Cihlová - verze 2
*** Kdo nečte listingy, měl by si přečíst aspoň tohle ***
Indicie i procházka zůstávají, ale od 24.12.2018 platí nový vzorec pro finálku
Stage 4 je ukradena. Album jsem vystavil na rajčeti, už bez přihlášení. Fotky je lépe prohlídnout si před cestou. Indicii E spočítáte z hintu.
Ani Cihlová verze 2 není zamýšlena pro ty, kdo spěchají. Zve vás na místa s bývalými cihelnami, nabízí procházku a rozhlédnutí. Žádná z cihelen už nestojí - budeme hledat nepřímé důkazy a stopy jejich činnosti. Můžete si projít známá místa a promítnout si do nich méně známou historii.
Doporučuji procházku absolvovat za denního světla. Většina cesty je snadno schůdná.
V okolí finálky věnujte zvýšenou pozornost terénu. Psy dejte raději na vodítko, děti taky tak nějak :) Terén mírně kolísá podle počasí a podle zkratek, za sucha je to spíš dvojka.
Listing je lépe vytisknout, je větší než obvykle. Taky se do něho dají třeba psát poznámky. I foťák se může hodit. Kdo čte listing, bude mít procházku snadnější ;)
V dalším textu ve vzorcích znamená hvězdička * početní úkon násobení.
Cihla
Wiki definuje cihlu jako stavební prvek, vyrobený formováním hlíny. Dříve se používaly cihly nepálené, sušené na slunci (např. vepřovice). Opakem je zvonivka (klinker), která je pálená dvakrát a vyniká pevností. Vyšší odolnost vůči teplotě mají šamotové cihly, ty se ale připravují z jiných surovin, které v Brně nenajdete.
Klasická pálená cihla s plným profilem zmizela z trhu, je nahrazena porocihlami, tvárnicemi a betonem. Nejmladší generace ji bude znát už jen v podobě suti při bourání starých domů.
Trocha historie
Základní stavební materiál se dříve nepřevážel napříč celou zemí. Cihelny vznikaly postupně od 18. století, nejprve vždy poblíž zdroje surovin.
Městské hradby tenkrát sahaly přibližně po dnešní ulici Husovu a Českou. Mimo hradby stál i Špilberk, který měl vlastní opevnění. Hradby postupně ubývaly na významu. V roce 1847 schválil císař Ferdinand V. plán na rozšíření vnitřního města na fortifikačních pozemcích. Brno se tak stalo "otevřeným" městem a počalo se rozrůstat za původní stísňující hradby.
Průmyslový rozvoj města Brna od první poloviny 19. století dokládá i článek Z. Baarové - Cihelny v okolí. Největší rozmach cihlářství přišel v době, kdy začal vzkvétat průmysl a kdy bylo potřeba stavět továrny, stejně jako obytné domy. Město začalo měnit svou tvář. Špilberk přestal plnit roli pevnosti, zachoval si ale vojenskou funkci. Petrov dostal asi sto deset let před sepsáním tohoto listingu svoje věže a stal se brněnskou dominantou. Obvod města se rychle rozšiřoval.
Místní názvy
Název ulice Úvoz je odvozen od dopravní trasy, která vznikla vyhloubením cesty v okolním terénu. A brněnský Úvoz je zaříznutý do terénu pěkně hluboko.
(Významnější obrázky se kliknutím otevřou v novém panelu ve větším provedení.)
I. Cihelna na Konečného náměstí
Snad právě o této cihelně hovoří Vojtěch Jestřáb v knize Hmatat až k nahotě (s. 49):
"Shora ze břehu se zde naskýtal pohled na starou kruhovou cihelnu, která se rozprostírala proti skupině nových činžovních domů ve spodní části Akademické ulice. Opodál cihelny v místech, kudy dnes probíhá horní část Úvozu, stál velikánský cihlářský dům z červených cihel plný pavlačí, s desítkami dveří a oken.
Brzy jsem našel mezi kluky z cihelny kamarády a Pepek zůstal mým kamarádem dodnes. Jednoho dne mne pozval k nim domů. Pokud mne neklame pamět, bydlelo v bytě o jedné cimře a kuchyni, do níž se vcházelo přímo z pavlače, asi sedm nebo osm členů rodiny. Cihlářské rodiny neznaly 'einkinder' nebo 'zweikinder-system', který byl v této době specialitou středního městského stavu."
Zmíněná ulice Akademická je dnešní Čápkova.
Existence cihelny na Konečného náměstí je zachycena už na mapě z roku 1815 (vlevo nahoře). Na mapě z roku 1858 můžeme pozorovat rozšíření těžby i výroby.
Nápis Ziegelschlag znamená cihelna. Starší mapy nemusí mít vždy přesnou orientaci horní stranou k severu.
Konečného náměstí, rok 1815
Konečného náměstí, rok 1858
Ve druhé polovině 19. století se zástavba rozšířila až k cihelně. Ulice Jiráskova (tenkrát Tivoli) a Veveří mají dnešní kontury. Areál dnešní botanické zahrady a Přírodověděcké fakulty patřil zatím Zaopatřovacímu ústavu. Na mapě z r. 1914 vidíme Novou techniku (dnes Fakulta stavební).
Poslední mapa zachycuje polohu cihelny v r. 1937. Sráz okolo ní jako důsledek těžby můžeme najít dodnes.
Konečného náměstí, rok 1914
Konečného náměstí, rok 1937
Cihelna na Konečného náměstí zanikla počátkem 50. letech 20. století. Dnes na tomto místě stojí mateřská a základní škola, za nimi hokejová hala. Nedaleko od školy najdete výchozí bod procházky.
Stage 1.
V krabičce na výchozích souřadnicích se dozvíte, kudy dál. Asi není potřeba říkat, že nalezená čísla si máte poznačit, budou se hodit později.
II. Svatotomášská cihelna
Nejstarší cihelna na východním úbočí Kraví hory existovala už v roce 1749. Svůj přídomek získala podle tzv. staršího svatotomášského dvora, což byl augustiniánský klášter, stojící přibližně v místech mezi dnešní Filosofickou fakultou a ulicí Veveří. Jeho poloha je dobře zachycena na mapce - vlevo dole u dnešní tramvajové zastávky Gorkého - nápis Sct. Thomas Mayerhof.
Dnes nenajdeme stopu ani po klášteru, ani po dobývání či zpracování hlíny. Nová zástavba přinesla planýrování povrchu. Bloky domů jsou poměrně vysoké a proto nebude snadné lokalizovat polohu této cihelny ani z vyhlídky.
K zajímavostem patří, že právě tady se našly kosterní pozůstatky člověka cromagnonského.
Stage 2. a 3.
Hledáme podle instrukcí, které jsme dostali na st. 1.
Stage 4.
Krabičku s fotografiemi najdete na souřadnicích
N49°12.[D-A][A-C][B-C] E16°35.BA[B-D]
(přesunuto 14.8.2015)
Krabičku nehlídá pes, ale v okolí je spousta zvědavců. Použijte plášť Harryho Pottera, nebo prostě buďte zvlášť opatrní. Kromě fotek tam bude indicie E a další instrukce. Vrátíme krabičku a projdeme se na další místo.
Pokyny z ukradené krabičky:
Vrátíme se na st.3 a dále půjdeme
- pokud C+E=8: západně, po cestě dolů
- pokud C*D=9: jižně, po cestě nahoru
- pokud A+E=10: západně, podle plotu
- pokud A+C+D=11: severně, po asfaltovém chodníčku
- pokud B+D*C=12: východním směrem
Jak daleko? Asi A*B*C*E+D*D metrů, pak C skupin schodů.
Schody, které sejdete, si spočítejte, je jich F.
Nezapomeňte si dobře prohlédnout okolí i horizont!
III. Cihelna na ul. Bratří Čapků
Tato cihelna je zachycena už na mapě z I. vojenského mapování, což odpovídá roku 1768.
Cesta k ní vedla ze severní městské brány západním směrem. Nejprve obloukem opisovala hradby, pak se stočila přibližně do směru, kudy dnes vede ulice Údolní. V 18. století cesta procházela osadou zvanou Švábka, podle osídlenců z Německa.
Na jih od této cihelny je v mapě kopec Sandberg ("písečný kopec"), to je dnešní Žlutý kopec.
Cihelna stávala v trojúhelníkovém prostoru mezi ulicemi Grohova, Údolní a Úvoz. Během doby měnila svůj půdorys.
Teď si trošku pocestujeme v čase.
Píše se rok 1890, díváme se z okraje jižního svahu Kraví hory. Areál cihelny sahá téměř až k Úvozu, který vidíme jako linku kolem vodorovné osy obrázku, směrem doprava se mírně vzdaluje. Mezi Úvozem a cihelnou je volný prostor, asi 70m široký.
Za křižovatkou Údolní s Úvozem (v levé části snímku) stojí trojpodlažní domy. Je možné, že dům Údolní 49 vznikl přestavbou jednoho z nich. Všimněte si malé kapličky v jejich blízkosti, ta je zachycena už na mapě z r.1768.
Za největší budovou cihelny (do písmene L) vystupuje světlý štít domku. Dnes tam stojí dům Údolní 46. Dva komíny nejsou od pece, ta stála blíž ulici Grohova.
Už koncem 19. století byla cihelna vybavena moderním dopravním pásem, patrně na vytěženou hlínu. Dopravník se stáčí směrem na sever až severozápad po cca 20m od zmíněné budovy.
Na přelomu století už stály první domy na Údolní nad křižovatkou (č. 40 a 42), za nimi kasárna, která ještě uvidíme dále. Dům vpravo od kasáren stojí dodnes, byl ale přestavěn (naproti Údolní 54).
Dva komíny z předchozího obrázku už vzaly za své, i kaplička je zbořena. Dopravník vede rovně podle Údolní, k novým ložiskům hlíny.
Velký dům o dvou křídlech na obrázku z roku 1899 jsou zeměbranecká kasárna na ulici arcivévody Reinera.
Dnes nese ulice název Úvoz a kasárna po rozpadu Rakouska Uherska připadla České univerzitě a později VUT.
Komín stojí přibližně u domu Grohova 45. Těžba ve svahu je patrná dodnes.
Pro lepší představu jsem přimaloval tramvaj na Údolní a trolejbus na Úvoz ...
Pohled z vyhlídky nad cihelnou je možné najít i dnes. Tento snímek je přibližně z roku 1908.
Dva velké domy v levé polovině snímku stojí dodnes na ulici Bratří Čapků. Za nimi se schovávají kasárna.
Vpravo vidíme Úřednickou čtvrt, tenkrát Beamtenheim.
Ve vzdáleném rohu areálu cihelny bychom dnes našli Gutmannovu vilu.
Na horizontu vykukuje komín cihelny u finálky. Dnes tam vidíme věžáky z ulice Holandská.
Polohu cihelny na Bratří Čapků pod Úřední čtvrtí zachytil fotograf cca o rok později. Snímek zobrazuje horní konec cihelny.
Transportér jsme viděli už na fotce z r. 1890. Můžeme odhadovat, že za dvě desítky let byl jeho konec přesunut o více než 100 metrů.
Teď si zkusíme malý kvíz. Při dalším putování objevíme ještě dvě zajímavosti.
Stage 5.
Schwabengasse dostala svůj název:
- podle obtížného hmyzu, který se tu hojně vyskytoval: G = 5
- naopak, bydleli tu desinsektoři, kteří hubili hmyz: G = 3
- podle německé osady, která ležela mimo hradby, a obývali ji Suevoři: G = 1
- těžil se tu švábský plyn: G = 2
- ... historické prameny neuvádějí: G = 4
Až si místo vychutnáme, vrátíme se F schodů nahoru a půjdeme pár kroků směrem, odkud jsme nepřišli. Na rozcestí doleva dolů, podle tramvaje se dáme asi A*B*(E+G) metrů dolů, k prvnímu domu o třech podlažích a terase. Tou první zajímavostí je, že přibližně zde bychom v 16. století zřejmě našli pramen.
Stránky Kravihora prozrazují: "Pravděpodobné místo prameniště tzv. Městského potoka (též Cimplu, Žabího potoka, event. Grottenbach), který ve středověku přiváděl do opevněného Brna vodu (v oblasti České vtékal do hradebního příkopu). V lednu 1520 bylo králem Ludvíkem Jagellonským dovoleno přeměnit jej na zdroj pitné vody ... Z Cimplu vedlo potrubí Údolní ulicí (s několika odbočkami), přes Brněnskou bránu (Šilingrovo náměstí) do kašny na Dominikánském náměstí."
Všimněte si pravopisu názvu potoka - Cimpl byl na (německých) mapách označován jako Simpel. A toto pojmenování se dá nalézt i poblíž cihelny na Konečného náměstí - Grosse Simpeln byl název kopce nad cihelnou.
Dostupnost vody je pro výrobu cihel velmi důležitá.
Druhá zajímavost bývala přibližně na souřadnicích stage 6.
Stage 6.
Od branky domu s terasou půjdeme asi (A+B)*(C+E) metrů na jihozápad. Ještě v polovině 19. století bychom zde mohli najít dům označený v mapě jako Scharfrichterwohnung. Doslova přeloženo je to obydlí popravčího, tedy katovna. Právě okolo tohoto místa půjdeme na další část procházky. Nebojte se, dnes už tam kat nebydlí.
Kdo má kočárek, vydá se od pramene jen A*E metrů stejným směrem, pak musí doprava nahoru po šikmém chodníku a obejde blok do písmene U.
IV. Úřednická čtvrt
Cestou k poslední cihelně naší procházky si můžeme prohlédnout, co všechno se dá z cihel postavit.
Tato brněnská stověžatá čtvrt s osobitým geniem loci vznikala koncem 19. století. Domy se stavěly ve stylu novorenesance a secese. Vnější podoba domu ukazovala na majetnost a společenské postavení, a tak jakoby se jednotliví majitelé předháněli, kdo bude mít zdobnější dům. Vilky mají členité štíty, věžičky, zdobení rostlinnými ornamenty a vynikají snahou odlišit se od souseda.
O dalším rozvoji čtvrti a změnách jejích názvů si můžete přečíst na jiných stránkách, např. Občanské sdružení Masarykova čtvrt, wiki: Masarykova čtvrt, nebo Brněnský architektonický manuál.
Ze stage 6 pokračujeme původním směrem a na křižovatce odbočíme vlevo, proti zákazu vjezdu do jednosměrky.
Stage 7.
Najdete dům se znamením lva? Na něm pak hledejte červenou cedulku, a pod ní méně nápadnou tabuli. Spočítejte písmena s háčky a čárkami, přičtěte A a získáte indicii L.
V. Fischerova cihelna na Trýbové
Pohled na ulici Úvoz v r. 1910 a 1905. Pro představu o velikosti cihelny si můžeme najít dům Úvoz 16 (velký štít vpravo na prvním obrázku), a Úvoz 52 u autobusové zastávky Tvrdého (poslední dům vlevo na druhém obrázku).
Tuto cihelnu výborně vykresluje článek Z. Baarové, cituji:
Cihelna při ulici Úvoz, v okolí dnešní Trýbovy ulice, existovala dokonce až do padesátých let 20. století. Kdy cihelna v ulici Úvoz vznikla, v současné době nevíme, je vsak již zachycena na von Scheibenhofově mapě Brna z roku 1815 a na plánu stabilního katastru z roku 1825, fungovala tedy přibližně 150 let. Roku 1857 zakoupil prosperující cihelnu Valentin Falkensteiner a zisky se spolu se zisky z koloniálniho obchodu staly hlavním zdrojem jeho rozsáhlého jmění. Díky archeologickému výzkumu známe i přibližnou konstrukci a podobu zdejší cihlářské pece.
Jednalo se pravděpodobně o některou z konstrukčních variant kruhovky s nepřetržitým provozem, velikost vlastní pece se mohla pohybovat kolem 40-50×17 m a obsahovala přes 20 vypalovacích komor. Výrobky této cihelny nesly kolek „FuE“ a číslo 2 v obdélném rámečku.
Finálka
Vzorec pro finálku (indicie jsou stejné, vzorec je nový od 24.12.2018)
N49° [A+B+C+G].[L-C][D-G][L]
E16° [(A+C)*E].[B+G][A+C][A+B]
A teď už můžeme jít na finálku. Ještě připomínám, že terén u finálky vynutil některé atributy, proto opatrnosti není nikdy dost.
Ověřovadlo na multině znevýhodňuje ty, kdo nemají v kapse internet. Tak si to spočítejme:
Brněnská dominanta - Petrov - dostala věže přibližně v roce:
- 1605: S = 40
- 1705: S = 41
- 1805: S = 43
- 1905: S = 46
- 2005: S = 49
Kde S je ciferný součet všech deseti vypočítaných číslic (stupně nepočítáme).
Fotky do logů přidat můžete, ale samozřejmě takové, abyste neprozradili, kudy vede cesta. Zvlášť si cením fotek starých cihel s kolky, můžete uvádět i místo, kde jste foto pořídili.
Odkazy
částečně dochovaná menší pec - Komín reloaded
Použitá literatura a informační zdroje
Poděkování
- náleží L3murovi jako autorovi původní Cihlové za souhlas s pokračováním tématu a s převzetím podstatné části listingu.
- patří rovněž geokolegovi Hauskaa za pečlivý betatest a dobré rady k realizaci.
Historie keše
- 16.12.2014 drobné doladění listingu
- 14.8.2015 posunutí stage 4
- 24.12.2018 změna finálky i vzorce