S umístěním kešky jste se asi už setkali, není však tolik frekventovaná jako skrýše pod kameny, stromy, pařezy apod. Je umístěna na kraji lesíka. Obsahuje všechny základní věci, které má keš obsahovat. Poslouží pro výměnu CWG, GC a TB. Při samotné manipulaci buďte ohleduplní.
Nechoďte přes pole, ale polní cestou. Z parkoviště v Lošánkách jděte nahoru místní komunikací, která vede mezi kapličkou a domem čp. 20, přijdete k bílému vysokému domu (bývalý Vernerův statek) - čp. 13, vlevo už po polní cestě k železnému křížku (černá barva), odtud vlevo na křižovatku polních cest (hruška s lavičkou), dáte se vpravo až přijdete na křižovatku tvaru "T", tady odbočíte opět vpravo a půjdete stromořadím ořešáku královského (v jeho polovině je Jarolímka), na konci stromořadí (velký kámen) prudce odbočíte vpravo k lesíku, za travnatou mezí najdete první strom s bílou tečkou, ty Vás dovedou k soše. Pak podle navigace kousek k pokladu. Převzal jsem označení "Procopi" ze starého vojenského mapování z roku 1836 - 1852. Mezi místními je vžito označení „Borek“.
Přilehlý lesík obdélníkového tvaru se rozkládá na k.ú. obce Polní Voděrady. Skládá se ze dvou téměř stejných polovin. K původnímu převážně listnatému porostu v 70. letech minulého století přibyl monokulturní pás borovic. V tom starším je pozorovateli schovaná barokní socha sv. Prokopa. Před několika desítkami let poničena neznámými vandaly. Původně to byl pěkný orientační bod v krajině, protože stála na holém vrchu zhlížejíc na obec Polní Voděrady.
Pár informací k soše. Byla zhotovena v roce 1745 a instalována do krajiny v témže roce nebo roce následujícím. O dvanáct let později byla svědkem hemžení vojsk před Bitvou u Kolína v r. 1757. Nese letopočet A 1745 (označení „A“ znamená Anno Domini „léta Páně“ dnes bychom použili termín „roku“). Podle výpovědí dotázaných odborníků stejný rukopis nese socha sv. Františka Xaverského v pravotočivé zatáčce na kraji Polních Voděrad. Je vytesána z jemno a středně zrnného kutnohorského mušlového pískovce („mušláku“) světle šedé barvy s okrovými vrstvami. V současnosti středně inkrustována, bylo by zapotřebí odborného zásahu. Levá ruka držící berlu je v podloktí uražena. Pravá pokrčena přidržujíc u boku drapérii. Při pravé noze ďábel (čert) zachován v žalostném fragmentu. Na soklu je znak Marie Anny (Antonie) Bukovské z Hustířan, manželky Františka Ignáce Bukovského, který ve veřejné dražbě r. 1736 zakoupil velkostatek Polní Voděrady. Socha stojí na kraji zalesněného návrší (346 m. n. m.), kilometr a půl východně od Polních Voděrad.
Za sochou stávala do počátku 90. let minulého století triangulační věž jednoduché dřevěné konstrukce zhruba 10 m vysoká. Starší z Vás si je jistě dobře pamatují. Pro obratnější děti posloužila jako „lezecká stěna“. Dnes ji připomíná červenobílá triangulační tyč. A jak se tu prý randilo. Podle pamětníků tady začal život několika místních dětí.
Žáci ze základní školy v Lošanech sem často docházely, aby jim kantoři vyprávěli o přírodě a tradicích, to bylo před druhou světovou válkou. Připomínán byl mistr Jan Hus, Jan Žižka, prezident Masaryk apod. Pro děti samotné byl vrcholem táborák spojený s opékáním vuřtů. Pro chudé děti to bylo něco!
Na severovýchodním okraji lesíka se Vám naskytne za dobré viditelnosti krásný panoramatický výhled do blízkého či širého okolí. První co uvidíte jsou Lošany s lokálním kostelem sv. Jiří jako dominantou obce.
