Zde ve Vejprnicích je keš z této série mystery proto, že popisovaná vlečka zde je zvláštní a to natolik, že drží jistý primát. Tato vlečka nebyla nikdy zrušena ani zničena (jen zkrácena) a dokonce se dodnes po ní dá jezdit a přesto už neexistuje. Ano ve Vejprnicích žádná vlečka není. Vlečky se dají rozdělovat na mnoho způsobů a abych vám přiblížil čím je tato vlečka tak jedinečná, musel jsem si vymyslet další způsob rozdělení vleček. A to na způsob jejich vzniku a zániku. Zde je zajímavý její zánik: většina vleček vzniká a zaniká klasickým způsobem: byly postaveny za účelem železničního napojení průmyslového podniku k veřejné síti a zanikají zánikem onoho podniku nebo nezájmem podniku o železniční dopravu. Některé vlečky vznikly tím, že průmyslový podnik zakoupil veřejnou staniční kolej a úředně ji přeměnil na vlečku. Kdysi se velmi řídce stávalo, že stát odkoupil vlečku, aby mohl rozšířit nádraží nebo přeložit trať, v takovém případě ovšem odkoupená vlečka byla zrušena a vytrhána, aby na jejím místě mohly být postaveny jiné koleje. Vlečka ve Vejprnicích byla jedinečná tím, že stát ji sice odkoupil, ale nevytrhal a bývalá vlečka slouží dodnes jako součást stanice i když dnes již nevyužívaná. Je to kolej označená 6a.
Stanice Vejprnice je jako taková sama tak trochu netradiční, protože to vlastně ani stanice není, ale jen výhybna a to proto, že se v ní dají jen křižovat vlaky, nedá se v ní nic nakládat ani vykládat. Dnes už je to běžné, že se ve stanicích ruší VNVK (veřejná a nakládková a vykládková kolej), ale ještě před 20ti lety platilo, že stanice je v podstatě složenina výhybny a nákladiště (v nákladišti se zase dají jen nakládat/vykládat vagony a nikoli křižovat vlaky). Vejprnice však již dlouhou dobu žádné VNVK neměly a byly stanicí v podstatě jen proto, že tu byla ta vlečka, na které se daly vagony vykládat, takže po "předělání" vlečky na odstavnou staniční kolej se defakto z Vejprnic stala výhybna. Ale dnes už se na tohle rozdělení stanic a výhyben nehraje.
Vlečka vznikla při prodlužování Vejprnic, aby po trati do Německa mohly jezdit dlouhé nákladní vlaky. Kromě Nýřan a Staňkova, což byly původně nejdelší stanice na trati (dnes nejkratší), se prodlužovaly všechny stanice včetně Domažlic a všechny na plzeňskou stranu. Nejen zánik vlečky, ale i její důvod byl netradiční. Nesloužila totiž žádnému průmyslovému podniku ani jako klasický sklad. Její účel byl dalo by se říct čistě politický. Za socialismu bylo zakázáno vzácné suroviny vyvážet do imperialistického západu, ale protože to byl velký byznys a valut byly potřeba, hledaly se obezličky, jak toto nařízení obejít. Jednu z mála výjimek tvořilo uhlí, kterého jsme měli tolik, že se smělo ve velkém vyvážet i na západ. Po železnici nešlo vzácné suroviny vyvážet, protože železnice byla velmi dobře hlídána, ale zase na druhou stranu bylo jiné nařízení, které nařizovalo železnici preferovat před silnicí na delší vzdálenosti (u nás to nebylo vyloženě specifikováno, ale třeba v NDR to bylo striktních 50km). Suroviny se díky tomu ke hranicím přepravovaly po železnici a na některé ze stanic se překládaly na auta (a za hranicemi se kolikrát zase překládaly zpět na vlaky). Tyto "nelegální" překládky se však zase nemohly konat příliš blízko hranic, poněvadž pohraniční pásmo bylo velmi bedlivě sledováno. Stanice ve vzdálenosti okolo 50km od hranic byly k tomuto účelu ideální a přesně tomuto ideálu vyhovovaly Vejprnice. Zde se takto překládal cement. Denně se tu přeložilo až 10 vagonů s cementem. Po převratu už této šaškárny nebylo potřeba a tak se překládka přesunula blíž k hranicím a vlečka ve Vejprnicích ztratila svůj smysl. Nějakou dobu se zde překládal cement, jež se rozvážel po blízkém okolí, ale na tak malé množství byl tento areál zbytečně velký a nákladný a tak areál brzy zanikl a s ním i vlečka.
Ani získání indícií na výpočet finálky nebude tradiční. Indície získáte z předešlých vleček ze série (1,2 a 3), ale ne z bonusových čísel keší. Budete muset zjistit šestimístné kódy popisovaných vleček. Kódy se vůbec nesnažte gůglit, nejjednodušší způsob, jak je zjistit, je z drážního předpisu Tr6, který je ve skutečnosti obyčejným seznamem stanic a jejich příslušenství včetně vleček. Tento předpis nejlépe najdete na stránkách ČD Carga (www.cdcargo.cz) nebo na stránkách SŽDC či na některém z fandovských webů, ale tam se někam doklikat je nadlidský úkon, (já sám to nedokážu).
Umístění keše si jednoduše spočítáte dosazením indícií A-F takto: N 49° 4(A+B).(F)(D-A)(D) E 013° 1(F-C).(B)(D-C)(E+A)
A: ciferace čísla vlečky, které je věnována keš Toulky po vleckach na plzensku #1 IPPE Dysina
B: ciferace čísla vlečky, které je věnována keš Toulky po vleckach na plzensku #2 Kamenina Tremosn
C: ciferace čísla vlečky, které je věnována keš Toulky po vleckach na plzensku #3 Suda Krimice
D: poslední cifra čísla vlečky, které je věnována keš Toulky po vleckach na plzensku #1 IPPE Dysina
E: poslední cifra čísla vlečky, které je věnována keš Toulky po vleckach na plzensku #2 Kamenina Tremosn
F: poslední cifra čísla vlečky, které je věnována keš Toulky po vleckach na plzensku #3 Suda Krimice
Kontrolní součet A-F je 23 a všechny kódy vleček začínají číslicemi 82
POZOR vlečka Kamenina Třemošná končí a její kód již brzy z předpisu Tr6 zmizí, takže kód jsem prozradil v listingu třemošenské keše.
Keš je menší small a vejdou se do ní jen CWG a menší TB a GC, nic jiného do ní prosím nevkládejte