Pohodová keška je umístěna za obcí Lošánky ve výšce 327 m. n. m. Připravena je lavička na místě, kde se Vám naskytne při dobré viditelnosti výhled na Jizerské hory, Krkonoše a Českomoravskou vrchovinu. Nejbližším objektem v Lošánkách hned před Vámi je bývalý kravín z r. 1961, z doby kolektivizace, kdy v obci bylo ustanoveno JZD, v Lošanech je to lokální kostel sv. Jiří s kostelním parkem, žlutá budova bývalé školy, dnešního sídla obecního úřadu, vpravo od kostela je špejchar patřící k čp. 2 - bývalý Pazderkův statek a trochu socialistického nevkusu v podobě bytovky z r. 1963 postavené pro zaměstnance farmy lošanského státního statku. Na východ od lavičky se rozkládá malebná obec Kbel s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (vlevo od kostela je vidět elektrárna Chvaletice) a procházející „Naučná stezka“. Jihovýchodním směrem je kopec Vysoká s rozhlednou a vpravo pak stříbrná koule vodojemu pod níž se rozkládá obec Kořenice. V keši je tužka. Přeji Vám všem příjemný lov a krásné výhledy po naší krásné krajině.
Parkoviště a přístupová cesta: Velmi prosím o zachování tohoto jediného parkovacího místa těsně u silnice, protože celý Chlumek je ve vlastnictví několika soukromých osob. Toto místo je s nimi dohodnuto. Nechci, aby docházelo ke zbytečným nepříjemnostem! Udržujte pořádek. Upozorňuji na možnost ztíženého přístupu v zimě, při větší sněhové pokrývce se tu vytváří závěje.
Historie obce Lošánky:
Okolí Lošánek bylo v pravěku hojně lesnaté a močálovité, o čemž svědčí rozsáhlé rašeliniště mezi obcí Lošánky a obcí Polní Voděrady. Byly tu nalezeny zvířecí kosti, železné předměty, popelové jámy se zbytky nádob, kostí, předměty koštěné, hliněné a kovové, někdy i celé kostry. Tato sídliště se táhla na horizontu od Kbela k Lošánkům, odtud mezi „Chlumem“ a „Prokopy“ k Polním Voděradům. Nejstarší z těchto jam byla odkryta za kovárnou v Lošánkách (dnes již neesistuje), kde byla nalezena lopatka losího parohu. Mezi dalšími nálezy se objevily kamenné mlaty a klíny, které byly vyorané na „Prokopech“. Těmto praobyvatelům se přičítá nález skrčené na bobku sedící kostry nalezené u křížku. Mezi obcí Lošany a Zibohlavy se rozkládaly četné rybníky, jak je možné vidět na historických mapách. Většina odkrytých jam spadá do doby asi 100 let př. Kr. V nich mimo nádob byl objeven skleněný náramek, jehla, železný nožík, bronzová spona, jehlice, zpracované kosti, parohy i rohy. Nad těmito jamami stavěli obyvatelé proutěné, hlínou omazané chaty, které obývali v zimě, kdežto v létě žili pod stany. Živili se lovem, chovem dobytka a obděláváním půdy. Mrtvé dílem pochovávali v hrobech, dílem spalovali a popel ukládali do popelnic. Slované sídlící v těchto krajích se nazývali Zličané, jejich sídla se rozkládala po obou březích Labe. Po rozboření Libice dostal krajinu kolínskou v úděl syn Boleslava II. Oldřich a dostala název župa Oldřišská. Lošánky a okolní vesnice vznikly kolem 10. stol. Začátkem XIII. století zanikla župa Oldřišská a Lošánky i sousední Lošany připadly župě Čáslavské. Na dolním poplužním dvoře seděli vladykové z Lošan, z nichž r. 1379 se připomíná Bohuněk z Lošan. Dědictvím a později prodejem měnil dvůr často majitele, z nichž r. 1609 se připomíná Jan Kryštof ze Žlunic na Hrádku a Poďousích, který zcelil popluží a ves, tehdy spálenou. Horní poplužní dvůr drželi r. 1382 Beneš a Ondřej z Dubé. Podobně jako prvý dvůr měnil i tento často majitele a r. 1516 byl prodán Prokopem Čábelickým ze Soutic městu Kutné Hoře. Horní poplužní dvůr i ves s kovárnou a masným krámem změnil majitele, jímž 20. září 1666 se stalo město Kutná Hora. Prodávajícím byl Blažej Eugen Salazar de Monte Albano. Tím se stává Kutná Hora majitelkou obou popluží, přičemž z Lošánek vytvořila střed celého panství, k němuž připojila Lošany, Zibohlavy, Polní Mánčice, Rašovice, Kutlíře, Poboř, Blyňku a od roku 1720 Hradenín. Roku 1786 byl dvůr zrušen a pozemky předány poddaným v dědičný nájem. Poddaní mohli nyní užívat, odkazovat a s dovolením vrchnosti i prodávat pozemky. Kutné Hoře zůstalo panské vrchnoporučenství, mj. mohla nájemci pozemky odebrat, když je dobře neobdělával. Tyto poměry trvaly až do r. 1848, kdy Kutné Hoře zbyl v Lošánkách „zámeček“ jako úřední dům s hospodou, pivovarem a vinopalnou. Pivovar postavený r. 1838 z kontribučenského špejcharu zanikl r. 1888. Zákonem ze 7. září 1848 bylo zrušeno poddanství. Poddaní se stali svobodnými a plnění povinností z hospodářství bylo převedeno na peněžité dávky. Spojení Lošánek a Lošan v jednu politickou obec trvalo až do roku 1878. Výnosem c.k. místodržitelství čís. 6963 ze dne 31. ledna 1878 dle z. č. 4 byla schválena rozluka obou obcí v obce samostatné. Na základě tohoto rozhodnutí se 30. května 1878 konaly volby obecního výboru a prvním starostou byl zvolen Jan Miškovský - čp. 2.
Název obce:
Lošánky a Lošany vznikly na starém sídlišti u jam – lochů, v nynějších Lošánkách a obyvatelé byli sousedy nazýváni „Lišaji“, tj. v loších sídlící. Ti záhy přiorali ještě pozemky ležící na levém břehu Pekelského potoka a založili osadu druhou – dnešní Lošany. Ve XIV. stol. se Lošánky nazývaly Lošany Malé nebo Lošany České, Lošany nesly názvy Lošany Velké a Lošany Německé.
Výhled na obce Lošánky a Lošany:
Výhled na kostel sv. Jiří, obecní úřad a bytovku v Lošanech:
Výhled na bývalý kravín z r. 1961 v Lošánkách:
Výhled na kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Kbele:
Výhled na obec Kořenice:
Výhled na rozhlednu na Vysoké:
