Operace Benjamin
Datum výsadku: 16.4.1941
Členové: rtn. Otmar Riedl 26 let
Místo výsadku: Landeck Rakousko
Úkol: Doručit odbojářům krystaly pro vysílačky a poselství prezidenta Beneše, gen. Sergěje Ingra a plk. Františka Moravce. Dále prověřit nové možnosti spojení. V případě možnosti se měl Riedl vrátit zpět do Anglie přes Balkánský poloostrov.
Činnost: Plánované místo výsadku se nacházelo u obce Křečhoř na Kolínsku. Hrubou navigační chybou byl Riedl vysazen na rakousko-italských hranicích v Alpách u Landecku, 460 km daleko od plánovaného místa. Riedl snědl kapsli s poselstvím, zakopal krystaly a vydal se na cestu do Čech. Po cestě byl zatčen. Po odpykání trestu za nepovolené překročení hranic se vrátil do Protektorátu. Po návratu se pokusil na smluveném místě navázat kontakt s odbojem, avšak neúspěšně. Válku Riedl přežil jako vedoucí Baťovy prodejny v Trhových Svinech. Svou misi Riedl ukončil 10. května 1945, když na MNO podal hlášení mjr. Palečkovi. Zde se dozvěděl, že byl považován za nezvěstného a pravděpodobně mrtvého.
Operace Percentage
Datum výsadku: 4.10.1941
Členové: svob. asp. František Pavelka 20 let
Místo výsadku: Koudelov u Čáslav
Úkol: Předat domácímu odboji vysílačku s krystaly a příslušenstvím, nový šifrovací klíč a poselství ministra národní obrany exilové vlády gen. Ingra. Poté se měl Pavelka podřídit domácí organizaci.
Činnost: Pavelka byl vysazen omylem u osady Koudelov u Čáslavi, o 35 kilometrů dále od původního cíle, kterým bylo okolí Nasavrk. Po převezení do Prahy předal veškerý materiál zástupcům odboje. Úkol navázat radiové spojení s Londýnem Pavelka splnit nedokázal. Celá síť odbojářů byla již gestapem sledována a Pavelka byl za tři týdny společně i s dalšími odbojáři zatčen. Gestapu se podařilo získat Pavelkův písemný materiál obsahující i záchytné adresy. Pavelka se stal prvním výsadkářem, který se v Protektorátu dostal do rukou německých bezpečnostních orgánů. Byl podroben psychickému a fyzickému mučení, následně 11. ledna 1943 byl Pavelka s dalšími odbojáři v Berlíně popraven.
Operace Anthropoid
Datum výsadku: 29.12.1941
Členové: rtm. Josef Gabčík 29 let, rtn. Jan Kubiš 28 let
Místo výsadku: Nehvizdy
Úkol: Provést atentát na představitele okupačních sil.
Činnost: Nejznámější výsadek provedený do Protektorátu. Členové skupiny provedli 27.5.1942 v pražské Libni atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který na jeho následky zemřel dne 4.6.1942. 18.6.1942 byli atentátníci po zradě parašutisty Karla Čurdy odhaleni ve svém ukrytu. Kubiš byl v boji těžce raněn a na následky zemřel. Gabčík spáchal sebevraždu.
Operace Silver A
Datum výsadku: 29.12.1941
Členové: npor. Alfréd Bartoš 25 let, rtm. Josef Valčík 27 let, čet. Jiří Potůček 22 let
Místo výsadku: Senice (u Poděbrad)
Úkol: Zajistit rádiové spojení s Londýnem, koordinovat činnost dalších vysazených parašutistů a kontaktovat domácí odboj.
Činnost: Při seskoku došlo k rozdělení skupiny. Josef Valčík, který vyskakoval z letadla jako poslední, ztratil po seskoku kontakt s oběma zbývajícími členy svojí skupiny. S velitelem Alfrédem Bartošem se setkal po několika dnech. Bartošovi se podařilo navázat kontakt s odbojáři z organizace ÚVOD, škpt. Morávkem a představiteli sokolské odbojové organizace JINDRA. Skupina vytvořila v Pardubicích velkou skupinu spolupracovníků, kteří jim pomohli získat několik bytů, ale také oficiální zaměstnání pro Alfréda Bartoše a Josefa Valčíka. Josef Valčík pracoval jako číšník v hotelu Na Veselce. Radiotelegrafista Potůček navázal 15. ledna 1942 první spojení s Londýnem. Vysílačka byla pravidelně přesouvána z místa na místo. Potůček také vysílal v blízkosti obce Ležáky, která byla později vypálená. V březnu 1942 se Josef Valčík přesunul do Prahy. Po atentátu na Reinharda Heydricha se ukrýval se šesti dalšími parašutisty v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde v bezvýchodné situaci 18.6.1942 spáchal sebevraždu. V té době již začalo zatýkání i na Pardubicku. Gestapu se podařilo zjistit adresy konspiračních bytů, což vedlo k vlně zatýkání a popravě všech spolupracovníků. Když zjistil npor. Bartoš, že gestapu neunikne, tak obrátil zbraň proti sobě. Smrtelně se zranil, a druhý den v nemocnici zemřel. Radista Jiří Potůček, ještě vysílal až do 26. června. V obci Končiny u Červeného Kostelce se ukrýval u sedláka Antonína Burdycha. Gestapo na něj připravilo zátah 30. června 1942, ale Jiří Potůček se z obklíčení prostřílel a dal se na útěk. Hledal úkryt na několika adresách, ale byl všude odmítnut. Vyčerpaný usnul 2. července 1942 v křoví u obce Rosice nad Labem, kde byl ve spánku zastřelen českým četníkem. Mezi oběťmi působení skupiny byli i příbuzní členů výsadku.
Operace Silver B
Datum výsadku: 29.12.1941
Členové: rtn. Jan Zemek 26 let, čet. Vladimír Škácha 21let
Místo výsadku: Kasaličky (u Přelouče)
Úkol: Předat radiostanici s krycím názvem Božena určenou pro odbojovou skupinu ÚVOD
Činnost: Při doskoku došlo k poškození radiostanice a oběma výsadkářům se ani nepodařilo uchytit na kontaktních adresách. Proto se přesunuli na jižní Moravu, kde se skrývali. Poté, co se jim v roce 1942 dostalo gestapo na stopu, začali opět utíkat. Ukrývali se v Brně, ale gestapo jim bylo stále v patách. 22. prosince 1942 se agentům gestapa podařilo Škachu objevit, ten ale včas uprchl. SILVER B se napojil na organizaci legionářů na Brněnsku vedenou Karlem Gromešem. Bez možnosti spojení s Londýnem a bez dalších technických prostředků však jejich činnost byla pasivní a více méně byli stále na útěku. Brněnské gestapo mělo o jejich přítomnosti povědomí a intenzivně po nich pátralo. 22.12.1944 se četař Škácha dostal v Řečkovicích do obklíčení, ze kterého se mu podařilo prostřílet. Byl ale vážně nemocný a 3.1.1945 ho gestapo znovu dostihlo, a to v Ostravě. V přestřelce byl těžce raněný, zajatý a po vazbě v Brně byl odeslán do koncentráku Flossenburg. Tam se dožil konce války. Velitel SILVER B, rotný Jan Zemek se skrýval na Jižní Moravě. Na jaře 1945 se dostal do Buchlovských lesů a tam se přidal k partyzánům. U nich se potom dožil konce války i on.
Operace Out Distance
Datum výsadku: 28.3.1942
Členové: npor. Adolf Opálka 27 let, rtn. Karel Čurda 31 let, des. asp. Ivan Kolařík 22 let
Místo výsadku: obec Ořechov (u Telče)
Úkol: Sabotáž plynárny v Praze-Michli, dopravení náhradní vysílačky a kódovacího klíče pro skupinu Silver A. Skupina měla po uskutečnění sabotáže dál působit v odboji, např. navádět spojenecká letadla na cíle za pomocí radiomajáku EUREKA.
Činnost: Od začátku byla operace provázená smůlou. Nejprve velkou navigační chybou byli vysazeni daleko od plánovaného místa seskok, Opálka si poranil nohu a Kolaříkovi vypadla při ukrývání padáku peněženka s doklady a fotografií jeho dívky s věnováním a její adresou. Parašutisté navíc nenašli shozený kontejner s materiálem a tak velitel rozhodl o zakopání EUREKY a rozpuštění skupiny. Seskok parašutistů neunikl pozornosti místních, kteří nad ránem tuto skutečnost nahlásili četnictvu. Ivan Kolařík zamířil do Valašského Meziříčí k příbuzným. Poté co zjistil, že jeho doklady má v rukou gestapo a je na něj vydán zatykač i s jeho fotkou, tak aby předešel pronásledování své rodiny, se Ivan Kolařík 1. dubna 1942 otrávil. Později se Adolf Opálka setkal s Karlem Čurdou. Podíleli se na bombardování na Plzeňskou Škodovku, ale nálet však nebyl přesný. Po nezdařené akci v Plzni se Opálka natrvalo přesunul do Prahy. Podílel se na zásobování a ubytování všech parašutistů, kteří se v Praze soustředili. Karel Čurda po atentátu, na němž se nepodílel, odjel k matce do Nové Hlíny. Tam se dozvěděl o vyhlazení Lidic a o popravách českých vlastenců. To ho údajně zlomilo. 13.6. posílá anonymní udání na četnickou stanici v Benešově. Ta na oznámení nereaguje. 16.6. odjíždí na naléhání své matky a sestry ranním vlakem do Prahy. Učiní poslední pokus o kontakt s ostatními parašutisty v bytě Svatošových, když tam ale nikoho nenajde, odchází do Petschova paláce. Gestapu předá adresy přechovávatelů. Jeho údaje způsobují hotovou senzaci. Po čem Gestapo bezvýsledně pátralo několik týdnů, jim naservíruje během pár hodin Čurda. Gestapo vyráží na udané adresy, začíná rozsáhlé zatýkání. Němci zatčené podrobují brutálním výslechům a poté je posílají do tábora v Terezíně, odkud jsou pak v říjnu transportováni do Mauthausenu. 24.10.1942 přichází hromadná poprava celkem 264 lidí. 18.6.1942 je vše dokonáno. Adolf Opálka ukončil svůj život svou pistolí střelou do spánku po bezvýchodné situaci po obraně kůru. Pak přichází Čurdova chvíle. Během obléhání kostelní krypty má přesvědčit obránce, své kamarády, aby se vzdali bez boje. Stateční obránci nakonec v bezvýchodné situaci spáchají sebevraždu. Karlu Čurdovi byla vyplacena odměna půl milionu říšských marek. I poté pokračoval ve spolupráci s Němci. Po válce je zatčen, odsouzen k trestu smrti a 29.4.1947 oběšen.
Operace Zinc
Datum výsadku: 28.3.1942
Členové: npor. Oldřich Pechal 28 let, rtn. Arnošt Mikš 28 let, svob. Viliam Gerik 21 let
Místo výsadku: Kbely (Slovensko)
Úkol: S pomocí radiostanice zpravodajsky pokrývat Moravu.
Činnost: Po seskoku skupina ukryla vybavení a měli v plánu přejít hranice zpět na Moravu pouze s hotovostí 3 miliony korun a vysílačkou. Při přecházení hranic došlo k rozdělení skupiny. Zatímco Gerik a Mikš přešli bez problému, Pechal narazil na dva německé celníky. Ti ho legitimovali, ale neprohledali. To se jim stalo osudným, jednoho zabil, druhého smrtelně zranil. V nastalém zmatku si však zapomněl vzít zpátky svou legitimaci. Gestapo tak získalo jeho fotografii a podle ní byl Oldřich Pechal záhy identifikován. Gerik a Mikš při pokusech o navázání radiového spojení zjistili, že vysílačka je nefunkční. Záhy se skupina sešla, bylo rozhodnuto, že Gerik a Mikš odjedou do Prahy a Pechal zůstane na Moravě. Gerikovi se v Praze nepodařilo navázat kontakt s představiteli domácího odboje a po dvoudenním čekání na Arnošta Mikše se 4.dubna 1942 přihlásil na Policejním ředitelství v Praze, odkud byl okamžitě předán pražské úřadovně Gestapa. Zde vypověděl vše, co věděl a udal veškeré osoby, které mu pomohly, a stal se spolupracovníkem gestapa. Mikš získal nové doklady s pomocí svého bratra četníka v Táboře. Poté se přesunul do Prahy, kde získal spojení na Valčíka, Opálku a Koubu. S Koubou se 30.4.1942 u Požárů na Křivoklátsku pokusil vyzvednout materiál ukrytý desanty Bioscopu a Bivouac. Na místě došlo k přestřelce, při které A. Mikš zastřelil četníka Fantiška Ometáka a zranil druhého Václava Komínka. Sám těžce raněný spáchal na místě sebevraždu. Poslední člen skupiny npor. Pechal se nechal vlákat do sítě gestapa konfidentem, který jej vylákal na chatu nedaleko Brna. V přesile byl 2.6 zatčen a odvezen do Kounicových kolejí v Brně. Oldřich Pechal nepromluvil, ačkoli byl velmi krutě mučen, poté byl odsouzen k smrti. Dne 22.září 1942 byl popraven oběšením v koncentračním táboře Mauthausen. Gerik si časem uvědomil svou zradu a snažil se vymanit ze spolupráce s gestapem. Jeho snaha byla odhalena, byl zatčen a odeslán do koncentračního tábora Dachau. Po skončení války byl Viliam Gerik zatčen, československým Mimořádným lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a dne 29.4.1947 popraven.
Operace Bioscop
Datum výsadku: 28.4.1942
Členové: rtn. Bohuslav Kouba 30 let, čet. asp.Josef Bublík 22 let, čet. Jan Hrubý 27 let
Místo výsadku: obec Požáry u Křivoklátu
Úkol:Společně se skupinou Bivouac provádět sabotáže v továrnách a na vybraných tratích na Moravě.
Činnost: Členové výsadku byli společně s členy skupin Steel a Bivouac. Na místě zakopali materiál, s tím, že se pro něj později vrátí. Poté se rozdělili. Kouba se vydal do Prahy vyhledat Opalku. Poté se pokusil spolu s Mikšem u obce Požáry vyzvednout ukrytý materiál. To se jim nepodařilo. Mikš padl a Koubovi se podařilo uprchnout. Pomoc poté hledal 3. května u spojky na četnické stanici v Kutné Hoře. Byl však zajištěn a měl být předán gestapu. Proto na místě požil jed a zemřel na následky otravy. Bublík s Hrubým se vydali na záchytné adresy na Uherskohradišťsku. Po neúspěchu se vydali do Prahy, kde se podřídili velení Adolfa Opálky. Zde také 18.6.1942 zemřeli při obraně kostela sv. Metoděje. Josef Bublík po skoro 3 hodinové obraně kostela na kůru se pokusil o sebevraždu. Němcům sice padl do rukou živý, ale během převozu do nemocnice zemřel. Jan Hrubý umírá také kulkou ze své zbraně.
Operace Bivouac
Datum výsadku: 28.4.1942
Členové: rtn. František Pospíšil 22 let, rtn. Jindřich Čoupek 24 let, des. asp. Libor Zapletal 21 let
Místo výsadku: obec Požáry u Křivoklátu
Úkol: Společně se skupinou Bioscop provádět sabotáže v továrnách a na vybraných tratích na Moravě.
Činnost: Členové výsadku byli vysazeni společně s členy skupin Steel a Bioscop. Pokoušeli se hlásit na adresách poskytnutých v Londýně, ale neúspěšně, proto se ukryli 29. 4. 1942 v Brně-Komíně u rodiny Jindřicha Čoupka. Dne 1. Května se Pospíšil se Zapletalem vydal na další adresy ve Zlíně, ale byli zrazeni a Zapletal byl zatčen četníky. Byl převezen do Brna a z obavy o životy rodinných příslušníků začal s gestapem na oko spolupracovat a prozradil Čoupkův úkryt. Nikoho dalšího ale již neprozradil. Pospíšil se sám vrátil do Brna. V Brně-Komíně narazil na gestapo, v přestřelce se mu podařilo uniknout, Čoupek však padl do rukou gestapa i s celou rodinou. Byl vyslýchán, ale nic neprozradil a byl převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl 22. 9. 1942 popraven. Popravě neunikla ani jeho rodina. Zapletal byl jako spolupracovník gestapa propuštěn na svobodu, kontaktoval svojí rodinu, vysvětlil jí v jaké situaci je a odmítl dále spolupracovat s gestapem. Poté se různě skrýval, pokusil se utéct do neutrálního Švýcarska, což se mu ale nepovedlo a po prozrazení identity byl krutě vyslýchán, později deportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl v záři 1944 oběšen. Uniknout spárům gestapa se nakonec nepodařilo ani Františku Pospíšilovi. Toho vypátralo pražské gestapo s konfidenty Jaroslavem Nachtmanem a Karlem Čurdou. Odmítl nabídku ke spolupráci, byl převezen do tábora v Terezíně a 28. října 1944, byl bez soudu zastřelen.
Operace Steel
Datum výsadku: 28.4.1942
Členové: svob. Oldřich Dvořák 18 let
Místo výsadku: obec Požáry u Křivoklátu
Úkol: předat odboji novou vysílačku jako náhradu za vysílačku dosluhující, spolupracovat s kpt. Bartošem ze Silver A, předat krystaly a kapsle s jedem
Činnost: Vysazen spolu se skupinou Bivouac a Bioscop u obce Požáry, na místě ukryl padák, seskokovou kombinézu a cestovní kufřík s vysílačkou. Sám se pak s náhradními součástkami, kapslemi a osobními potřebami vydal hledat na záchytné adresy kapitána Bartoše ze Silver A. Od něj dostal rozkaz vyzvednout radiostanici uschovanou na místě seskoku. Tu však již mělo v rukou gestapo a Dvořák se vrátil zpátky za Bartošem s prázdnou. Poté byl vyslán k radiostanici Sparta za účelem provést zde pokus o její oživení. Po jejím odhalení gestapem a po likvidaci skupiny Silver A byla úplně přerušena možnost působení Oldřicha Dvořáka, který byl okolnostmi nucen podniknout pokus o útěk na Slovensko. 10.7.1942 byl při pokusu o překročení Slovensko-protektorátní hranice u obce Radošovce u Skalice zastřelen.
Operace Tin
Datum výsadku: 29.4.1942
Členové: rtn. Ludvík Cupal 26 let, rtn. Jaroslav Švarc 27 let
Místo výsadku: Padrť u Rožmitálu
Úkol: provést atentát na ministra školství a propagandy protektorátní vlády Emanuela Moravce, jenž se stal symbolem zrady a kolaborace.
Činnost: Výsadek proběhl spolu se skupinou Intransitive ve středních Čechách nedaleko vsi Padrť u Rožmitálu. Skupina se však při seskoku rozdělila a nenalezla výstroj. Oba výsadkáři si při doskoku zranili nohu. Cupal si navíc způsobil i vážné vnitřní zranění, ze kterého se již nikdy plně nevyléčil. Švarc se vydal přes Plzeň do Prahy, kde se kontaktoval s npor. Opálkou z Out Distance. V Praze měnil úkryty, snažil se vyléčit zranění a pomocí smluveného inzerátu hledal svého kolegu. 18. června 1942 se v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v beznadějné situaci zastřelil, aby nepadl živý do rukou gestapa. Zraněný Cupal byl po seskoku nalezen Vojtěchem Lukaštíkem ze skupiny Intransitive a přesunul se s ním na Moravu. Ukrýval se nedaleko svého rodiště ve Velehradě na Slovácku za pomoci příbuzných a známých. Později se opět spojil s Lukaštíkem a rozhodli se realizovat sabotážní akce, když původně zamýšlené přemístění do Prahy ztratilo po heydrichiádě smysl. Dne 18. září se pokusili o sabotáž železniční tratě mezi obcemi Polešovice a Nedakonice, čímž zavdali důvod k pátrání gestapa. V noci z 8. na 9. ledna 1943 byl vypátrán Lukaštík a 15. ledna 1943 byl Cupal obklíčen ve svém úkrytu, kde se zastřelil. Zajímavost: Po smrti Švarce nacisté jeho tělo pitvali a hlava byla oddělena od těla. Tělo bylo pohřbeno pravděpodobně do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. Vypreparovaná hlava měla spolu se šesti hlavami ostatních padlých parašutistů sloužit jako exponát v německém muzeu zločinu. Všechny hlavy se v závěru války ztratily.
Operace Intransitive
Datum výsadku: 29.4.1942
Členové: npor. Václav Kindl 25 let, čet. Bohuslav Grabovský 25 let, des. Vojtěch Lukaštík 20 let
Místo výsadku: Rožmitálsko
Úkol: poškodit rafinérii minerálních olejů v Kolíně a další sabotážní a destrukční úkoly.
Činnost: Skupina byla vysazena společně se skupinou Tin na Rožmitálsku. Při seskoku ale došlo k rozptýlení členů obou skupin. Ti se po dopadu na zem již nesešli. Lukaštík našel těžce zraněného Cupala z Tinu a dopravil ho na Moravu k příbuzným, Kindl se ukrýval v Bernarticích u Tábora. Skupina se sešla poté, co Kindl dal do denního tisku dohodnutý inzerát. Společně se s Grabovským pokusili vyzvednout ukrytý materiál, ten však již byl odvezen gestapem. Z důvodu bezpečnosti se skupina znovu rozešla. Lukaštík se vrátil na Moravu, kde se ukrýval v lesích, později nalezl úkryt v Jankovicích u rodiny Remešových. Nejprve se chtěli s Cupalem pokusit vykonat atentát na protektorátního ministra Emanuela Moravce, z toho ale sešlo. Poté se ještě pokusili u Uherského Hradiště vyhodit do povětří trať, ale neúspěšně. Lukaštíka navíc udal místní konfident gestapu v Uherském Hradišti. 8. ledna 1943 provedlo gestapo u Remešových prohlídku. V následné přestřelce byl Lukaštík zraněn a v bezvýchodné situaci se zastřelil. Kindl a Grabovský navázali kontakt s Obranou národa. Odbojáři jim zajistili falešné doklady a úkryt ve východních Čechách. V březnu 1943 byli oba zatčeni poté, co je některý z odbojářů při mučení prozradil gestapu. Oba se naoko zavázali ke spolupráci a byli propuštěni. Grabovský byl na podzim znovu zatčen, když jeho lest gestapo prohlédlo. V roce 1944 byl (po zachycení motáku určeného pro Londýn) v Terezíně popraven. Kindl se dopustil zrady, byl výkonným spolupracovníkem a několik lidí díky němu skončilo na popravišti, když působil pro gestapo jako agent provokatér. Při jedné pátrací akci roku 1944 v Nasavrkách byl omylem zastřelen příslušníkem gestapa.
Operace Antimony
Datum výsadku: 24.10.1942
Členové: npor. František Závorka 31 let, čet. Stanislav Srazil 23 let, svob. Lubomír Jasínek 19 let
Místo výsadku: nedaleko Kopidlna
Úkol: zpravodajská činnost, v rámci níž mělo být obnoveno spojení mezi domácím odbojem a exilem a také se spojit se skupinou Silver A (v té době již neexistovala, o tom však Londýn nevěděl)
Činnost: Výsadek proběhl bez problémů. Výsadkáři se dostali do Nové Paky k Františku Kulhánkovi, který jim začal shánět u známých úkryt. Skupina lstí odbojářů postupně přišla o část financí a o dvě vysílačky. Závorka s Jasínkem se poslední dny ukrývali u Emila Lukeše na plovárně v Rovensku pod Troskami. Srazil, pobýval ve Staré Pace a od 9. ledna pak u Horákových v Horní Kalné. Závorka s Jasínkem spolupracovali s elektromechanikem Josefem Matěchou, s jehož pomocí zprovoznili zbývající vysílačku. V Londýně přijali za období od 1. prosince 1942 do 12. ledna 1943 celkem 22 depeší, odvysíláno jich bylo ale více, část z nich tvořily zprávy od Vladimíra Krajiny. Na stopu skupině byl nasazen konfident Karel Čurda, který sice nikoho ze skupiny nenašel ale přesto vše co zjistil, předal gestapu. Během následných zatýkání a výsleších se gestapo dozvědělo, kde jsou parašutisté ukryti. Ve večerních hodinách 15. ledna pak Gestapo obklíčilo plovárnu v Rovensku. Hlaváček a starosta Rovenska Kouřil šli vyjednávat dovnitř a žádali, aby se výsadkáři vzdali. Následně Závorka a Jasínek vyšli ven, padli a zemřeli po pozření kyanidu. Dne 16. ledna byl v Horní Kalné zatčen za nejasných okolností Srazil a činnost Antimony tím skončila. Srazil, byl poté pod hrozbou represí vůči rodině přinucen vydat šifrovací klíč a podílet se na radiové protihře nazvané Hermelin. Srazil sice klíč vydal, ale s obrácenými varovnými znaky. Jeho depeše tedy obsahovaly varování, v Londýně se ale nechtěli smířit se ztrátou spojení a tak není jisté, zda považovali varování za omyl, nebo zda se rozhodli vést s gestapem vlastní protihru, každopádně dále pokračovali v radiové komunikaci. Ta však nepřinášela ani jedné straně užitek, a proto byla gestapem v lednu 1944 ukončena. Srazil byl v dubnu téhož roku převezen do Terezína a popraven.
Operace Iridium
Datum výsadku: 14.3 – 15.3.1943
Členové: npor. Miroslav Špot 27 let, npor. Miroslav Křičenský 27 let, rtm. Vladislav Soukup 30 let, des. Bohumír Kobylka 22 let
Místo výsadku:
Úkol: Úkolem výsadku bylo organizovat odboj, provádět zpravodajskou činnost a informace předávat prostřednictvím radiostanice do Londýna. Pro tuto činnost byla skupina vybavena stanicí s krycím názvem Anna.
Činnost: Letoun přepravující desant byl zasažen německou protileteckou obranou poblíž Mnichova při návratu z nepovedeného výsadku.
Operace Bronse
Datum výsadku: 14.3 – 15.3.1943
Členové: npor. Bohumír Martínek 26 let, čet. asp. František Vrbka 18 let, des. Antonín Kubec 31 let
Místo výsadku:
Úkol: Úkolem výsadku bylo organizovat odboj, provádět zpravodajskou činnost a informace předávat prostřednictvím radiostanice do Londýna. Pro tuto činnost byla skupina vybavena stanicí s krycím názvem Blanka.
Činnost: Letoun přepravující desant byl zasažen německou protileteckou obranou poblíž Mnichova při návratu z nepovedeného výsadku. Přežil pouze Vrbka, který byl s těžkými zraněními převezen do nemocnice v Mnichově. Později byl Vrbka převezen do nemocnice pro příslušníky SS v Praze. Zemřel na následky svých zranění, aniž cokoliv prozradil.
Keš najdete na:
N 50° 13.(Antimony)(Tin)(Zinc) E 014° 40.(Zinc)(Bioscop)(Anthropoid)