Zidovsky hrbitov ve Velharticich
V Čechách a na Moravě můžete najít kolem 340 židovských hřbitovů. Ne všechny si zaslouží název „pohřebiště“, nezřídka by se spíš hodilo slovo skládka, ruiny, zbytky… Všechny však mají své kouzlo, své příběhy, svoji symboliku a samozřejmě i svůj obsah nejcennější – ostatky bytostí, jež odpočívají v prachu pod náhrobními kameny… Židovské hřbitovy se tak stávají cennými kamennými knihovnami. Jsou archivy historie židovské populace, nezřídka jedinými dochovanými „jmennými seznamy“ židovských spoluobčanů, knihovnami poezie a symboliky, učebnicí humanity a úcty k životu.
Židovské osídlení zde v městečku je doloženo od 17.století. V r.1723 zde žily 3 rodiny, v r.1880 se hlásilo k židovskému vyznání 53 osob, což bylo zřejmě nejvíce, později už počet židovských obyvatel místa jen klesal, v r.1900-40 osob, v r.1930-18 osob. V nacistických vyhlazovacích táborech zahynulo 26 místních občanů židovského původu. Rozdíl v počtu oproti sčítání obyvatel v r.1930 je zřejmě způsoben tím, že Němci důsledně vyhledávali osoby židovského původu podle zrůdných tzv. norimberských zákonů, nebylo rozhodující zdali dotyčný člověk byl členem židovské náboženské obce a hlásil k judaizmu (za Žida byla považována osoba, která měla nejméně 3 prarodiče Židy, komplikovaně bylo posuzováno židovství míšenců I.stupně-dva prarodiče a II.stupně-jeden prarodič, k této "problematice" německé úřady vydaly řadu prováděcích vyhlášek).
Několik žáků velhartické školy se zapojilo do projektu Zmizelí sousedé - projektu Židovského muzea v Praze, a pátrali po osudech několika lidí uvedených na kamenné desce na hřbitově, kteří zmizeli během 2. svět. války jako děti, a na které si pamětníci pamatují .
Hřbitov leží jihozápadně od obce Velhartice na okraji lesa. Byl založen až roku 1858 a dodnes se zde zachovalo na ploše 560 m2 necelých 60 náhrobků, z nich si lze prohlédnout 25 viditelných náhrobků, ostatní ukrývá koberec popínavého břečťanu. Hroby se nacházejí pouze v zadní, západní části areálu s nejmladším z roku 1934. Hojným motivem zdejších náhrobků je hexagram, Davidova hvězda. Je zde též umístěn památníček- deska z roku 1948 se jmény 24 místních židovských obětí holokaustu. Vchod na hřbitov je osazen novými dřevěnými vraty a celá ohradní zeď je pěkně opravena. Za vstupem na hřbitov stojí dva pilíře zaniklé márnice. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1941.
Zdejší klasicistní synagoga byla postavena v r.1845, a nesla všechny rysy malé venkovské synagogy. K bohoslužbám byla používána až do německé okupace. Budova stojí asi 100m jižně od náměstí, v r.1950 však byla dosti radikálně adaptována, přeměněna, na hasičskou zbrojnici a z jejího rázu někdejší svatyně nezůstalo prakticky nic zachováno, dnes čp.118a . Vedlejší dům čp.118 zakoupili Židé v r.1847 za 384 zlatých, bývala tu škola a byt učitele i šamese - správce synagogy, který zřejmě působil u synagogy zároveň jako chazan (též kantor, předzpěvuje modlitby a vede bohoslužbu pokud není přítomen rabín). Prvním učitelem byl zde podle zdroje Samuel Berger, bydlel v bytě se svou sestrou Jety a dcerou Fandou. Posledním učitelem byl Popper, který odešel do Klatov. Bohužel zdroj zdejší působení jmenovaných časově nijak nevymezuje.
Hřbitov je kulturní památkou a od roku 2006 probíhá jeho postupná obnova. Je ve vlastnictví a správě Federace židovských obcí v ČR a není volně přístupný veřejnosti. Areál se zamyká a klíč lze vypůjčit na místním hradě a snad i v blízkém mlýně.
Je přístupný po modře značené turistické stezce a cyklotrase ze silnice směřující k Velharticím u mostku přes Ostružnou. Dojet se dá i autem až na místo, ale nevím, jestli každým autem. Ve WP je uvedeno místo na zaparkování
V listingu jsem použila text ze stránek : Zaniklé obce, stránky obce Velhartice