Rozsáhlá budova historické sýpky vystavěná v barokním slohu je 54 m dlouhá, 15 m široká, do hřebene přes 15 m vysoká a má čtyři podlaží. Stojí nad Herálcem na nejvyšším místě v obci (583 m n.m.) a dominuje tak celému okolí. Stavba je provedena důkladně. Uvnitř ji podpírají mohutné vyřezávané sloupy a nosné trámy jsou také neobvykle silné (unesou tíhu až 200 vagonů obilí), zdivo v přízemí dosahuje tloušťky 140 cm. To vše svědčí o záměru vybudovat objekt, který bude sloužit mnoha generacím - sloužil téměř až do dnes.
Špejchar dala postavit tehdejší paní Heráleckého panství Eleonora Kristina, ovdovělá hraběnka z Regalu roku 1726, jak je nade dveřmi v kameni vytesáno:
17 BEY LOEBL UND GLIK REGIERUNG 26
DER HOCHGEB. FF ELEO. CHRIST. DES
HEYL. RIM. REICHS GRÄFIN VON REGAL, GEB. GRA.
VON METTERNICH ERBSF. DES HER. HUMPO.
UND POLLERS
Za slavného a šťastného panování vysokorodé paní,
Eleonory Kristiny říšské hraběnky z Regalu, roz.
hraběnky Metternichové, dědičné paní na Herálci, Humpolci
a Úsobí
Historie kontribučních sýpek
Počátky kontribučních obilních fondů spadají do třicetileté války, kdy vojska, vlastní i cizí, táhla Evropou a brala vše, co se jim naskytlo, bez ohledu na to, že nebude ani co jíst, ba ani co sít, že bude hlad a bída.
Pokud se takovýto stav opakuje po více let, přináší to katastrofu, což nastalo právě ve zmíněném období. Obrovské zbídačení postihlo nejpočetnější obyvatelstvo – venkovský lid. Nebylo osivo na setí, takže následně nebyla ani úroda. Nebylo z čeho čerpat síly, nebylo z čeho platit vrchnosti dávky. Znamenalo to nakonec, že nemá-li poddaný, nemá ani vrchnost.
Proto již dlouho před rokem 1700 některé vrchnosti samy půjčovali poddaným potřebné osivo, ale za podmínek, které sami stanovovaly, tedy rozdílně na různých panstvích. Postupně se zaváděly kontribuční odvody obilí, ale vývoj v tomto směru nespěchal.
Když nastala neúroda, nebo při mimořádných požadavcích pro vojenské zásobování, vrchnosti z nastřádaných zásob obilí půjčovaly jak na setí, tak na obživu. Po žních se půjčka vracela s „nadměrkem“, tedy s jakýmsi úrokem. Ten však nebyl malý a různil se panství od panství (mnohde činil až 25 %).
První dochovaná kniha obilního fondu z Herálce je až z období po roce 1800. Lze se však domnívat, že obilní fond byl zde zřízen už počátkem 18. století, čehož může být důkazem i výstavba mohutného špejcharu v roce 1726.
Herálecko za napoleonských válek
Přelom 18. a 19. století byl obdobím Velké francouzské revoluce a napoleonských válek. Napoleonova hvězda stoupala neobvykle prudce vzhůru a jeho vojska vítězila na řadě bojišť. U nás je nejznámější střetnutí u Slavkova. Pohybům vojsk tehdy ušla jen malá území Čech, vojska se pohybovala i přímo v Herálci a okolí. Byl zde dokonce dvakrát zřízen vojenský lazaret, jak se říkalo nemocnicím pro raněné.
V roce 1809 byl lazaret umístěn přímo na zámku v Herálci. Podle farní kroniky a dle staré matriky zemřelých zde skončilo svůj život 134 vojáků. Podruhé byla v Herálci vojenská nemocnice v roce 1813. Tehdy byl lazaret umístěn přímo ve špejcharu. Měl vlastního vojenského kněze, který nemocným a raněným posluhoval svátostmi a zemřelé sám zapisoval do vlastních dokumentů. Proto nelze nyní zjistit, kolik osob v té době v lazaretu ukončilo život. Místem jejich posledního odpočinku se tehdy stal příhon vedle cesty, která vedla na Špírov. Místo je asi 300 m severně od Herálce a je nápadné vzrostlými listnáči, pod nimiž stojí boží muka ve tvaru kapličky.
* Zdroj: Jiřina Vašáková: Kronika obce Herálec
Václav Vinduška: Městys Herálec
Milada a František Ježkovi: 750 let obce Herálec
Špejchar a zámek v současnosti
Herálecký špejchar a zámek nyní vlastní společnost Malý zámeček s.r.o. V letech 2009 - 2011 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí a na podzim roku 2011 byl znovu otevřen jako luxusní 5* boutique hotel Chateau Herálec. Špejchar donedávna využívalo místní ZD ke skladování obilí.
Odlov kešky
Zaparkovat můžete přímo u špejcharu. Průměrně vysoký dospělý jedinec na krabku bez problému dosáhne. V žádném případě se prosím nepokoušejte nikudy prolézat dovnitř - jedná se o soukromý objekt, který je pro veřejnost uzavřen (majitelka souhlasí s umístěním keše)
Boží muka ve tvaru kapličky leží cca 400 m vzdušnou čarou od špejcharu. Je odtud krásný výhled na kopec s dominantou staré sýpky (obzvlášť při západu slunce). K božím mukám vedou dvě cesty, které dohromady tvoří přibližně 2 km okruh ideální na kratší procházku. Pokud pojedete autem, tak doporučuji projet vesnicí a dál pokračovat polní cestou až k božím mukám - tato cesta je lépe sjízdná.
Přeji úspěšný lov 