Při odlovu této keše se můžete zastavit u pěkných památek, hned vedle parkoviště u sochy sv. Jana Nepomuckého, kterou dal v severovýchodním sousedství kostela postavit vlastním nákladem místní farář Florián Josef Mikulovský. Samotná figura světce je dílenskou replikou známé svatojánské sochy, kterou v roce 1683 vytvořil Jan Brokof dle modelu Matyáše Rauchmillera pro pražský Karlův most.
Dále vstoupíte na hřbitov, kde se nachází Kostel stětí sv. Jana Křtitele.
Stavebníkem kostela, byl nejspíše v roce 1356 Sázavský klášter, jemuž vesnice náležela již v období raného středověku. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že ve vsi existovala i starší svatyně, jejíž založení se klade do roku 1056. Zařízení i vybavení kostela je převážně barokní a pocházíz 18. století. Mezi ním vyniká zejména barokní obraz Sedmibolestné Panny Marie z roku 1759 v rokokovém rámu a cínová křtitelnice (výška 68 cm) z roku 1704, zhotovená v blíže neurčené pražské dílně. Křtitelnice ještě vychází ze základního typu renesančních křtitelnic ve tvaru obráceného zvonu, opatřená zoomorfními nohy s maskarony. Ve zdi lodi je zazděn renesanční figurální náhrobek z roku 1584, patřící majiteli Cerhýnek a Hřibů, rytíři Vilímovi Blanickému z Blanice. Ve vnější zdi kostela je náhrobek významného českého kronikáře počátku 19. století a milčického rychtáře,Františka Jana Vaváka.
V zadní části hřbitova se nachází Barokní márnice z 1. poloviny 18. století.
Vedle kostela je fara, jejíž vznik je písemně doložen v polovině 14. století, kdy do roku 1356 zde působil farář Bartoloměj. Posledním katolickým farářem před husitskou reformací byl od roku 1414 knězHašek, který byl na jaře v roce 1421 údajně upálen v Českém Brodě. Nejspíše tedy již od poloviny 15. století sídlili při skramnickém kostele utrakvističtí kněží, kteří jsou však písemnými prameny doloženi až od roku 1528. K tomuto datu se zde připomíná farář Jiřík a po něm Václav (1549). Prvním katolickým farářem po vydání Obnoveného zřízení zemského je ve Skramníkách doložen až k roku 1653 Jan Křtitel Václav Janovský. Do roku 1663 ale bohužel neexistují žádné informace o podobě skramnické fary, dokonce ani není bezpečně známo místo, kde stála.
.