Marvin B. Nelson
Padlý voják byl asi větší osobností, než se zdá...
památník
Marvina B. Nelsona převezli Američané po válce domů. A to nebývalo zvykem.
Pátrání po skutečném hrobě Američana zabralo měsíce.
Nedaleko Větřní padl na konci druhé světové války mladý Američan. Podle všeho to byl člověk důležitější, než by se mohlo zdát.Pojďme nahlédnout na to, jak se roky a měsíce pár nadšenců pokoušelo rozplést záhadu kolem tohoto důstojníka.
Až pojedete z Českého Krumlova podél Vltavy směrem na Rožmberk, zkuste někdy zastavit asi jeden kilometr za Větřní. U lesa v místech, kde jsou proti sobě dvě autobusové zastávky či spíše odpočívadla, najdete v lese asi deset metrů od silnice na stromě přibitý památníček se jménem Nelson B. Marvin.
Pomníček tu býval po válce, pak zmizel. Od minulého víkendu je tu znovu. O jeho obnovu se postarali členově českobudějovického klubu Veterán army s pamětníkem Josefem Vachem. „Můj otec pracoval po válce jako četník a dělal i tlumočníka Američanům," zavzpomínal v sobotu Josef Vach a pokračuje: „Ti otce jednou zavedli ná toto místo a vyprávěli mu, že tu tenhleten kluk padnul. Táta si vzal za své, že pomníček bude udržovat. Jenže později přišel rok 1948 a to byl konec.¨Pomník zmizel." ; Ačkoliv měl otec, tedy Josef Vach starší, na své americké přátele z konce války stále kontakty, neriiěl prakticky šanci se s nimi po osmačtyřicátém roce spojit. Už tak měl problémů dost. Pracoval jako četník, ale v roce 1950 byl na podkladě lživých obvinění agenty STB zproštěn služby a veškerých výsluh a finančních nároků. Po osmdesátém devátém roce se ještě pokusil kontaktovat novou americkou velvyslankyni, ale bez odezvy.
A protože otci už bylo 84 let a věděl, že znovuobnovení památníčku už se asi nedožije, vzal mne sem, v blízkosti původního místa jsme do jednoho stromu zatloukli hřebík," dodává Josef Vach mladší. Léta běžela a Josef Vach se náhodně setkává s Jiřím Zemanem z českobudějovického klubu Veterán Army Vehicles, kterému se jinak neřekne, než Yves. Slovo dalo slovo, oba dokonce zjistili, že jejich otcové se jako četníci pravděpodobně znali. A pak přišel na řadu Marvin Nelson. „Navštívili jsme místo události, pořídili fotodokumentaci a oslovili jsme Obecní úřad Větřní s tím, že bychom měli a mohli na domě bývalé četnické strážnice a zároveň štábu 104. pěšího regimentu zhotovit pamětní desku události. Zároveň s touto deskou zhotovit i originální připomínkovou desku na místě padlého Nelsona Marvina," doplnil Jiří Zeman. Pak ale začalo velké martýrium hledání skutečného hrobu. Jiří Zeman tím strávil několik měsíců. „Nejprve jsem hledal na internetu v záznamech padlých vojáků, po různých hrobech v Evropě.
Žádný záznam. Potom v samotné 26th pěší divizi a 104. regimentu. Zase nic. Poté mě napadlo, že by mohl mít purpurové srdce za zranění. Také nic. Našel jsem ale odkaz na jména vyznamenání medaile Silver Star," vyjmenoval včera Yves, Jiří Zeman. Jenže Silver stár dostalo 5 782 vojáků z různých států USA. Kde však je rodné místo nebo stát Marvina Nelsona? Věc byla o to horší, že hrob Marvina Nelsona nenašel na žádném armádním hřbitově, jak obvykle bývá zvykem. Americké také vojáky padlé v Evropě či jinde mimo území USA nikdy nepřeváží do Států, jediná výjimka byla jen na vyžádání rodiny a zaplacení převozu a to ještě jen do roku 1944. „Přísahám, že jsem procházel všechny státy USA a těch pět tisíc jmen. Je až příliš mnoho Nelsonů, což je celkem běžné jméno jako Kovář. Až jsem narazil na Missouri. Jenomže to má asi tisíc měst a tisíc hřbitovů. Dostal jsem se na hřbitovy všech Nelsonů pohřbených od roku 1840 až po dnešek, ještě že je mají perfektně evidované," naznačuje hledání Yves. Teprve až při porovnání s původní málo čitelnou fotografií poválečného památníčků z Čech Jiřího Zemana napadlo, že by to mohlo být Dent County. „Nelson byl přesně odtud.Vyhledal jsem v Dentu místní hřbitov.
Zjistil jsem zároveň, že jeho otec a matka zemřeli dávno před válkou a jiné sourozence ani vlastní rodinu neměl. O náhrobek se stará pověřená osoba, dobrovolnice, ale ta mi na emailový dotaz neodpověděla," doplnil Yves Jiří Zeman s tím, že není známo proč a za jakých okolností byl Marvin převezen do USA. Snad že byl konec války, či si ho někdo vyžádal? Byl to z nějakého důvodu význačná osobnosti? Za co dostal Silver Star? Všeobecný text k tomuto vysoké¬mu vyznamenání zní: Za příkladnou a neochvějnou statečnost v boji proti nepříteli. Vybojoval si ji již na cestě ve Francii, či v Německu nebo v Čechách? Pravděpodobně se už více nikdy nedozvíme, protože archiv US Army vyhořel v roce 1973 při požáru. Takřka jisté je v tuto chvíli jen to, že díky nadšení amatérských pátračů by měl zhruba kilometr za Větřním na podzim stát i kamenný pomníček. A třeba se také někdy najde někdo, kdo přidá do tajenky Marvina B. Nelsona i nějakou informaci navíc.
(Zdeňek Zajíček, Deník 21.5.2013).
Tolik dosud zjištěná fakta a informace.
Dnes se zdá jako jedna z možných a i vysoce pravděpodobných variant jeho úmrtí ústně tradovaná informace z těsně poválečných let, podle které Marvin B.Nelson zahynul jako člen významné, utajené průzkumné jednotky, která jako předvoj Amerických vojsk přijížděla do osvobozovaných a obsazovaných území, kde tyto jednotky pátraly po nacisty nakradených pokladech a uměleckých sbírkách o kterých se spojenci oprávněně domnívali, že byly a některé dosud jsou ukryty i v příhraničních oblastech tehdejších Sudet, v prostorách Šumavy a Českého lesa.
Do této oblasti Sudet tehdy spadal i klášter a okolí V.Brodu a hradu a obce Rožmberk, Č.Krumlov nevyjímaje.
To vše by nasvědčovalo i pravděpodobné možnosti, že M.B.Nelson skutečně na jedné z těchto misí do dosud Němci plně ovládaných území u obce Větřní, možná i omylem, zavítal a byl při ní fanatickými Wehrvolfy přepaden a zastřelen, což místní ústní tradice rovněž potvrzuje.
Pro tuto verzi tragické události jeho smrti svědčí i řada dalších i když nepřímých důkazů.
Především je to dodnes přísné utajení akce i celé události ze strany amerických archivů s odkazem oficiálních míst na jejich údajné zničení? povodní a jak ukazuje i výše uvedený text o pátrání po celé události je to i posmrtné dění okolo M.B.Nelsona
Dále jsou to v té době neobvykle vysoká vojenská vyznamenání a ocenění, kterého se M.B.Nelsonovi dostalo i následná péče o jeho ostatky i zcela neobvyklý převoz jeho ostatků do USA, který s velkou pravděpodovností nezajišťovala a tudíž ani nehradila jeho rodina.
V neposlední řadě o takové proběhlé průzkumné misi hovoří i události na konci druhé světové války v klášteře Vyšší Brod a hradě Rožmberk.
V nedávné době byly v klášteře Vyšší Brod mj. vystaveny sochy ze sbírek A.Hitlera a při příležitosti jejich vystavení byl v deníku Českokrumlovský deník otištěn dne 9.5.2013 článek a rozhovor s převorem kláštera Justina Berky z něhož si dovolím ocitovat:
„ O tom, kde jsou další artefakty, které tu Němci za války shromažďovali pro připravované vůdcovo muzeum německé kultury v Linci, se zčásti ví, zčásti jsou jejich osudy záhadou.
Němci na konci války klášter v utajení opustili.
Američané našli klášter opuštěný a nikdo přesně neví, co se tu doopravdy událo.
Podle pátera Xavera, který se do kláštera vrátil hned osmého nebo devátého května roku 1945, bylo v klášteře ještě plno beden a soch.Říká se, že ty pak prý postupně odvezli Američané“.
Tolik převor Berka.
Je pravděpodobné, že se již nikdy nedozvíme, jak to ve skutečnosti na konci války bylo a co se událo, ale důležité události našich novodobých dějin a k nim i smrt důstojníka Americké armády Nelsona jistě patří a pokud to odtajněné dokumenty v budoucnu umožní budem připomínat, zvěřejňovat a dále zkoumat.
Zpracoval :Jan Komenda, Veteran army vehicles, květen 2013, Č.Budějovice
NEZAPOMEŇTE SI OPSAT BONUS ČÍSLO Z LOGBOOKU
TŘEBA SE BUDE NĚKDY HODIT !!!