Krizky 9/ Krizek u Zamku Ctenice Traditional Geocache

Jednoduchá keška u zámeckého křížku ve Ctěnicích, kterou zařazuji do své serie. Místo je ideálním cílem pro vaše výlety a procházky v zámeckém parku, ovocných alejích a nedalekém lesíku. Noste si tužku, opište si BONUS na logbooku.

První písemná zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1372. V době husitských válek, v roce 1421, byla tvrz zabrána pražskou obcí. Během 17. století vlastnili zámek Boryňové ze Lhoty, Valdštejnové a Losyové z Losinthalu. Posledním významným rodem, který zasáhl do podoby zámku, byli Windischgrätzové.

Zámek byl původně gotickou tvrzí, kterou chránil příkop. Kolem roku 1550 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. V letech 1719–24 architekt F. M. Kaňka přestavěl pro hraběte Prokopa Černína z Chudenic zámek do klasicistní barokní podoby. Ten se dochoval s drobnými úpravami až dodnes. Od roku 1945 objekt chátral, až byl v roce 1993 bezplatně převeden do majetku hlavního města Prahy. Objekt byl svěřen Pražské informační službě, která celý areál zrekonstruovala.

Zámek je v současné době po rekonstrukci a je přístupný v návštěvních hodinách. Součástí areálu je zámecký park, hospodářské budovy a jízdárna. Za zámkem je zachován středověký příkop. V areálu se nachází výstava týkající se historie Vinoře a expozice věnující se době vlády Habsburků. Nacházela se zde také stálá expozice historických kočárů.

Kromě křížku a zámku je další místní zajímavostí prameniště Ctěnického potoka - od kešky tuto oázu uprostřed polí dobře uvidíte. Většina takto neupravených/nenarušených pramenišť se nachází v lesích - nikoliv v otevřené krajině. Prameniště s mozaikou vlhkých luk představuje po staletí kvalitní zdroj vody tekoucí do areálu zámku. Voda protéká celým parkem přímo do Ctěnického rybníka.

Pozemek koupilo město Praha a provedlo úpravy za účelem odstranění dříve způsobených škod. Na území prameniště potoka nejsou záměrně prováděny žádné úpravy vegetace a vznikají zde tůně - vodě je umožňován rozliv. Místo je útočištěm ptactva a rostlin (merlík bílý, locika kompasová, laskavec ohnutý, úhorník mnohodílný a jedovatý blín černý).

Do budoucna se počítá s přirozeným růstem stromů a pozvolným zalesněním prameniště bez zásahů člověka. Očekává se bříza, jíva a osika, jejichž semena dolétnou nejdále. Později je pravděpodobné, že se na území uchytí dub, habr či lípa. Vznik pralesa je však velmi dlouhodobý proces, který trvá desítky či spíše stovky let.