Nyní tedy něco k historii rodu Seykorů.
V roce 1836 začal Josef Seykora (*1813, + 1870) po zkušenostech nabytých v cizině provozovat koželužské řemeslo v Kostelci n.O., v malém domku s pěti dělníky v Jirchářské ulici. Své čtyři syny – Josef Seykora (*1839 KnO), Vojtěch Seykora (*1843 KnO., + 1902 KnO.), Alois Seykora (*1847 KnO., + Vídeň) a Rudolf Seykora (* 1852 KnO., +1927 KnO) - vyučil doma koželužství a po praxi v cizině jim rozdělil vedení svého rostoucího podniku. Syn Alois odešel do Vídně, kde se stal také úspěšným podnikatelem. Josef, Rudolf a Vojtěch zůstali doma s otcem. V roce 1852 vznikla z původní koželužské dílny první kostelecká továrna „Josef Seykora a synové, továrna na kůže“ (nynější firma Federal-Mogul Friction Products, a.s.). Po počátečních obtížích teprve válečný rok 1866 přinesl firmě rozmach. Továrníci přikoupili další objekty v ulici, hlavně Luňáčkův statek. V 90. letech zaměstnávala továrna 460 dělníků a 7 úředníků a byla největším podnikem svého druhu tehdejšího Rakousko-Uherska. Většina zboží šla do zahraničí, do Itálie a Německa. Firma se zúčastnila světových výstav v Paříži, Londýně a Vídni. V Paříži v roce 1900 obdržela cenu Grand Prix. Po smrti Vojtěcha vedl továrnu jeho syn František (*1875, + 1930) spolu se strýcem Josefem. Jeho syn Josef (*1867) již nehospodařil tak dobře jako jeho otec, a zadlužil se tak, že mu byla továrna zabavena a prodána v dražbě v roce 1924 firmě A. J. Nejedlý z Kuklen. Avšak ještě před tím, za velkého rozmachu firmy dovolil rostoucí majetek bratrům stavět. Josef postavil v roce 1888 za městem vilu Mírov a secesní vilu nad závodem v Kostelci n.O.. Rudolf postavil v roce 1906 podle projektu architekta Václava Roštlapila za městem v lesích vilu Sklenářku, pojmenovanou po své přítelkyni, operní pěvkyni Národního Divadla, Otýlii Sklenářové – Malé. Na letovisku, místě pro umění, lásku a setkávání, ji hostil a zde také bydlel. Vojtěch postavil vilu na Vinici (dnes Dům dětí a mládeže). Jeho syn František zřídil park u vily na Vinici, kde také postavil dům. Dále koupil Podhorní mlýn, nad ním postavil Staročeskou chaloupku. Postavil také dělnické domy v Trávnické ulici. Celý svůj majetek odkázal městu Kostelci nad Orlicí.
Zdroj: Zpravodaj města Kostelec nad Orlicí
A teď už hurá za keškou :-). Těšíme se na vás :-).
V KEŠI SE NACHÁZÍ 3x CWG, ŽÁDÁME KAČERY O POCTIVOST - VYMĚŇUJTE DŘEVÍČKA KUS ZA KUS, TAK JAK SE TO SPRÁVNĚ MÁ :-), A UDRŽUJTE TAK STÁLÉ 3 KOUSKY V KEŠI :-)!!! TUTO MINISMĚNÁRNU SBĚRATELÉ JISTĚ OCENÍ :-)!! DÍKY ZA SPRÁVNÉ KAČERSKÉ CHOVÁNÍ :-)!!!