Dnes je nádraží Havířov jednou ze zastávek na železniční trati č. 321 vedoucí z Opavy – Východ do Českého Těšína. Přímou linkou je možné dojet třeba do Prahy,  Čadce,  Žiliny, s jedním přestupem třeba do Katowic.

Na území dnešního města Havířova nebyla až do roku 1911 žádná dopravní spojení s okolními městy. Toho roku se však tato oblast propojila s okolním světem. Vznikla zastávka Šumbark zřízena v bývalém strážním domku nedaleko říšské cesty. V roce 1915 již bylo postaveno nové vlakové nádraží  v jehož budově byl otevřen Staniční úřad pro veškerou dopravu.

Vlivem, stále se prohlubujícího, poddolování se však muselo přistoupit k přeložení tratí v úseku Havířov – Albrechtice. Původní trať se zastávkou Dolní Suchá a nádražím Prostřední Suchá byla koncem června 1961 nahrazena novou tratí, po které se jezdí dodnes. Původní stanice v Suché úplně zanikly, v novém úseku byla zřízena pouze zastávka Prostřední Suchá.

Naopak v těsné blízkosti stanice Šumbark se v roce 1964 začalo s výstavbou zcela nového a moderního nádraží.

Havířovské nádraží se tedy budovalo v letech 1964 až 1969 podle návrhu architekta Josefa Hrejsemnou. Stavitel při jeho výzdobě spolupracoval se sochařem Václavem Urubou, který je také autorem betonové plastiky nazvané Směrník, zdobící prostor před nádražím. Přímo na budově se například nachází také jeden z nejkrásnějších havířovských neonů.

Budova havířovského nádraží je postavena v tzv. bruselském stylu. Tento název, vžitý pro výtvarný styl uplatňující se v architektuře a užitém umění v Československu na konci  50.let, v 60.  a 70. letech 20. Století, je odvozen od fenomenálního úspěchu československé účasti na EXPU 58 v Bruselu (později oceněná Zlatou hvězdou pro nejlepší expozici). Tento styl se vyhraňuje orientací na nové materiály a technologie s nimi spjatý estetický výraz stavby, s orientací na sklo, ocel a plast, na úzkou spolupráci architektů s výtvarníky. Typická je inovace, barevnost, geometrické hříčky, v architektuře pak konsensus mezi hodnotami funkcionalismu a silným výtvarným účinkem.

Velkolepá stavba však po téměř 50 letech svého života začíná dosluhovat.  V čase internetu, mobilů, elektroaut a megalomanských prosklených fasád, působí její vzhled poněkud uboze. Zvláště pak v porovnání s ostatními částmi města, které je hezky zrekonstruované, jakoby se na nádraží zapomnělo. Radnice předložila vizualizace, jak by nové mohlo nádraží (došlo by k propojení autobusové dopravy s železniční a automobilovou) vypadat. V těchto návrzích se uvažuje se stržením stávající budovy, na jejíž místě vyroste moderní terminál.

Proti tomuto záměru se ostře postavila skupina architektů z občanského sdružení  Důl architektury, kteří požadovali prohlášení této stavby Národní kulturní památkou, aby zabránili její demolici. Pořádali demonstrace, psali petice, jednali s politiky a pořádali kulturní akce v budově nádraží. Kvůli situaci kolem Havířovského nádraží zasedal i krizový štáb, hledající nové alternativy, jak havířovské nádraží a jeho okolí obnovit. Pro zachování nádraží, které je dnes již poněkud zpustlé, ale zároveň architektonicky cenné, se postavil i ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák a upozornil, že takto velkorysé nádraží již Havířov mít nebude. České dráhy ovšem trvaly na zbourání vzhledem k nedostatkům finančních prostředků k opravám a údržbě chátrající stavby.

Více jak dvouletý boj sdružení Důl Architektury za zachování této unikátní nádražní budovy byl  koncem roku 2013 završen úspěchem.  Dozorčí rada Českých drah odsouhlasila odstoupení od smlouvy na realizaci projektu „Dopravní terminál města Havířov“, který spočíval v demolici stávající budovy.

Vypadá to tedy, že budova stržena nakonec nebude, ale patrně projde rekonstrukcí. Důl architektury dále bojují za zachování skulptury Směrník, která stojí před nádražím, jež k němu neodmyslitelně patří a podle členů sdružení má vysokou kulturní i finanční hodnotu.

nové informace o Směrníku: www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/267814-socha-smernik-opustila-havirov-zmizi-i-cele-nadrazi/ .

Tak se tedy nechme překvapit, co bude s nádraží budovou, sochou a okolím dále. Jisté je, že alespoň rekonstrukci by tento architektonický úkaz potřeboval jako sůl. 

Ke keši:

O jejím založení jsme dost dlouhou přemýšleli. Vyčkávali jsme do doby, až nasbíráme alespoň nějaké zkušenosti, aby keš byla seriozní a nikdo nemusel litovat času, který k její návštěvě obětoval.

Myslíme si, že si keš a pozornost všeobecně, tato budova zaslouží. Navíc původní krabička  Železniční stanice Havířov byla archivována a právě ona  byla vůbec tou první keší, kterou jsme našli. Situaci kolem nádraží budeme nadále sledovat - pokud by jeho případná rekonstrukce zasahovala i ke keši a znemožňovala její bezúhonný odlov, přemístíme ji někam do bezpečí.

Od 19. 6. 2014 se již keš se nenachází v bezprostřední blízkosti Havířovského nádraží. Původní schránka byla několikrát ztracena, proto jsme se rozhodli přemístit ji kousek dál. Stále platí prosba o co nejnenápadnější počínání – i toto místo bývá docela frekventované, zvláště pak v dopoledních hodinách a v dopravní špičce. Je pak na Vašem uvážení neponechat-li raději odlov na jindy.

Je to naše první keš, dlouho očekávané dítě, prosíme chovejte se (také) proto k ní, jakoby to bylo Vaše vlastní. Jsme také otevření připomínkám a kritice, vše je jednou poprvé a my se rádi přiučíme.

OD 19. 6. 2014 NOVÉ SOUŘADNICE!!! A NOVÝ HINT !!!

Přejeme úspěšný odlov, hezkou zábavu a geocachingu zdar  !! Dvojice MIL-GA 

   Děkujeme Jardaverovi za profesionální pomoc s listingem! :-) a Hobovi za IT služby :-)