Divadlo Za plotem
historie
Divadlo tvoří střední část jednoho z početných pavilonů psychiatrické nemocnice, rozmístěných v rozsáhlém parku.
Budova divadla je součástí areálu bohnické psychiatrické nemocnice, sestaveného ze samostatně stojících pavilónů. Rozsáhlý areál vznikal z rozhodnutí tehdejšího Zemského výboru od roku 1905. První etapu jeho výstavby se podařilo dokončit v roce 1914. Další etapu zbrzdila první světové válka. Jen s velkými obtížemi tak postupovala stavba divadla, kostela i tzv. sanatoria pro platící pacienty. Areál byl v podstatě hotov až 20 let po vypracování generálních plánů, v roce 1924.
Projekt ústavního divadla vypracoval stavitel Josef Dvořák (stavitelskou koncesi získal v roce 1908). Jako autor celého bohnického areálu bývá někdy uváděn Václav Roštlapil, který však v areálu prokazatelně stavěl jen hlavní administrativní budovu, kostel a samostatné vily s byty lékařů v jižní části; jeho podíl na dalších budovách dnes není možné určit. Dochovaly se nepodepsané plány divadla z roku 1910, shodné s realizačními plány z roku 1924, které podepsal Dvořák.
Stavba divadla se zřejmě oproti ostatním budovám protáhla, nejspíš z finančních důvodů. Budova byla hotova snad už v roce 1926, ale divadlo zahájilo slavnostně provoz až v červnu roku 1932. Od počátku se zde konala představení a různé společenské akce pro platící pacienty, později zde jako součást terapií hrál soubor tvořený pacienty a personálem.
Divadlo Za plotem funguje v objektu od roku 1991 jako kulturní, společenské a vzdělávací centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice nejen pro pacienty léčebny, ale i pro širokou veřejnost.
V objektu probíhaly po celou dobu jeho existence pouze dílčí úpravy. Částečná rekonstrukce v roce 1991 se dotkla především elektrorozvodů a technického vybavení sálu.V roce 2003 proběhla rekonstrukce šatny a pokladny ve vestibulu a sociálního zařízení. V roce 2006 došlo ke kompletnímu přeložení parket v hlavním sále a k rekonstrukci pódia. V dalších letech pokračovaly pouze běžné opravy jako obnova výmalby atp.
V roce 2006 prohlásilo Ministerstvo kultury celý areál včetně všech objektů a pozemků – tedy včetně divadla – za nemovitou kulturní památkou s rejstříkovým číslem 40605/1-1570.
Současný stav
Divadlo stojí v jihozápadním koutě areálu nemocnice, nedaleko bývalého bohnického zámku a kostela sv. Petra a Pavla. Objekt divadla tvoří střední, dominantní část většího objektu: se dvěma menšími pavilony léčebny po jeho stranách je spojují přízemní prostory zimních zahrad. Současný stav objektu se příliš neliší od původního.
Symetrický půdorys budovy ve tvaru obráceného „T“ se skládá z podélného předního traktu, ke kterému se na severu v pravém úhlu připojuje samotná divadelní budova. Kolem ústředního divadelního sálu jsou seskupeny další prostory určené pro veřejnost, komunikační a provozní místnosti, sociální zázemí atd.
Hmoty symetrické jižní fasády gradují směrem k nejvyšší střední části. Z té vystupuje tříosý hlavním vstup s předloženým nekrytým schodištěm. Plochá střecha nad vstupem slouží jako balkón, který uprostřed kamenné balustrády zdobí pískovcové sousoší od neznámého autora. Sousoší představuje sedícího muže, který drží v pravé ruce lyru a druhou rukou objímá a sklání se k ženě po své levici. Před patrovou hmotu hlavní budovy nad balkónem se třemi okny a balustrádou předstupují po stranách úzké dvoupatrové nárožní rizality. Na další krátké patrové úseky po stranách střední části budovy navazují přízemní křídla zimních zahrad, napojených na boční pavilóny.
Budova má hladkou fasádu, členěnou velkými plochami oken, ve středové části se suprafenestrami, a výplněmi mezi okny nárožních rizalitů. Výrazným horizontálním prvkem všech fasád jsou římsy, atiky a jejich oplechování zdobené diamantováním.
Při pohledu ze severu doplňují střední pětiosou třípodlažní část pětiosá dvoupodlažní boční křídla se skleníky (v důsledku svažujícího se terénu se z této strany uplatňuje jako samostatné podlaží i vystupující suterén). Přízemí fasád zadní části budovy člení pásová bosáž, ostatní části fasády jsou – s výjimkou jednoduchých suprafenester ve střední části – bez výraznějších tektonických prvků. Dominantním prvkem bočních fasád jsou v patře velká termální okna hlavního sálu. Výrazně prostorově členité boční fasády doplňují na obou stranách hlavního traktu boční vstupy do divadelního sálu a venkovní schodiště.
Přes prosklené zádveří se vstupuje do foyeru. Jeho přední část se šatnou a pokladnou po stranách je oddělena od horní části, kde se nachází vstup do hlavního sálu, boční chodby do skleníků (v levém je umístěna terapeutická kavárna V. kolona - provozovatel Greendoors) a schodiště vedoucí do patra a na balkóny. Foyer i schodiště jsou obložené hnědočerveným leštěným mramorem, podlahy foyeru a chodeb pokrývá drobná mozaika.
Hlavní sál obdélného půdorysu prostupuje dvě podlaží. Podlaha v hledišti je bez stoupání a bez pevných sedadel, aby bylo možné využívat sál nejen pro divadelní představení, ale i pro další kulturní a společenské akce.
V úrovni patra lemuje sál ze tří stran balkón. Stěny pod balkónem člení jednoduché pilastry s dórskými hlavicemi, na kterých visí původní mosazná svítidla. Podhled balkónu člení profilované rámy; parapet balkónu rytmizují podobné, ale drobnější štukové kazety. Nad hlavním vchodem do sálu na něm visí symbol divadelní múzy– stylizovaná štuková harfa mezi lipovými ratolestmi a abstrahovanými geometrickými stuhami. V úrovni balkónu prolamují stěny sálu termální okna pod jednoduchými kápěmi v mohutném fabionu, lemujícím v šíři balkónů plochý strop hlediště. Strop pokrývá dekorativní štuková výzdoba: středové obdélné pole se skosenými rohy obklopuje pás zubořezu s rostlinnými motivy a šipkami. Tvar kruhové mříže větracího systému uprostřed stropu připomíná květ s okvětními lístky.
Jevištní portál s překladem ve tvaru stlačeného oblouku lemuje štuková výzdoba. Sál nemá orchestřiště. Jeviště s proscéniem zabírá severní část traktu; za ním i po obvodu sálu jsou rozmíštěny provozní prostory, šatny, kanceláře apod.
Sál má kapacitu 196 míst při řadovém uspořádání a 110 míst při stolové úpravě. Dalších 50 míst (při stolové úpravě 20 míst) je k dispozici na balkóně.
Ve všech veřejných místnostech (foyer, chodby v patře, schodiště) se zachovala původní štuková výzdoba stropů a stěn, mosazná svítidla a teracové lité podlahy. Zajímavé jsou přízemní skleníky (zimní zahrady) po stranách divadla, které je spojují se sousedními léčebnými pavilony. Skleníky mají původníprosklené shrnovací zastřešení (dnes nefunkční a překryté plechem) a z jižní strany prosklené stěny se zděným parapetem.
Základ textu a fotografie jsou převzaty z theatre-architecture - upřesněno poznatky z vlastní více jak dvacetileté praxe v divadle.
Nejrychlejší kačeři:
FTF: Shark-CZ
STF: Petrs11
TFT: Ajagc + Bentley007
historie kešky:
verze 1: petka přidrátovaná k okapu
verze 2: krabička ukrytá v psacím stole. Ten se v červnu 2015 vlivem deště a slunce rozpadl.
verze 3: od 29. 6. 2015