Tato cache Vám přiblíží jednu stavbu v příběhu architekta, jehož tvorba (přestože se vměstnala do docela krátkého časového úseku) byla velmi obsáhlá. Sám si nedokážu dost dobře představit, s přihlédnutím k době ve které tyto stavby vznikaly a tehdejším možnostem (žádné PC apod.) jak bylo vůbec v silách jednoho člověka tohle všechno zvládnout. Dost možná to byl jeden z důvodů, proč Polášek nakonec bohužel prohrál svůj boj s tuberkulózou.
Třípodlažní řadová budova stojí na místě bývalého měšťanského domu z konce 18. století, na půdorysu lichoběžníka (do dvora se rozšiřujícího). Architekt stavbu realizoval mezi léty 1936 – 1937 pro tehdejší Moravskou banku.
Hlavní hmota domu je tvořena jednoduchým kvádrem, měřítkově však citlivě navazující na okolní zástavbu. Stavba tak ve své době vnesla poměrně svěží vítr do zástavby náměstí a i dnes tato stavba neztrácí nic ze své neokázalé jedinečnosti. Málokdo si dnes uvědomí, že zde původně - celkem logicky - stál dům úplně jiný.
Budova má plochou střechu, která nepřesahuje okolní zástavbu. Z jinak jednoduché a puristicky čisté fasády vystupuje pouze jako výrazný horizontální prvek hmota dvojice balkonů v podlažích. Obytná podlaží jsou od provozu banky kompozičně oddělena mezipatrem s proskleným mléčným sklem. V parteru objektu pak na toto mezipatro bezprostředně navazuje prosklený výkladec, který přes elegantní prosklený čtvrtkruh nároží navazuje na zasunutou hmotu vstupu do banky a schodiště k bytům. V přízemí jsou situovány prostory pro veřejnost a kancelář ředitele, dvě horní patra pak slouží jako soukromé byty. Ve dvoře se pak nachází příčně orientovaný přízemní objekt se služebním bytem.
Původní prosklený strop (tvořený rastrem z mléčného skla a kovových profilů), vstupní dveře, travertinové obložení stěn i nosného sloupu, velkorozměrové výkladce v kovovém rámu v přízemí a u průsvitných ploch náležejících k mezipatru – to vše i dnes dokládá tehdejší vysokou kvalitu provedení. Promyšlenou střídmost podtrhují rovněž interiéry banky s dochovanými prvky, které stojí určitě za povšimnutí – jsou jimi například kruhové rohože na číštění obuvi a osvětlovací tělesa obdobného tvaru nad nimi.
Výtvarnou dominantou dvorního průčelí, které je ale velmi nenápadné a díky svému umístění i docela „důkladně schované“ před okem běžného kolemjdoucího z ulice Kapitána Jaroše je architektův oblíbený motiv vertikály okna schodiště sestaveného ze sklobetonových tvárnic.
Nyní objekt slouží také bankovnímu ústavu – České spořitelně.
ARCHITEKT
Josef Polášek (1899 – 1946)
Narodil se 27. března 1899 v Boršově u Kyjova. Vyučil se zedníkem, podobně jako jeho pozdější kolega Bohuslav Fuchs. Po absolvování pražské Uměleckoprůmyslové školy u profesora Pavla Janáka, během jejíhož studia publikoval několik návrhů především v časopise Styl a zúčastnil se soutěže na dostavbu Tyršova domu v Praze, odešel Polášek v roce 1924 do Brna, kde našel zaměstnání na stavebním oddělení městského úřadu. Tady nejprve asistoval (obřadní síň brněnského městského hřbitova, 1925) a později spolupracoval s Bohuslavem Fuchsem. Patřil k předním představitelům brněnského funkcionalismu.
První Poláškovou samostatnou realizací se stal u nás zřídka užívaný typ přízemního rodinného domu č. p. 805 (1929-30) v Kyjově, ve kterém mohl architekt zúročit poznatky ze studijního pobytu v Holandsku, který výrazně ovlivnil jeho další profesní směřování.
Na doporučení prof. Janáka získal mladý architekt roku 1925 práci v projekční kanceláři městského stavebního úřadu v Brně. Vedoucím této kanceláře byl tehdy Bohuslav Fuchs a Polášek se stal jeho asistentem.
Roku 1928 se vrací na půl roku díky studijnímu pobytu opět do Holandska. Své poznatky z Holandska Polášek zúročil v další spolupráci s Bohuslavem Fuchsem při stavbě brněnských škol a také na mnoha vlastních projektech školních budov, které využívaly zejména dokonalého osvětlení, provzdušněné dispozice bez zbytečných tmavých chodeb. S minimem architektonických prostředků tak dosáhl maximálního výrazu a absolutní účelnosti školních budov.
Druhým velkým tématem Poláškovy architektonické tvorby byla problematika minimálního bydlení, které v kontextu tehdejší doby bylo téma více než aktuální. Přesto i u těchto projektů kladl důraz na estetičnost fasád, v jejichž minimalismu s plastickým členěním.
Po těchto realizacích sociálního charakteru se Polášek pustil do projektu vlastní vily v Brně v Barvičově ulici. Následně navrhl dům pro svého bratra Jana v Přerově a několik dalších rodinných domů po celé Moravě, kolem deseti jich např. vzniklo v Kyjově.
Na začátku druhé světové války se Josef Polášek začal intenzivně věnovat urbanismu a v následujících letech zpracoval regulační plány sedmi moravských obcí.
Josef Polášek podlehl své nemoci 20. prosince 1946 v Brně. V roce 2004 mu byla in memoriam udělena Pocta České komory architektů. Je velká škoda, že jeho tvorba zůstala (přestože je množstvím i obsahově velmi rozsáhlá) časově sevřena jedinou dekádou funkcionalismem ovládaných let třicátých. Obdobím, proti většině brněnských spolupracovníků a souputníků, neuvěřitelně krátkým.
REALIZACE A PROJEKTY
•BRNO - Obřadní síň Ústředního hřbitova v Brně; Vídeňská 96 (1926) - 1
•BRNO - Obecná a měšťanská škola v Masarykově čtvrti; nám. Míru /společně s B. Fuchsem/ (1928) - 2
•BRNO - Odborná škola pro ženská povolání Vesna a Domov Elišky Machové; Lipová 16, 18 (1929) /společně s B. Fuchsem/ - 3
•KOŠICE - Masarykova kolonie bankovních úředníků v Košičích; Jarná, Jasenná J. Švermy (1931) - 4
•BRNO - Měšťanská škola; Kotlářská 4 (1931) - 5
•PŘEROV - rodinný dům Jana Poláška; Svisle 18 (1931) - 13
•BRNO-ZÁBRDOVICE - Městské obytné domy s malými byty; Vranovská 22 (1932) - 6
•NOVÝ SMOKOVEC - Pension Alfa; Nový Smokovec IV/55 (1933) - 7
•PŘEROV - Pavilonové školy Přerov; Generála Štefánika 2200/10 /společně s M. Kyselkou st./ (1933) - 8
•BRNO - vlastní vila; Barvičova 47/56 - 9
•BRNO-KRÁLOVO POLE - Malobytová kolonie města Brna; Skácelova, Purkyňova, Vodova (1933) - 10
•BRNO - Nájemný dům MUDr. K. Pura; Údolní 27 (1937) - 11
•BRNO-BYSTRC - Víkendový dům JUDr. Kyjovského; Komínská 17 (1937) - 12
•BRNO-ČERNÁ POLE - Městská odborná škola pro ženská povolání Charlotty G. Masarykové; Merhautova 15 (1938) - 14
•BRNO - Nájemný dům s malými byty; Ypsilantiho 4 (1938)
•BRNO-HUSOVICE - Domy pro chudé města Brna; Svitavské nábřeží 57 (1938) - 15
•BRNO - Administrativní a nájemný dům První Moravské Spořitelny; Jánská 4,6,8 (1939) - 16
•BRNO-STARÉ BRNO - Obecná a měšťanská škola; Křídlovická 30b (1939) - 17
DALŠÍ DÍLO
•KYJOV - Modlitebna českobratrské církve (1928)
•KYJOV a BŘECLAV - Rodinné domy (1929)
•DOBROČKOVICE - škola (1930)
•BRNO-HUSOVICE - Soubor nájemních domů (1930–1931)
•BRNO-VEVEŘÍ - Rozšíření školy (1931)
•KOŠICE - Masarykova kolonie domů pro peněžní úředníky (1930–1932)
•KYJOV - Administrativní budova První české sklárny (1930–1934)
•BRNO-OBŘANY – Škola (1931)
•BRNO-KRÁLOVO POLE - Tělocvična Sokola a osvětový sál /společně s K. Láníkem/ (1932)
•BRNO-ČERNÁ POLE - Nájemní dům (1932)
•KYJOV, VYŠKOV, PŘEROV a NOVÝ SMOKOVEC - Rodinné domy (1932)
•ČESKÁ TŘEBOVÁ - Nájemní dům (1932–1934)
•BRNO - vlastní rodinný dům (1934)
•KROMĚŘÍŽ - Rodinný dům (1934)
•VELKÉ MEZIŘÍČÍ – Spořitelna /společně s E. Žáčkem/ (1934–1935)
•BRNO - úpravy Nové radnice (1935)
•BOSKOVICE - Moravská banka (1937)
•KYJOV - Rodinný dům (1935)
•BRNO-MASARYKOVA ČTVRŤ - Nájemní dům (1936–1937)
•KYJOV - Rodinný dům (1937)
•KOLÍN - Moravská banka (1938)
•BRNO-HUSOVICE a BRNO-STARÉ BRNO - Nájemní domy (1938)
•BRNO-ZÁBRDOVICE - Nájemní domy pro chudé /společně s V. Kubou/ (1937–1938)
•NYMBURK - Moravská banka (1938)
•KYJOV - Rodinný dům (1938)
•BRNO-TUŘANY, BRNO-STARÉ BRNO a BRNO-KOHOUTOVICE - Školy (1938–1939)
•ČESKÁ TŘEBOVÁ - Nájemní dům (1939)
•KYJOV a BRNO-ŽABOVŘESKY - Rodinné domy (1939)
•KYJOV, SLAVKOV U BRNA, BRNO-IVANOVICE a BRNO-JUNDROV - Rodinné domy (1939–1940)
•HRANICE - Nájemní dům (1941)
•VELKÉ MEZIŘÍČÍ - Úprava radnice a muzea (1942)
•HRANICE - Úprava interiérů zámku /společně s O. Oplatkem/ (1943)
CACHE
Na úvodních souřadnicích, kde je zároveň stage 1 této jednoduché multicache krabičku nenajdete - z důvodu kolize s jinými cachemi nebylo možné udělat přímo na místě tradičku. Najdete zde ale indicii, která Vám pomůže souřadnice finálky zjistit. Při jejím zjišťování by Vám neměli vadit mudlové, kteří se zde přes den pohybují. Prostě se stačí jen podívat.
Úkol je jednoduchý: Až budete na úvodních souřadnicích, najdete na levé straně krytého vstupu do banky informační pylon České spořitelny – zde Vás bude zajímat poslední trojčíslí z telefonního čísla v prvním (tučně psaném) odstavečku, umístěného v nejvyšším "čtverci" - to dosadíte do následujícího vzorečku:
N 49°29.X E 16°39.Y
X = zjištěné číslo -158
Y = zjištěné číslo + 450
Číslo si opište (zapamatujte) a po dosazení do vzorce můžete pro finálku
Cache vracejte prosím PŘESNĚ na místo, ze kterého jste ji vzali a tak jak byla! Ať nezkazíte lov těm, kteří přijdou po Vás - na nic není potřeba používat sílu....
Na místě uložení krabičky se chovejte pokud možno nenápadně - je zde možný nečekaný výskyt mudlů!