Také vám připadá, že některé místo, které pro ostatní může být klidně zcela obyčejné a nezajímavé, vás provází takřka celým vaším životem? Přesně takové mám nyní před očima – stará tajemná cesta mezi obcemi Brloh a Líšťany. Tato DRUHÁ keš spadá do trilogie tajemných keší, která je pro vytrvalce navíc okořeněna jednou bonusovou keší... Zvu vás tímto na nenáročnou, pohodovou a tak trochu tajemnou procházku, která ve své podstatě bude mimo jiné vhodná jak pro cyklisty tak pro rodinnou procházku. Odlov keše vám nezabere více jak pár minut, odlov celé trilogie i s malým piknikem je záležitostí slabé hodinky. Keš je umístěna na takovém místě, abyste před jejím vyzvednutím měli dostatečný rozhled na přítomnost či pohyb případných mudlů v okolí. Pro odlov BONUSOVÉ TAJEMNÉ KEŠE si nezapomeňte opsat hodnotu písmene B.
KEŠ JE VHODNÁ I PRO NOČNÍ ODLOV
Vlkodlak
Vlci jsou stvoření noci... Vlkodlaci jejich mocí
Víte jak vlastně vypadá vlkodlak, kde se vzal a proč tu byl? Pokud se vaše představa o tomto bájném a obávaném tvorovi shoduje s jeho vyobrazením ve filmových hororech, pak vás bohužel víceméně zklamu.
Tak jako lidstvo nemá úplně jasno o počátku vzniku lidské rasy, tak nemá ani jasno o původu vlkodlaků. Zatímco myšlenka proměny zvířete v člověka se v lidských mýtech a mytologiích vyskytuje prakticky od počátku mýtů, myšlenka vlkodlaka je relativně nová a pochází až ze středověku.
Prastaré záznamy uvádění, že vlkodlaci byli stvořeni daleko před lidmi, byly stvořeni astrálními silami a následně se stali prostředníky mezi lidmi a přírodou, kteří měli dohlédnout na to, aby spolu tyto dva subjekty žily v rovnováze. Klasická představa vlkodlaka pak pochází ze středověku, z germánských mytologií, kde byl vlk zvíře zasvěcené Wodanu a nebyl tedy původně považován za „zlého“. To je ostatně i popisováno v báji „O Wodanu a jeho vlcích“ z níž se postupně vyvinula pověst „O divokém lovci a jeho psích“. Z ní časem vznikaly první představy o vlkodlacích. Jiná legenda o vzniku prvních vlkodlaků praví, že v patnáctém století táhl Transylvánií Hrabě Vlad zvaný Tepesco. Na své cestě zničil i jeden z klášterů a všechny lidi v něm schované sprovodil ze světa. Opat kláštera ho proto proklel. Když se o tři dny později Dracula změněný na upíra poprvé napil lidské krve, vstali prý lidé v klášteře z mrtvých a stali se vlkodlaky, neúnavně bojujícími proti upírům. Povstali prý, aby střežili lidský rod. Stejné „kladné“ vlastnosti vlkodlakům připisují bez ohledu na germánské představy i severské rodové kultury.
Naopak zcela opačný pohled na myšlenku vlkodlaka se vyvinul u slovanských kultur, kde byl vlk naopak považován za tradičně „zlého tvora“. Mezi jednotlivými mytologickými prameny zpočátku existovalo mnoho rozdílů, které se ovšem postupem času smazaly. O vlkodlacích se však nevytvořila zcela jednotná představa, naopak vznikla lokální specifika, která byla zpravidla ovlivněna místními pověstmi a strachy.
Krvelačné a démonizované vlastnosti vlkodlakům však přiřkl až soudobý filmový průmysl a tento termín se začal používat pro úplně jiného tvora, než kterým bájný vlkodlak původně byl, to samé se děje i ve fantasy literatuře a hororech. Filmový tvůrci mu přiřkli vlastnosti lykantropa, tedy bytosti, která dokáže měnit svou podobu z lidské do zvířecí a to většinou za zvláštních okolností (buď působením magie, nebo po kousnutí jiným lykantropem stejného typu a to pravidelně při úplňku. Vlkodlak je prezentován jako téměř nezranitelný díky regeneraci, působí na něj pouze některé zbraně, nejčastěji stříbro a oheň. Stejně jako v případě upírů, řada hororů používá vlkodlaka jako jednoduché monstrum, snažící se bez nějakého specifického cíle pokousat co nejvíce lidí.
Co se týče proměny, musím vás zklamat, z historických pramenů vyplývá, že jen velmi málo lidí na vlastní oči vidělo proměnu vlkodlaka a ještě méně lidí o tom mohlo vyprávět nebo tento jev zapsat do kronik či duchovních svitků . Nepřátele totiž toto zpravidla náhodné svědectví stálo život a před přáteli se vlkodlak nikdy neproměňoval. Z tohoto tedy vyplývá, že svou proměnu i počínání si vlkodlak plně uvědomoval a samotnou proměnu uměl ovlivnit bez ohledu na astrální jevy nebo vliv úplňku. Teprve až středověký kronikář Gervase z Tilbury přiřazoval přeměnu k času úplňku, ale toto pojetí bylo jen velice zřídka přiřazováno k vlkodlakům až do doby, kdy jeho myšlenku „oprášili" literární spisovatelé a scénáristé.
A jak vlastně taková proměna vypadá? Když nastane přeměna člověka na divoké zvíře, lidské rysy ztemní a zdrsní, tělo a dlaně rukou se pokryjí srstí, oči zčervenají a rozžhaví se, nos se zvětší, ústa sliní, řeč je nahrazena hrdelními zvuky a vlkodlak poklekne do zvířecí pozice na všechny čtyři nohy s nehty podobnými drápům.
Zdroje, které jsem pročítal a ze kterých jsem čerpal uvádějí, že dříve se vlkodlaci vyskytovali téměř po celém světě. Dnes přežívají hlavně v lidmi nedotčených oblastech. Myslím, že většina z nich se dnes stala divokými – pouze ve zvířecí podobě se vyskytujícími, kteří již nikdy nemění podobu. V civilizovaném světě jich žije opravdu velice málo a nebo bez svých původních schopností. I v současnosti existují praví vlkodlaci, kteří se téměř neliší od svých pradávných předků. Našli bychom je v oblastech, kde lidé dosud žijí primitivním způsobem života a neničí svět kolem sebe.
Otázkou ovšem zůstává, jaký vlkodlak se toulal tímto krajem….
Ten původní, středověký nebo ten démonizovaný - novověký????
To již nechám jen a jen na vašem úsudku...
***
Informací zdroje:
P. Tillich: Das Dämonische, (1926)
T. Akvinský, Summa Theologica (1274)
http://www.lykantropie.wz.cz/
http://cs.wikipedia.org
http://bubaci.zolta.cz
Závěrem Vás žádám abyste nevkládali detailní fotografie keše ani místa jejího uložení k logům, ať budoucím návštěvníkům nevyzradíte její provedení a místo uložení. Zároveň Vás žádám, abyste využívali doporučená parkoviště a nejezdili motorovými vozidly přímo ke keši!!!
Ještě jedna poznámka : ten nepořádek, co kolem sebe vidíte, to neudělali žádní mimozemšťané, ale lidé, takže budiž i tento (předpokládám, že nechutný) zážitek pro nás všechny ponaučením, že podobné věci se prostě nedělají a nebuďme laxní a apatičtí k tomu, když někoho uvidíte podobný odpad někde v přírodě vyhazovat. Je třeba tyto šmejdy nekompromisně ničit!!!
