známé.
Svůj cestopis,
Islandia aneb Krátké vypsání ostrova Islandu, obohacený o popis ostrova po náboženské, politické i přírodní stránce, vydal Strejc roku 1638 česky a polský v Leszně, o dva roky později vyšel i v němčině.
Pokud si chcete zalogovat i bonusovou kešku této série, nezapomeňte si z logbooku opsat bonusové číslo.
Zdroj: nakladatelství Libri, wikipedia.org, www.whalingmuseum.org