Na úvodních souřadnicích najdete parkoviště, kde můžete nechat svoje geovozidlo. Pro nalezení samotné keše vyluštěte následující klíč, jehož řešení dosadíte do souřadnic N 50°41.XXX E 13°55.XXX.
Hodně štěstí
Klíč ke keši:
Tak jsi nakonec přišel. Vítej, příteli. Ale pro mě tvoje návštěva není překvapením. Jsem tady, tady ukrytá v mlze proto, abys mě našel. Už ti ani neřeknu, kolik nocí a dnů tady spočívám a tiše pozoruji svět kolem sebe. Ale teď jsi tady. Tady a teď. Rozhlédni se kolem sebe. Co vidíš? Tmu? Světlo? Bílou tmu? Stíny noci? Tohle všechno jsem já. To, co ty platíš draze, to já dostanu lacino. Všechno, o čem ty sníš, já žiju. O čemkoli přemýšlíš, já vidím. Přál by sis vidět řinout potok svých myšlenek? Pak tedy zavři oči a následuj mne do říše svého ducha. Z nějakého důvodu tu přece teď stojíš, pro něco sis sem přišel. Zatím sice tápeš v mlze, ale stačí udělat první krok, natáhnout ruku a budeš mne držet v ruce. Nebo to není to, proč jsi sem přišel?
Máš spoustu otázek a já mám spoustu odpovědí. Tak se ptej, příteli, možná ti nějakou z tvých otázek zodpovím. Vše záleží jen na tom, jak budeš jednat. Ustup, udělej krok stranou a já budu navždycky mlčet. Natáhneš-li však ruku směrem ke mně, budeš-li trpělivý a vysvobodíš-li mě z mého trpkého zajetí, nalezneš to, pro co sis dnes přišel.
Kdysi tu byl i někdo jiný, příteli. Nebudu ti lhát, byly jich desítky. Postávali tam, co zrovna poslepu tápeš ty. Nebudu ti lhát, i oni měli spoustu otázek a chtěli spousty odpovědí. I jim jsem řekla, že záleží na tom, jak se mnou budou jednat. Některý uspěl a mohl se zeptat, jiný odešel s prázdnou, jiný mne měl na dosah ruky, ale neudělal ten poslední krok, a tak se pro něj klíč k odpovědím navždy ztratil.
I ty ho už máš na dosah ruky, a jak jde věta za větou, přibližuji se k tobě, ale zároveň ti prokluzuji mezi prsty. Sevři mne, příteli, dokud můžeš. Neboť tady v mlze máš jen sedmero pokusů, a pokud je pro marníš, nebudu ti už moci více napovědět. Tak tedy jdi…
… já čekám tady v mlze.