| Tato cache tě zavede do objektu bývalých kasáren v Berouně, kde se natáčely scény do filmu Tankový prapor. Areál postupně chátrá.
Něco málo z historie kasáren v Berouně:
- po celý středověk bývali během válek v Berouně ubytováni vojáci. Ti byli rozmístěni po městě v domech měšťanů. Beroun sloužil pouze jako místo jejich dočasného pobytu
- dne 24. 10. 1870 přišla do Berouna 7. baterie od 10. dělostřeleckého pluku (66 mužů, z toho desátník, nadporučík, poručík, 2 šikovatelé, 8 desátníků + 106 koní, ostatní vojáci a koně byli ubytováni v Králově Dvoře a Počaplích). V opuštěném piaristickém klášteře byla vojenská kancelář a kuchyně. Bydlel tam 1 šikovatel
- v květnu r. 1873 je v Berouně ubytován 34. prapor zeměbrany pod vedením majora Prošíka.
- pravidelně na jaře a na podzim se konala cvičení, kdy se scházeli branci ze 3 hejtmanství: Hořovického, Rakovnického, Smíchovského. Přes 800 vojáků. Protože nejsou kasárna, vojsko ubytováno v domech měšťanů
- dne 8. 9. 1884 se v Berouně uložil prapor se štábem pěšího pluku č. 88. Pro toto vojsko nechala obecní správa postavit r. 1887 velké kasárny na Hrnčířském předměstí
- na začátku srpna r. 1914 odešel z města 88. regiment zeměbrany a nastoupil na severní frontu proti Rusku v počtu přibližně 4000 mužů. Během 2 let z nich žádný nepřežil
- průběžně byli posíláni na frontu noví vojáci. Od 27. 3. 1916 se za nimi do Szolnoku odebralo 28 transportů (Marsch. Bataillonen)
- v Berouně zůstala jen oddělení pro strojní pušky, kterých bylo přibližně 15 a skládala se z 50 - 100 mužů, I tato oddělení odešla r. 1915
- v noci 28. 10. 1918 byl proveden vojenský převrat nadporučíkem V. Waltrem a vojenským lékařem nadporučíkem Dr. R. Rusem. Ti ozbrojili jednoroční dobrovolníky pohotovými zbraněmi ze skladiště, přepadli kasárna, zatkli inspekčního důstojníka a odzbrojili pohotovost. Okamžitě pak vyzbrojili další spolehlivé vojíny a obsadili telefonní a telegrafní úřad, skladiště, nádraží a důležité objekty. Kasárna byla obsazena silnou stráží
- dne 7. 11. 1918 převzal velení u náhradního praporu major R. Slapnička a začal ihned organizovat vlastní náhradní prapor. (Pěší pluk č. 38 vznikl z bývalého rakousko-uherského pěšího pluku č. 88 v době státního převratu - v den státního převratu byl pěší pluk č. 88 na ústupu v Albanii na jih od Skadaru.) Č. 38 obdržel při unifikaci zahraničního vojska s vojskem domácím v lednu r. 1920
- po celou dobu války duchovní správu pro posádku v kasárnách a vojenskou záložní nemocnici z ochoty a bezplatně prováděl děkan Václav Serch
- v Berouně je doplňovací okresní velitelství pěšího pluku č. 38 a 1 prapor. Oblastí velitelství jsou okresy hořovický, příbramský, rokycanský, rakovnický, kralovický, podbořanský a žlutický
- následující poválečná léta jsou vyplněna systematickou mírovou a organizační činností v armádě, směřující k vybudování pevné a spolehlivé obrany našeho státu a naší samostatnosti
- důkazem o upřímných a přátelských vztazích obyvatel berounského kraje k armádě je darování plukovního praporu r. 1926 městem Berounem. Starosta města, ředitel obchodní akademie Bednář předal prapor ministru národní obrany gen. Ing. Drobnému se slovy: "Město Beroun odevzdává Vám, pane ministře, prapor pro pěší pluk 38 a věří pevně, že pluk s hrdostí a láskou přijme jej z rukou vašich a že statečně a čestně jej ponese vždy pro blaho všech občanů a státu."
- ve 30. letech probíhají stavební úpravy Masarykových kasáren
- r. 1932 je provedena přístavba budovy pro mužstvo III, kovárna a stáj pro nemocné koně
- 6. 3. 1933 postoupí město bezplatně pozemky vojenské správě. Pozemek "Na Višňovce" je poskytnut pro stavbu muničního skladiště a kobky na pistolové rakety
- 26. 9. 1935 nabývá platnosti smlouva uzavřená ohledně vojenského cvičiště na "Veselé"
- během války jsou v kasárnách ubytovaní němečtí vojáci.
- ke konci války roste obava Němců z kapitulace. Městem procházejí a jsou v něm ubytovány velké transporty tzv. "národních hostí", tj. Němců utíkajících před postupující Rudou armádou.
- německé jednotky se soustředily a uzavřely v kasárnách.
- ve městě sílí vlna odboje, po výzvě městským rozhlasem se vojáci (dobrovolníci) shromažďují před budovou Sokolovny, jsou zapisováni a tvoří se hlídky a stráže
- do města přijel oddíl Vlasovců, kasárna jsou obklíčena a dán ultimátní požadavek ke složení zbraní
- Němci v noci z 5. na 6. 5. složili zbraně a opustili kasárna zadem přes pole
- podle pokynů majora Nováka a jeho štábu jsou stavěny první jednotky pěšího pluku č. 38, jež se ubytovávají v nových kasárnách, kde jsou shromažďováni Němci a přisluhovači + "národní hosté"
- 7. 5. volá Praha o pomoc. Na popud poručíka Antonína Fršlinky zorganizována pomocná výprava dobrovolníků, kteří se začali scházet na nádvoří v nových kasárnách
- 8. 5. Německo kapitulovalo, 9. 5. se dobojovalo i v Praze
- první poválečný rok: 5. 5. 1946 se na berounském náměstí konaly oslavy 1. výročí květnového povstání a zároveň také proběhla slavnostní přísaha příslušného útvaru
- r. 1948 pronájem pozemků "Za Šibencem" a dvora "Na Veselé" pro vojenské cvičiště
- v průběhu 50. - 90. let prováděny různé stavební úpravy
- rozkazem MOČR byly k 30. 9. 2000 odveleny jednotky v kasárnách (spojovací pluk). Zůstal zde tzv. zpětný odřad cca 30 vojáků fungujících jako likvidační skupina, kteří zde působili až do 31. 12. 2000
- 1. 1. 2001 převzala hlídání objektu civilní bezpečnostní agentura
zdroj: http://www.knihovnaberoun.cz/
|