Rustonova továrna
Pražská akciová strojírna, dříve Ruston a spol. všeobecně známá pod zkráceným lidovým názvem Rustonka, byl významný pražský strojírenský podnik, který stával ve východní části Karlína na hranici s Libní, v prostoru zvaném Švábky, mezi libeňskou Palmovkou a karlínskou Invalidovnou.
2. pol. 19. stol
Šlo o jeden z prvních strojírenských podniků v hlavním městě Praze. Z dnes již zcela zaniklého areálu závodu v současnosti zůstala stát pouze památkově chráněná budova někdejší kotelny s šestibokým 42m vysokým cihlovým komínem, pocházející z poloviny 19 století nezůstalo vůbec nic. (edit 1.3.2014)
2007 až březen 2014
Na místě kdysi bývala přádelna. V roce 1832 zde přičiněním britských podnikatelů bratrů Thomasových vznikla továrna na parní stroje. Ta v roce 1850 přešla do majetku významného britského podnikatele Josepha Rustona, jehož příjmení pak dalo firmě její trvalý název. Firma zpočátku vyráběla zejména kotle a parní stroje.
Joseph Ruston byl britský lodní stavitel a podnikatel v říční plavbě, provozoval Pražskou paroplavební společnost. Jeho firma tehdy vyráběla na mnoha místech v Evropě zejména různá strojní zařízení a díly pro říční i zaoceánské lodě určená pro různé provozovatele v Rakousku i Německu. Stavěla se zde jak říční, tak i námořní plavidla, zejména parníky, vyráběly se zde parní stroje určené nejen pro paroplavbu. V Rustonce byl vyroben například parník Praha, se kterým na Vltavě roku 1865 zahájila provoz Pražská společnost pro paroplavbu.
Později, koncem 19. století, se zde začaly vyrábět i různé nýtované ocelové konstrukce, zejména pak ocelové mosty a ocelové střešní příhradové konstrukce - pochází odtud střešní konstrukce pražského Rudolfina či některé objekty na Pražském výstavišti.
Strojírna se významně podílela svými konstrukcemi také na dvou již neexistujících pražských mostech, na lávce u Rudolfina (na místě dnešního Mánesova mostu) a na řetězovém mostě Františka Josefa I. (na místě dnešního Štefánikova mostu).
1900
S podnikem úzce souvisel dnes již zaniklý Karlínský přístav, který byl vystavěn na jednom rameni blízké Vltavy. Do továrny vedla železniční vlečka ze stanice Praha-Libeň Dolní nádraží na dnes již zrušeném úseku trati Rakouské severozápadní dráhy.
Ústřední dílny Elektrických podniků
V roce 1912 pak celý podnik přešel do vlastnictví Elektrických podniků hlavního města Prahy. Ihned poté se začalo s rekonstrukcí areálu pro potřeby nových ústředních dílen Elektrických drah.
Ke konci roku 1912 se rozeběhla výstavba nové administrativní budovy. Postupně zde byly zřízeny zcela nové provozy – montovna, strojovna, kovárna, navijárna, karosárna, lakovna, truhlárna, gumárna, krejčovské dílny.
Postupem doby zde byl vytvořen hlavní opravárenský a údržbářský podnik určený pro údržbu a opravy všech vozidel tehdejší městské hromadné dopravy v Praze. Pro tento účel došlo v roce 1913 k napojení areálu i na pražskou tramvajovou síť ze Sokolovské ulice v prostoru mezi Invalidovnou a Palmovkou.
20. Léta 20. Století: U posuvny před halou montovny v Rustonce se sešly tři vozy se zajímavými osudy: Vlečný vůz ev.č.555 získal své číslo v roce 1905 přečíslováním z čísla 255, které obdržel v roce 1903 po přestavbě z vozu koňky ev.č.11, který pocházel z roku 1876, zrušen byl v roce 1924. Motorový vůz ev.č.238 pochází z roku 1908, v roce 1955 byl předán do Olomouce, motorový vůz ev.č.85 pochází z roku 1900, v roce 1927 byl přestavěn na vlečný vůz ev.č.1973 a vyřazen byl v roce 1933
Zpočátku se zde kompletně opravovaly především tramvaje a tramvajové vozy, později k nim přibyly i autobusy a trolejbusy, úplně naposled pak konstrukce tramvajových kolejišť - tramvajové výměny, kolejová křížení, kolejové oblouky apod. Nacházely se zde, mimo jiné, i krejčovské dílny, kde se šily služební uniformy pro pražské tramvajáky. V Rustonce navíc od roku 1925 až do výstavby nových autobusových garáží v Dejvicích garážovaly autobusy Elektrických podniků.
Autobusové garáže Rustonka
Po druhé světové válce se firma až do roku 1994 stala součástí Dopravního podniku hlavního města Prahy.
30. léta 20. Století: Interiér montovny tramvajových dílen v Rustonce
Souprava brněnských vozů ev.č.99+185 v areálu Rustonky, vlečný vůz ev.č.185 si vyzkoušel posuvnu před montovnou, která v době největší slávy měla 16 kolejí
Útlum a demolice
Od 50. let 20. století zde postupně s nárůstem nových kapacit a přesouvání výroby jinam docházelo k utlumování výroby.
V padesátých letech Rustonka sice postačovala pro údržbu starých dvounápravových tramvají, ale pro opravy nových tramvají řady T již tyto objekty naprosto nevyhovovaly. Naprosto katastrofická situace v údržbě tramvají nastala po obrovském požáru Rustonky 7. ledna 1958.
Motorový vůz ev.č.2236 dodaný Ringhofferovými závody v roce 1930 a vyřazený v roce 1974 po ukončení provozu dvounápravových vozů, procházel ještě v roce 1971 prohlídkou v Ústředních tramvajových dílnách Rustonka
Pracovní víceúčelový vůz ev.č.6-4018 vzniklý přestavbou dvounápravové tramvaje s dosazenými čely T3 vjíždí ze Sokolovské ulice do areálu Ústředních dílen Rustonka
Po ukončení provozu dvounápravových tramvají v roce 1974 se zde přestaly tramvaje opravovat úplně. Rustonka sice zůstala napojena na kolejovou síť, ale odbočka se využívala jen příležitostně při přepravě kolejnic a materiálu z areálu továrny nákladními tramvajemi. Dokonce i tramvajové posuvny ještě nějaký čas sloužily k přepravě opravovaných autobusů.
1978: Motorový vůz ev.č.4004 dodaný Ringhofferovými závody v roce 1927 v Ústředních tramvajových dílnách Rustonka
Kolejová odbočka byla zrušena v rámci rekonstrukce Sokolovské ulice v roce 1981. Jenže ani to ještě neznamenalo definitivní konec zdejšího kolejiště, protože v areálu zůstaly dvě tramvajové lokomotivy sloužící k posunu železničních vagónů. Definitivní tečku za tramvajovým provozem udělalo zrušení železniční tratě na Těšnov 3. června 1984. Kolejiště bylo od té doby postupně rušeno.
Po transformaci Dopravního podniku v devadesátých letech se stala Rustonka od 1. dubna 1994 sídlem dceřiné akciové společnosti Pražská strojírna, výrobce většiny kolejových konstrukcí pro pražskou tramvajovou síť. Nedostatečné výrobní kapacity areálu však nepostačovaly dnešním standardům a snaha města vytěsnit průmyslové závody sídlící v blízkosti centra na lukrativních pozemcích si na začátku nového tisíciletí vybrala svou daň.
2005
V roce 2005 výbor pro infrastrukturu MHMP rozhodl o výstavbě komunikace Pobřežní III, která se stala záminkou pro likvidaci Rustonky. Silniční spojka v prodloužení Pobřežní ulice vedoucí na Palmovku se mohla Rustonce vyhnout. Podle projektu společnosti PUDIS a. s. však byla trasa vedena tak, aby muselo dojít ke zbourání celého areálu. Díky tomu mohlo mezi protaženou Pobřežní ulicí a nově vybudovanými protipovodňovými zábranami vzniknout volné prostranství, lukrativní místo s výhledem na Hradčany.
2005
V roce 2006 započalo stěhování společnosti Pražská strojírna do nového areálu.
2006
"Poslední" kolejovou konstrukcí montovanou ve staré Rustonce se stala ta pro křižovatku Letenský tunel. Uvozovky jsou použity zcela úmyslně, kolejová konstrukce byla vyrobena v předstihu několika let a neustálé oddalování rekonstrukce Štefánikova mostu neumožňovalo její položení.
Na začátku roku 2007 bylo dovršeno přesunutí výroby a Pražské strojírny se přestěhovaly do nově zrekonstruovaného areálu ve Vinoři.
Areál Rustonky zakoupil ve veřejném řízení slovenský developer J&T REAL ESTATE.
V průběhu letních měsíců začalo bourání menších objektů. Demolice se zaměřila zejména na objekty nacházející se ve stopě budoucí sběrné komunikace spojující Pobřežní s Voctářovou a Libeňským mostem. V listopadu 2007 proběhla demolice výrobních hal přiléhajících k ulici Švábky, předznamenávající definitivní konec areálu.
2007: Protiletecký kryt
Na počátku roku 2008 skončily v prachu a sutinách i ostatní objekty bývalých Ústředních dílen, čímž se definitivně završila další etapa historie tohoto místa, kterou do budoucna připomíná již jen budova někdejší kotelny.
2008: Kotelna
2008: Detail kotelny
2008: Stav kotelny před náletem sběračů kovů
o měsíc a něco později :)
Na místě zaniklé továrny mělo podle původních předpokladů vzniknout zbrusu nové polyfunkční centrum tvořené nákupní galerií, kancelářskými prostory a komfortním bydlením s původním tradičním názvem Rustonka. Centrum o užitné ploše cca 70 000 m2 mělo být původně hotovo do roku 2011.
Původní nerealizovaný návrh polyfunkčního centra
Nerealizovaný záměr J&T FINANCE GROUP
Tento záměr se vzhledem k ekonomické situaci nerealizoval. J&T zvolna opouští velké projekty. Co se týká výstavby víceúčelového centra Rustonka na Invalidovně, developer J&T rozhodl, že původní plány na vybudování především maloobchodního centra změní a důraz položí hlavně na kancelářské plochy. Dlouho s projektem vyčkával, až se situace na trhu zlepší.
Koncem února 2014 však začala demolice i bývalé kotelny. Společnost J&T, které pozemek s torzem kdysi slavných strojíren Josepha Rustona patří, tvrdí, že jí to nařídil statik. Místní obyvatelé i odborná veřejnost jsou ale přesvědčeni, že jde o zvůli developera, kterému jsou po vůli místní úředníci i památkáři. Pražský magistrát ale tvrdí, že nemůže nic dělat, protože bouraná kotelna nebyla kulturní památkou.Plánovaný administrativní komplex tak nakonec ponese pouze jméno Rustonky, aniž by zachoval alespoň kousek jejího ducha.
1.3.2014 bylo dílo zkázy dokončeno, zbourána byla jak kotelna, tak komín
Hospodářské noviny 15.4.2015:
Developerská společnost J&T Real Estate CZ letos začne stavět kanceláře v Praze-Karlíně. Součástí projektu s názvem Rustonka jsou tři administrativní budovy, z nichž první bude mít téměř 11 300 metrů čtverečních čistých kancelářských ploch. Další dvě budou srovnatelné velikosti.
Investor má již stavební povolení a v nejbližších týdnech vyhlásí výběrové řízení na dodavatele stavby. "Jednoznačně chceme začít stavět ještě letos, cílíme na podzim," řekl HN Martin Kodeš, obchodní ředitel a ředitel představenstva J&T Real Estate CZ.
"Budovy chceme stavět postupně. Jsme teoreticky připraveni je postavit najednou, ale myslím, že trh by takový objem ploch neabsorboval," řekl Kodeš. Výstavba potrvá 14 měsíců, takže první firmy by se do Rustonky mohly stěhovat v první polovině roku 2017.
Součástí budovy o sedmi nadzemních podlažích má být restaurace a další služby. "Počítáme i s parkem, bude tam velká zelená stěna, aby bylo území lidem příjemné," dodal Kodeš.
J&T Real Estate chtěla na místě bývalé Rustonky postavit původně nákupní centrum. Později firma od záměru ustoupila kvůli velké konkurenci obchodních center. Loni v únoru nechal developer zbourat komín, který po bývalé továrně zůstal. Za to sklidil ostrou kritiku.
Investor podle Kodeše se zachováním komína počítal nejen v rámci původně plánovaného nákupního centra, ale i administrativního komplexu. Později ale zjistil, že byl komín v dezolátním stavu. "Bezdomovci nám tam topili, pálili kabely, komín se začal lehce naklánět," popsal Kodeš.
Někdy ve druhé polovině roku 2013 při přípravě stavebního povolení začal investor podle Kodeše zjišťovat, jak by šlo komín zachránit. "Chtěli jsme vědět, kolik to bude stát, proto se udělaly vrtné sondy. Komín měl popraskané zdivo a jeho sanace by přišla na 20 milionů korun, tak jsme ho shodili. Byla to čistá matematika. Vedly se kvůli tomu ve firmě velké diskuse. Přiznám se, že jsem o tom nebyl vnitřně přesvědčen," řekl Kodeš.
Pod prostorem bývalé továrny dnes prochází trasa B Pražského metra mezi stanicí Palmovka a stanicí Ivalidovna.
Současnost
Zdroje informací a fotografií:
Wikipedia.org
fabriky.cz
hornictvi.info
e15.cz
prazsketramvaje.cz
ceskatelevize.cz
Wolejda
archiv autorů
