Druhá keš ze série vás zavede na Dubovou horu. Nebudete muset chodit dlouhé kilometry. Ani luštit žádné šifry. Dojděte na výchozí souřadnice a hlavně si nezapomeňte stejné vybavení jako v první části. Tato keš je věnována stavitelům a majitelům hradu v jeho historii. I oni často pozorovali svůj hrad z okolí. A kochali se jeho krásou a dominancí v tomto kraji. Vás bohužel čeká jen pohled na jeho zbytky. Snad jste si v první části vryli jeho podobu do paměti a budete si ho moci aspoň představit.
Počátky hradu
S litickým hradem je nerozlučně spjat staročeský panský rod, který nosil na svém červeném štítu za znamení tři stříbrné kosmé či šikmé pruhy. Drslavici. Nejstarším doloženým Drslavicem, který již patrně tento erb užíval, byl Drslav, který byl v letech 1160-1165 kastelánem a Plzeňským prefektem. Tedy nejvyšším krajským úředníkem. Sídlil na hradě Plzni na Hůrce, nad dnešním Starým Plzencem. Jako vysoký knížecí úředník byl Drslav od vládce země za své služby jistě odměňován darováním určitých pozemků či osad. Jestli již tehdy obdržel Litice, není známo. Ale budeme předpokládat, že ano. Snad tu on či nějaký jeho příbuzný postavil převážně dřevěný dvorec a využil k jeho ochraně ještě dochovaných zemních opevnění starého keltského hradiště.
Píše se rok 1212 a Litice vystupují z temnot věků
Na královské listině svědčí Oldřich z Litic. V jeho predikátu se tak poprvé z hlubin zapomnění vynořuje jméno staré osady a predikát zároveň potvrzuje, že roku 1212 existovalo v Liticích panské sídlo. Z hlediska vývoje českých hradů lze říci, že se již jednalo o hrad nového typu, který byl importován ze západní Evropy a v první polovině 13. století začal v Čechách nahrazovat starší hradiště. Je-li tento předpoklad správný, pak byl litický hrad jedním z nejstarších šlechtických hradů na západě Čech.
Předpokládá se, že po Oldřichově smrti zdědil hrad Protiva, jeho bratr. Po kterém mohli hrad zdědit jeho synové Půta a Protiva. Tady ovšem nastává jedno z velmi slabých míst historie Litic. Půta je připomínán jako "Půta z Křimic". Proč by si tedy stavěl sídlo v Křimicích, když byl spolumajitelem hradu Litice. A proč by stavěl hrad Potštejn. Více než 60 let se o nikom z Drslaviců v souvislosti s Liticemi nepíše.
Uvádí se, že jsou 3 možnosti, jak to mohlo být:
- Půta a Protiva, synové Oldřichova bratra drželi hrad společně a měli tu jen své purkrabí
- Žili zde jiní potomci Drslava, ale nedochovaly se o tom žádné zprávy
- Hrad v Liticích nebyl ještě postaven a byl postaven až po polovině 13. století
Půta a Protiva (synové Protivovi) měli hojně potomstva. Na královských listinách z roku 1256 svědčili Oldřich, Rous a také Vilém.
Další osudy hradu Litice
Ve druhé polovině 13. století se vynořuje několik Drslaviců, kteří užívají predikát "z Litic" Jejich vzájemné příbuzenské vztahy nejde s přesností určit. Snad dědictvím získal nakonec Půta polovinu hradu, kterou vyměnil s králem Václavem II. roku 1304 za městečko Bor u Horažďovic. Král polovinu hradu zřejmě k ničemu nepotřeboval a odprodal ji držitelům druhé poloviny. Zřejmě další generaci, Rousovi, Rackovi, Vilémovi a Protivovi. Tito litičtí páni jsou totiž připomínáni v souvislosti s konfliktem šlechty s králem Janem Lucemburským. Postavili se proti panovníkovi a hrad Litice byl asi roku 1316 královskou stranou dobyt.
Roku 1318 byl mezi oběma stranami sjednán mír a Litičtí dostali svůj hrad nazpět. ALE museli králi zaplatit velmi vysokou sumu - 2000 kop grošů. Záznamy naznačují, že později drželi hrad jen Rous a Racek. Vilém se majetkově oddělil a také Protiva dostal za díl sousední Šlovice, které byly někdy před tím připojené k Liticím. Po smrti Racka zůstal hrad Rousovi a potomkům svého bratra, což byly Protiva, Rous a Racek. Při majetkovém oddělení byla roku 1356 sepsána listina, kde se potomci Racka, Rous a Protiva zavazují, že si již nebudou na hrad dělat nároky. Hrad tedy zůstal ve vlastnictví starého Rouse a mladého Racka. Kvůli zadluženosti bylo starodávné sídlo rodu a panství Litice, někdy před rokem 1361 odprodáno tehdy velmi bohatému Chotěšovskému klášteru.
A tímto rokem končí i tento listing.
STAGE
N 49°41.(A-3)BC E 13°20.(D-3)(E+8)F
Součet čísel A až F je 36.
O keši
Na výchozích souřadnicích keš nehledejte. Je zde posezení na Dubové hoře a zároveň vaše Stage pro pozorování dalekohledem. Vyberte si opět příznivé počasí. Za mlhy nebo deště toho moc neuvidíte. K určení objektů použijte směr uvedený v tabulce a foto hinty. Přístupové cesty ke Stage 1 jsou pouze dvě, a jsou označené ve waypointech. Princip otevření je odklopení celé skrýše směrem k cestě. V žádném případě nic nezvedejte směrem nahoru. Pokud se vám bude chtít, přiložte k logu fotografii vašeho dalekohledu.
Zdroje
Hrad Litice u Plzně (edice zapomenuté hrady, tvrze a místa 7)
Hrad a osada Litice- Ladislav Lábek
http://www.wikipedia.cz
Další keše v sérii
