Mohyla na Vysokych lavkach Traditional Geocache
Mohyla na Vysokych lavkach
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Mohyla na Vysokých lávkách (578 m.n.m.)
Tato keš vás zavede k mohyle, která se nachází na nižším vrcholu vrchu Vysoké lávky.
Vysoké lávky jsou málo známým vrchem, který je součástí Strašické vrchoviny a nalézá se cca 1,5 km jižně od obce Hůrky. Několik málo desítek metrů od nižšího vrcholu vrchu Vysoké lávky se nachází velká mohyla (odhaduji 15 m průměr a 10 m výška) mě neznámého původu a účelu.
Pokud vypátráte nebo jinak zjistíte (ale pouze nedestruktivní metodou!) kdo mohylu zbudoval a z jakého důvodu, uveďte to, prosím, v logu. O zjištěné poznatky bude obohacen listing. Můžete též vyzkoušet, zda se na vrcholu mohyly nekoncentruje zemská (či dokonce vesmírná :-)) energie, kterou by bylo možno posezením na lavičce, na vrcholu kýmsi umístěné, načerpat...
Po návštěvě mohyly si můžete zajít kousek severozápadním směrem na hlavní vrchol Vysokých lávek. Nachází se tam menší skalisko a několik pasek. Z jedné je možno vidět SZ směrem Žďár a z druhé JV směrem část hlavního hřebene Brd s věží radaru na Praze.
____________________________________________________________________________________________________________________
Strašická vrchovina
Tento geomorfologický okrsek podcelku Brdy najdeme v západní části Brdské vrchoviny. Menší část leží na území současného Vojenského újezdu Brdy (oblast Bahen a vrchů Záborčí, Převážení, Florián, Vlč a Velký kámen), větší část zaujímá Přírodní park Trhoň. Mimo vojenský újezd i přírodní park leží zalesněný hřbet mezi obcemi Zaječov a Těně (vrchy Mílina a Kopaniny) a zejména poměrně rozsáhlé území, zahrnující vrchy Jivina, Hřebeny (u Olešné) a Kařízské hory. V oblasti mezi Holoubkovem, Medovým Újezdem, Mýtem, Kařezem, Cerhovicemi a Újezdem přechází do Hořovické kotliny.
Podobně jako v případě ostatních částí Brd, i zde jsou samotné hřebeny vrchoviny zalesněné a bez osídlení. To se však rozvinulo v údolích, především v povodí Padrťského potoka (Klabavy), Holoubkovského a Hůreckého potoka a v severovýchodní části vrchoviny. Zde všude najdeme poměrně velké obce: Mirošov, Hrádek u Rokycan, Dobřív, Strašice, Holoubkov, Cheznovice a Olešnou i řadu menších sídel, např. Pavlovsko, Těně, Svojkovice nebo Hůrky.
Geologické složení Strašické vrchoviny je obdobné jako ve zbytku Brd, výrazněji se zde uplatňuje neoproterozoikum, které představuje poněkud úživnější podloží, dávající vznik úrodnějším půdám. I proto se v této oblasti místy více prosadilo i zemědělství (zejména v okolí Cheznovic a Olešné), jakkoli ani zde nepředstavuje významnější zdroj obživy obyvatelstva. Tím vždy i zde byl průmysl a zpracování dřeva. Obdobně jako jinde na Podbrdsku to byla těžba a zpracování železné rudy, později, především v 19.století, byla objevena ložiska kvalitního černého uhlí v okolí Mirošova. Rozběhla se jeho intenzivní těžba, avšak nepříliš vydatné ložisko bylo brzy odtěženo, po roce 1900 už zde paběrkovaly jen drobné těžařské podniky. Těžba uhlí, nyní již značně nekvalitního, přetrvala i do období první republiky a sporadicky i po druhou světovou válku, poslední důl, kde však uhlí bylo již jen vedlejší dobývanou surovinou, byl uzavřen v roce 1947. Pokračovatelem středověké tradice dobývání a zpracování hlavního surovinového bohatství kraje pak byly především železárny v Hrádku u Rokycan. Dnes je asi nejznámějším pozůstatkem této zašlé slávy známý Dobřívský hamr, velmi oblíbený turisty.
Strašická vrchovina je nejnižší částí Brd. Přes 700m nevystupuje žádná hora a výšku 600m překračuje, většinou jen nepatrně, pouhých 10 vrchů. Z nich nejvyšším je Bílá skála nad Strašicemi (659m), místními také nazývaná Bambule. I v této části Brd však najdeme řadu skalnatých hřbetů, mrazových srubů apod. Nejznámější jsou Velký a Malý Oltář na vrchu Žďár, mohutné skalisko Florián, skalní útvary na vrchu Převážení a Jezevčí skále, skaliska na Bílé skále, Ostrém vrchu a Trhoni.
Vegetace je na území Strašické vrchoviny poměrně dobře zachovalá, ale původní smíšené lesy (buko-jedlové) byly podobně, jako v jiných územích, přeměněny na převážně smrkovou monokulturu. Relikty původních lesů se zachovaly jen v obtížně přístupných lokalitách, na nejprudších svazích a suťovištích.
Pokud jde o ochranu přírody – ta je na území vrchoviny chráněna již zmíněným Přírodním parkem Trhoň (45 km2), zvláště je v kategorii Přírodní rezervace chráněna vrcholová část hory Žďár (629m) nedaleko Rokycan (25,5ha). Jiná zvláště chráněná území prozatím ve Strašické vrchovině nenalezneme. Na území vrchoviny, ležícím ve vojenském újezdu jsou však k ochraně navrhovány lokality vrchů Převážení, Vlče, Floriánu a údolí Ledného potoka a Na Planinách u Strašic. Zvláštní ochrana je také navrhována pro oblast někdejší cílové plochy Bahna s výskytem např. plavuňky zaplavované.
Nejznámější kopce Strašické vrchoviny:
Bílá skála 659m
Ostrý vrch 641m
Žďár 629m
Trhoň 624m
Jivina 620m
Osičina 619m
Bábovka 608m
Převážení 607m
Vlč 602m
Konesův vrch 590m
Kopaniny 587m
Vysoké lávky 578m
Záborčí 570m
Kařízská hora 567m
Florián 566m
Milina 560m
Zdroj: BRDY- Res publica, o.s., (visit link)
____________________________________________________________________________________________________________________
Kudy ke keši?
Z doporučeného parkoviště jděte po lesní asfaltce na severovýchod něco přes kilometr. U pískovny po levé straně cesty odbočte na lesní cestu doleva a v momentě, kdy spatříte před sebou mysliveckou kazatelnu odbočte na svážnici doprava. Po chvíli uvidíte šikmo vlevo přes paseku na hřebeni mezi stromy siluetu mohyly.
Ať se vám na Vysokých lávkách líbí!
Additional Hints
(Decrypt)
an finuh zbulyl i qíer cbq xnzrarz/ba gur fybcr bs gur zbhaq va gur ubyr haqre gur fgbar