Vítejte u první z několika opomenutých petřvaldských studánek.
Občas se lidé ptají proč vlastně pečovat o vodní zdroje, čím jsou ohroženy, co jim schází, zda má cenu se snažit o jejich zvelebování. Zdroje vody do přírody vždy patřily. Před člověkem to však byla spíše přirozená napajedla zvěře a teprve s příchodem člověka nastal rozvoj studánek. Nejprve lovecké pramínky, posléze především agrotechnické studánky (polní a lesní práce bez studánek by byly v letních parnech velmi trudné), později se připojily i funkce poutní a turistické. Pokud by neexistovala žádná studánková péče, studánky by se po čase patrně vrátily ke svému přirozenému stavu. Primárním problémem tedy je, zda má vůbec smysl se studánkami nějak zabývat, zda by nebylo lepší nechat přírodu jejímu vývoji. Potřebujeme vlastně studánky? Je to podobné jako s památkami (také je člověk bezprostředně k životu nepotřebuje, takže je klidně můžeme nechat zchátrat), s uměním (nač vlastně obrazy, sochy, hudbu?), pořádkem (i na smetišti se dá žít), gramotností... Co vlastně člověk k životu potřebuje? A co vlastně člověka dělá člověkem?
zdroj: estudanky.eu
O první studánce ze série petřvaldských studánek se v okolí ví pramálo. I mnozí místní vůbec netuší, že se zde jakási studánka nachází. Nejinak jsou na tom i historické prameny, které o existenci této studánky mlčí. Na několika málo internetových serverech se dá dohledati, že zde určitý pramen či studánka opravdu je ale zjistit za jakým účelem zde vznikla je prakticky nemožné a tak se můžeme jen dohadovat proč a kdy tato studánka vůbec vznikla.
O čem ale historické prameny nemlčí je alespoň název studánky a to Odbočka. Proč tato studánka nese takto prapodivný a netématický název? Odpověď je v celku prostá.
Původní blízká báňská dráha totiž kdysi vůbec nebyla dráhou báňskou nýbrž hlavním vlakovým spojem mezi starou Karwinou a Slezskou Ostravou.
A hned naproti přes koleje od studánky se nacházelo petřvaldské nádraží. O tom by se v místních pramenech snad dalo ještě něco dohledat avšak co se už dohledává hůře je, že zde ještě před oním zmíněným nádražím stávala nádražní budova, kde byl ubytován správce bývalé výhybky. Ta byla známá jako Albrechtova výhybna. Mou domněnkou je, že tato studánka vznikla právě v době, kdy zde ještě stála ona výhybna a sloužila jako zdroj pitné vody pro zde sídlícího výhybkáře.
O keši:
Jedná se o starou a neudržovanou studánku, jež byla v minulých stoletích jedním z důležitých zdrojů pitné vody v této obci. Po zavedení vodovodů se však z přirozených pitných zdrojů upustilo a místní studánky začly chátrat až se některé téměř vytratily. Přístup k této kešce je celkem jednoduchý. Přijet se dá místní lesní cestou až skoro k ní. v posledních cca dvaceti metrech však musíte cestu opustit a vydat se lesním porostem. Buďte opatrní - V blízkosti se nachází vlaková trať!
Jedná se o mou první kešku, takže klidně pište do logů poznámky i kritiku, ať se z nich mohu pro příště poučit.