Brno-Nový Lískovec je od 24. listopadu 1990 městská část na jihozápadě statutárního města Brna o rozloze 165,57 ha, tvořená celým katastrálním územím Nový Lískovec. Leží severně od Starého Lískovce, od něhož je oddělen Jihlavskou ulicí. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Nový Lískovec zařazeno do volebního obvodu číslo 59.
Charakteristika
Nový Lískovec rozkládající se na úpatí Kamenného vrchu se skládá ze tří rozdílných částí, jimiž je severněji položený původní Nový Lískovec, skládající se převážně z rodinných domů, jižně položené panelové sídliště Nový Lískovec a jihozápadně položené panelové sídliště Kamenný Vrch. Nový Lískovec obecně patří k největším brněnským panelovým sídlištím. Na sever Nového Lískovce zasahuje přírodní rezervace Kamenný vrch.
Historický přehled
Nejstarší osídlení a období středověku
Výhodná poloha Nového Lískovce na úpatí Kamenného vrchu lákala pravěkého člověka k trvalému osídlení už od mladší doby kamenné.[1] Při výstavbě panelového sídliště roku 1978 zde bylo Při výstavbě západního dálničního přivaděče roku1971 a "Pražské radiály" roku 1989 byla nalezena velká řada dokladů rozsáhlých sídlišť kultury s lineární keramikou a moravskou malovanou keramikou, jordanovské kultury z počátku pozdní doby kamenné, a jevišovické kultury ze starší doby železné. Nalezl se zde i příkop vymezující osadu nejstarších zemědělců. Roku 1978 bylo při výstavbě komunikací a panelového sídliště odkryto 10 sídelních jam se stopami kultury s lineární keramikou. Ve stejné lokalitě se našel ještě zahloubený objekt jordanovské kultury. Ve středověku se s vysokou pravděpodobností území Nového Lískovce v místě současné Rybnické ulice nacházela osada Rybníky, trvale náležející k probošství v Komárově. Osada zanikla v důsledkuhusitských nebo česko-uherských válek. Pozemky zde pak užívali poddaní ze Starého Brna, Nových Sadů, Trnité, Komárova, Horních Heršpic, Bohunic, Lískovce a Bosonoh. Roku 1528 tuto pustou osadu předal poslední komárovský probošt kapitule sv. Petra v Brně.
Novější vývoj
Dnešní katastr Nového Lískovce byl původně součástí katastrů obcí Lískovec a Bohunice. Před vznikem Nového Lískovce se na jeho území rozkládaly sady a vinohrady. Počátky osídlení dnešního Nového Lískovce, který vznikal v severní části katastru někdejší obce Lískovce, spadají do roku 1894, kdy si zde bez vědomí obce Lískovce postavil domek blanenskýstolař Antonín Hrazdíra. Roku 1896 pak po jednáních získal dodatečné stavební povolení. Brzy zde začaly přibývat další domy, ale jen v části, která tehdy patřila k Lískovci, zatímco v původně bohunické části se až do roku 1919 nestavělo, protože tehdejší obec Bohunice zde nechtěla povolovat výstavbu.[2] K prvním návrhům názvu nově vznikající osady, lidově zvané Lískoveček, patřily Malý Lískovec, Tišlerky či Lískáček.
Roku 1906 zde pak začal stavitel Uherka ve spolupráci s podnikatelem Bílkem a dalšími firmami stavět další domky. Největší zájem o bydlení zde jevili především brněnští Němci. Proto téhož roku založilo několik českých obyvatel za účelem obrany proti germanizaci Nového Lískovce místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu. Roku 1907 zde byla otevřena škola. Roku 1910 měla osada již 117 domů s 568 obyvateli. Významný okamžik pro Nový Lískovec představovala výstavba spojovací komunikace mezi Pisárkami a Jihlavskou silnicí v letech 1911-1914.
16. dubna 1919 pak byly obce Lískovec a Bohunice připojeny k Brnu, čímž stavební omezení v bohunické části padlo. Poté zástavba Nového Lískovce přesáhla i na severozápad původního katastru Bohunic. Ve 30. letech 20. století byla ukončena výstavba patrových „dvojdomků“. Za druhé světové války zahynuli nebo byli gestapem popraveni tito novolískovečtí obyvatelé: Oldřich Dvořák, Stanislav Kluch, Františka Kluchová, František Kluch, Vladimír Kluch, Vladislav Podsedník, Jindřich Škoda, Josef Zoubek, Petr Křivka a Leopold Herman. Na konci druhé světové války bylo při osvobozování Nového Lískovce, započatém 25. dubna 1945 poškozeno 51 domů těžce a 91 domů lehce. Řada novolískoveckých obyvatel byla nezákonně odsouzena i komunistickýcm režimem. Se Starým Lískovcem tvořila většina moderního katastru Nového Lískovce společný katastr až do 60. let, kdy oddělením severní části Lískovce a severozápadní části původního katastru Bohunic vzniklo katastrální území Nový Lískovec. 70. léta přinesla do Nového Lískovce panelovou výstavbu. Ve druhé polovině 70. let získal katastr Nového Lískovce své současné hranice, když byl na úkor Starého Lískovce rozšířen jižním směrem o oblast posledního brněnského panelového sídliště Kamenný Vrch, postaveného zde v 80. letech.
24. listopadu 1990 se Nový Lískovec stává pod názvem Brno-Nový Lískovec jednou z 29 nově zřízených samosprávnýchměstských částí. V letech 1995 - 1996 byl na severovýchodě Nového Lískovce proražen Pisárecký tunel.
! Prosím, nepresouvat kešku !
Poslední údržba:
12.09.13 - nový logbook
28.08.13 - nový logbook