Šifrování
Proces změny otevřené (čitelné) informace pomocí známého postupu (šifry) a tajného hesla na informaci šifrovanou. Šifrovat lze na úrovni bitů nebo celých znaků. Čím složitější šifra, tím větší nároky klade šifrování na procesor, ale zároveň je tím těžší šifru prolomit. Informaci je třeba zabezpečit tak složitou šifrou, aby její prolomení pomocí výpočetní techniky (zkoušením všech možných hesel) bylo finančně náročnější než je hodnota této informace. Nejslabším článkem šifrování je pak vždy lidský faktor, útočník se snaží tajné heslo vylákat z člověka, který ho zná (např. falešnými e-maily - tzv. phishing).
Šifrováním a vším souvisejícím se zabývá věda zvaná kryptografie.
Symetrická šifra
Obdobný postup pro šifrování i dešifrování. Všichni účastníci komunikace musí znát stejné tajné heslo, které si musí před jejím zahájením bezpečně předat.
Transpozice (posun)
Každý znak se posune o určitý, tajný počet. V případě bitového zápisu dojde pouze k záměně nul za jedničky.
Příklad posun o 1
a->b, b->c, c->d ...
0->1, 1->0
ahoj -> bipk
ahoj pomocí ASCII = 0100 0001 0110 1000 0110 1111 0110 1010 0010 0001 -> 1011 1110 1001 0111 1001 0000 1001 0101 1101 1110
Substituce (náhrada)
Každý znak se změní na jiný znak podle tajné kódovací tabulky.
Příklad
kódovací tabulka
a->x, b->d, c->f, d->i ...
abcd -> xdfi
Asymetrická šifra
K šifrování je třeba jedno heslo, tzv. soukromý klíč (private key), k dešifrování druhé heslo, tzv. veřejný klíč (public key). Oba klíče jsou mnohamístná čísla odvozená složitými matematickými postupy. Každý účastník komunikace zná a chrání si svůj soukromý klíč, zatímco svůj veřejný klíč dá k dispozici ostatním účastníkům. Klíčový pár vygeneruje účastníkům důvěryhodná instituce (např. Česká pošta, 1. Certifikační autorita). Veřejnému klíči spolu s informacemi o jeho vlastníkovi se říká certifikát.
Digitální podpis
Odesilatel zprávy připojí ke zprávě její kopii a zašifruje ji svým tajným klíčem. Adresát zprávy tuto kopii dešifruje veřejným klíčem adresáta a porovná ji s obsahem zprávy. Pokud jsou stejné, získává adresát jistotu, že zpráva pochází skutečně od odesilatele a nebyla po cestě nikým změněna. Obsah zprávy ovšem šifrovaný není, zpráva je čitelná pro každého.
Příklad zpráva -> zpráva se svou kopií -> zpráva s kopií zašifrovanou tajným klíčem odesilatele
-> zpráva s kopií dešifrovanou veřejným klíčem odesilatele -> zpráva
ahoj -> ahojahoj -> ahojbipk -> ahojahoj -> ahoj
Šifrování zpráv
Odesilatel zprávy zašifruje zprávu veřejným klíčem adresáta. Zprávu pak může dešifrovat pouze adresát svým tajným klíčem, pro kohokoliv jiného (včetně odesilatele) je nečitelná. Odesilatel zprávy ovšem není zaručen, stejně jako není zaručeno, že zpráva nebyla po cestě někým změněna.
Příklad zpráva -> zpráva zašifrovaná veřejným klíčem adresáta -> zpráva dešifrovaná tajným klíčem adresáta
ahoj -> bipk -> ahoj
V reálném prostředí se používá kombinace obou těchto metod a zprávy procházející nezabezpečeným prostředím jsou tak zabezpečené a důvěryhodné.
Materiál použit ze stránky: www.planina.cz/ivt/materialy/Kodovani_a_sifrovani.doc
Abyste se dostali ke krabičce, nepotřebujete lezeckou ani potápěčskou výstroj. Potřebujete k tomu pouze souřadnice a možná tužku. Jeden ze způsobů jak je získat, je vyřešit tento rébus. Ale je i hodně jiných způsobů. Je jen na Vás, který si vyberete. Než vyrazíte, tak si Zkontrolujte Vaše řešení
|
91
|
82
|
87
|
14
|
97
|
31
|
15
|
37
|
48
|
19
|
73
|
53
|
56
|
89
|
12
|
10
|
33
|
71
|
88
|
19
|
93
|
67
|
81
|
39
|
34
|
31
|
59
|
|
84
|
51
|
14
|
83
|
99
|
57
|
31
|
86
|
12
|
23
|
43
|
21
|
40
|
57
|
84
|
99
|
24
|
12
|
34
|
52
|
29
|
68
|
54
|
44
|
25
|
72
|
29
|