Fakulta pedagogická (oficiální zkratka FPE) je jednou z devíti fakult Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Zřízena byla jako pobočka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a to vládním nařízením ze dne 14. září 1948. Důvodem bylo nahrazení rušených učitelských ústavů v oblasti Západních Čech. Slavnostní zahájení výuky se pak konalo 14. listopadu téhož roku ve velké dvoraně Slovanské besedy za přítomnosti tehdejšího ministra školství Zdeňka Nejedlého, zemské školní rady a zástupců místních i zemských úřadů.
Vedením fakulty byl z počátku pověřen provizorní výbor, který vykonával svou činnost do konce období na přelomu dubna a května 1949, kdy byl zastupujícím děkanem jmenován JUDr. Jaroslav Krofta, funkci současného kolegia děkana zastával tzv. fakultní sbor.
Výuku zpočátku zajišťovali především profesoři středních škol z Plzně a blízkého okolí a také univerzitní profesoři z Prahy. Fakulta v té době sestávala z třinácti ústavů:
- ústav pro matematiku a geometrii,
- ústav pro hudební výchovu,
- ústav pro slovanskou filologii,
- ústav biologický,
- ústav geologický a mineralogický,
- ústav pro výtvarnou výchovu,
- ústav pro dějepis,
- ústav pro zeměpis,
- ústav pro občanskou nauku a politickou výchovu,
- ústav pro pedagogiku,
- ústav školní praxe a speciálních metodik,
- ústav pro předškolní výchovu,
- ústav domácích nauk.
Fakultě byla nejprve přidělena budova bývalého Ženského učitelského ústavu v Plzni na Americké (tehdejší Stalinově) třídě, kde se nacházelo 14 učeben. Zajímavostí je, že před zahájením výuky bylo nutné prostory budovy vhodným způsobem upravit, čehož se účastnili i studenti, kteří zde dohromady odpracovali 2800 hodin. Již druhý školní rok se pak fakulta stěhovala do budovy dřívějšího dívčího gymnázia ve Veleslavínově ulici, kde částečně sídlí dodnes.
V dalším školním roce 1950/1951 již vznikly na základě rozhodnutí Ministerstva školství první katedry: katedra přírodních věd (chemie, přírodopis, matematika, fyzika), katedra filologie (český jazyk, ruský jazyk), katedra výchovy (výtvarná výchova, hudební výchova), katedra dějepisu – zeměpisu a katedra pedagogiky.
Vedle nich postupem času vznikaly katedry další, přičemž osnova studia byla totožná s osnovou pražské Pedagogické fakulty.
Nedostatek kvalifikovaných učitelů v té době vedl k nutnosti zavedení dálkového studia, pro snazší styk se studenty byla zřízena střediska dálkového studia nacházející se v Plzni, Karlových Varech a Chebu.
K radikální změně došlo v důsledku školské reformy roku 1953, Pedagogická fakulta byla přeměněna na dvouletou Vyšší pedagogickou školu, čímž de facto přestala jako vysokoškolská instituce existovat. Následně byla v polovině 50. let výuka studijních oborů upravena do formy dvouaprobací dějepis – zeměpis, ruský jazyk – dějepis, biologie – zeměpis, matematika – zeměpis, hudební výchova – matematika, tělesná výchova – český jazyk, tělesná výchova – slovenský jazyk, tělesná výchova – ruský jazyk a tělesná výchova – matematika.
Již ve druhé polovině 50. let bylo zřejmé, že zvolený systém přípravy učitelů je nevyhovující. V souvislostí s tím byl v listopadu 1958 předložen návrh na transformování plzeňské Vyšší pedagogické školy na Vysokou školu pedagogickou, která by na fakultách společenských a přírodních věd připravovala učitele pro 6.-9. třídu národních škol, zatímco na fakultě pedagogické s pobočkou v Karlových Varech učitele mateřských škol a 1. stupně národních škol.
Další změnu však přinesl rok 1959, kdy byly vládním nařízením zrušeny vyšší pedagogické školy i Vysoká škola pedagogická a místo nich vznikly pedagogické instituty spravované na úrovni krajů. V čele nově vzniklých institutů stál místo děkana a proděkanů ředitel a jeho zástupci. V této době spolu s plzeňským Pedagogickým institutem existoval v Západních Čechách také Pedagogický institut v Karlových Varech.
K obnově pedagogických fakult jako samostatných celků nebo v rámci univerzit došlo až v roce 1964 a v Plzni tak vznikla samostatná Pedagogická fakulta, která v tomto stavu existovala až do roku 1991.
V roce 1965 byly pro Pedagogickou fakultu kvůli rostoucímu počtu jejích studentů uvolněny prostory na Klatovské třídě (tehdejší Třída 1. máje) a dále byly budovány koleje v ulicích Heyrovského, Máchově a Baarově.
Již od roku 1968 se uvažovalo o spojení fakulty s Vysokou školou strojní a elektrotechnickou, což by následně vedlo k založení univerzity. Proces byl ale hned na začátku zastaven nastupujícími politickými změnami.
V následujících letech proběhlo několik změn v organizaci studia, vznikly nové katedry (katedra učitelství 1. stupně s odděleními pedagogiky a psychologie, biologie a hudební výchovy) a též byly provedeny některé stavební úpravy, kdy byly rozšířeny, rekonstruovány a přestavěny prostory na Klatovské třídě, děkanát byl přestěhován z Veleslavínovy ulice do Sedláčkovy. Dále bylo vybudováno výukové a rekreační středisko Rybník ve stejnojmenné obci v Českém lese, fakulta převzala do užívání plavecký bazén na Lochotíně.
S nástupem celospolečenských změn v 90. letech byl zaveden demokratický systém i na půdy vysokých škol. Nejvyšším orgánem fakulty s iniciativní a kontrolní funkcí se stal akademický senát tvořený třemi komorami (učitelskou se 13 členy, zaměstnaneckou se 3 členy a studentskou s 5 členy). Změnila se i struktura fakulty, katedra filologie byla rozdělena na katedru českého jazyka a katedru cizích jazyku, vznikly samostatné katedry matematika a fyziky, katedra základů techniky dala vzniknout katedře technické výchovy a katedře výpočetní a didaktické techniky, katedra pedagogiky a psychologie byla také rozdělena. Obnovy se dočkala katedra biologie. Nově vznikla také katedra společenských věd, ta však byla posléze změněna na ústav celouniverzitní.
Součástí nově založené Západočeské univerzity v Plzni se Pedagogická fakulta stala 28. září 1991. Ta vznikla právě již dříve uvažovaným spojením fakulty s Vysokou školou strojní a elektrotechnickou. I jako součást ZČU si ale Pedagogická fakulta ponechala právní subjektivitu, nebyla tedy již samostatnou vysokou školou (toto postavení zaniklo včleněním do ZČU), avšak uchovala si své postavení fakulty. Kompletního začlenění do struktur ZČU se fakulta dočkala až 1. ledna 1999.
V následujících letech nastalo velké množství podstatných změn ve formách, obsahu i rozsahu výuky, byl zaveden kreditní systém studia, pod křídly fakulty vznikl Ústav umění a designu, který byl v dubnu 2004 vyčleněn jako samostatný ústav v rámci ZČU, z personálních a prostorových důvodů byly sloučeny některé katedry.
V současné době má Fakulta pedagogická 13 kateder (a dále pak jedno centrum a středisko pedagogické praxe), z nichž v budově na Klatovské třídě sídlí katedra matematiky, fyziky a technické výchovy, katedra výpočetní a didaktické techniky, katedra tělesné a sportovní výchovy, katedra hudební kultury a katedra výtvarné kultury. Vchod do budovy je také používán ke vstupu do školní budovy na Chodkém náměstí, kde se dále nachází centrum biologie, geověd a envigogiky, katedra anglického jazyka, katedra německého jazyka, katedra pedagogiky, katedra psychologie a středisko pedagogické praxe. Ostatní součásti fakulty jsou pak dislokovány ve Veleslavínově ulici a děkanát se studijním oddělením je v Sedláčkově ulici.
(Zdroj: Šedesát let vysokoškolské přípravy učitelů v Plzni. 1. vyd. Editor Josef Kepka. Plzeň: Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni, 2008. 142 s. ISBN 978-80-7043-727-8.)
Vchod do budovy FPE na Klatovské třídě
Ke keši
Keš je větší tikťakovka s magnetem obsahující pouze logbook, proto tužku s sebou. Skrýš se nachází v těsné blízkosti školy a relativně blízko křižovatky Stehlíkovy ulice s Klatovskou třídou, a tak je nutné dávat pozor na kolemjdoucí (zvláště z řad studentů). Proto je zvolena trochu větší obtížnost, než by jinak keši slušela.
Další keše věnované Západočeské univerzitě nebo jejím částem: